TLDR: Podskupině pacientů s chronickou CMV infekcí byly detekovány CD83⁺ mikroglie v mozku a související vysoké hladiny IgG4, což naznačuje i potenciální cíl pro antivirovou léčbu Studie tuna.

I když se možná cítíte být osamoceni, není tomu tak – máte sebou totiž věčné parťáky zvané viry! Byť si virózy asociujeme s rychlým průběhem, jejich původci si mnohdy mohou pobýt v těle mnohem, mnohem déle… A potenciálně přispět i k rozvoji Alzheimera!

Viroví kamarádi

S dnešním nešťastníkem se většina z nás seznámila již v dětství. Tzv. cytomegaloviry (CMV) jsou typy herpesviru, které mohou způsobovat například střevní nepohodu. Po průběhu onemocnění však CMV z těla obvykle zcela znezmizí – virus totiž v těle zůstane po celý život, obvykle ve spícím stavu. Ve věku 80 let má tak 9 z 10 lidí v krvi prokazatelné protilátky proti CMV.

Ani to, že se „s virem naučíte žít“, však nemusí vést ke šťastnému konci – minimálně v jedné skupině pacientů si totiž CMV zřejmě našel biologickou skulinu, díky které může být déle aktivní ve střevech. Jako původce chronických střevních problémů se tak může také svézt po „superdálnici“ mezi střevy a mozkem, která je odborněji známa jako bloudivý nerv (nervus vagus).

Takovýto aktivní vir může narušit imunitní reakce v mozku, což může vést k produkci amyloidu a fosforylovaného tau proteinu – klíčových znaků Alzheimerovy choroby. Což nezní zrovna povzbudivě, ale ve skutečnosti je to překvapivě pozitivní (pun not intended) zjištění!

Komplikovaný Alzheimer

Předně je třeba si říct, že to není ani poprvé, co se u Alzheimera skloňuje nějaký patogen – v minulosti byly již za možné původce označeny třeba bakterie zubního kazu, ale i jiné nepříjemné viry. Ostatně, není to ani poprvé, co víme, že viry mohou potihovat nervovou tkáň. Různé druhy encefalitid jsou důvěrně známí výlupci!

Vzhledem k tomu, že se ohledně Alzheimera notoricky tápe stran jeho mechanismů i léků, je však hledání možného původce o to podstatnější. Nicméně, to, že bakterie či viry zřejmě mohou vyvolávat změny vedoucí ke vzniku Alzheimera, zároveň neznamená, že původců nemusí být vícero. Ostatně to, co označujeme jako „Alzheimer“, může dost dobře být souborem nemocí různého původu, které mají však podobné či stejné projevy. V minulém roce byl třeba jiný podtyp Alzheimera naopak spojen s autoimunitním chováním imunitních buněk zvaných mikroglie. Je to prostě kapku složitější…

S další studií naznačující virovou zápletku ale přichází víc než jen zmatení – zjištění by totiž mohlo znamenat, že také šanci léčit Alzheimera pomocí antivirotik! Tedy alespoň u těch pacientů, kde zároveň diagnoza odhalí CMV, popřípadě jiné patogeny spojené jinými vědátory s tím německým lupičem vzpomínek!

„No ale proč?”

Jak přesně CMV může přispívat k Alzheimeru, je na delší lokte. Nejspíše jeho přítomnost zahrnuje zvýšenou produkci amyloidu beta a fosforylovaného tau proteinu, což může vést k degeneraci neuronů.

Je potřeba taky zmínit, že pro daný typ Alezheimera byly souvislosti zjištěny pouze u velmi malé podskupiny jedinců s chronickou střevní CMV infekcí. Vzhledem k tomu, že s virem CMV přichází do styku téměř každý, není pouhé vystavení viru nutně důvodem panikařit!

Naopak – možná jsme o krůček blíže odhalení potenciálního léčení jednoho typu Alzheimera, a to byť by to znamenalo, že se při ní zbavíme našeho celoživotního virového parťáka!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]