Kometa, neasi. Zdroj: Pixabay

Zdroj obrázku:

Pixabay

Temné komety se vyskytují ve dvou odlišných typech

TLDR: Některé asteroidy mají i vlastnosti komet. Poprvé na to ukázala ‚Oumuamua, podobných objektů však přibývá – a mají i různé rodiny. Oznámení tuna.

Je tomu již sedm let, co nitrem Sluneční soustavy prosvištěla mezihvězdná kometa ‚Oumuamua. Pokud jste vás život ještě nepřipravil o naivitu, nebo pokud jste Avi Loeb, její drobné urychlení při odletu pro vás může být důvodem ji považovat za ufounskou sondu. Fskutečnosti ale jev ukázal na něco skoro stejně zajímavého, a navíc reálnějšího

Původně se totiž předpokládalo, že ‚Oumuamua musí být kometa – protože právě komety mají ve svých domovských systémech eliptické dráhy, na kterých mohou být výrazněji urychleny pryč do náruče (nejen) naší soustavy! Jenže ‚Oumuamua neměla ohon, takže byla následně považována za asteroid. Jenže jenže při odletu bylo naopak pozorováno, že drobně zrychlila – a to z ní udělalo první, ale nikoliv poslední temnou kometu!

Ani kometa, ani asteroid

Rok před tím, než byla ‚Oumuamua zmerčena, astronomové si v rámci běžného pozorování všimli něčeho zvláštního u běžného blízkozemního asteroidu 2003 RM. Zdálo se, že jeho trajektorie se totiž drobně leč měřitelně mění podobným způsobem, jako kdyby šlo o kometu – jenže 2003 RM neměla žádný viditelný ohon…

Potenciálně významné zjištění bylo zasunuto do šuplíku, protože mnohdy takové zjištění taky znamená, že někdo něco blbě změřil. Pak se však objevila ‚Oumuamua, na kterou se zaměřily teleskopy celého světa! A během jejího odletu došlo na drobné urychlení nad to, jaký kopanec ji dodal efekt gravitačního praku Slunce!

Začalo se proto mluvit o tom, že ‚Oumuamua – původně předpokládaná jako kometa, poté kvůli absenci ohonu jako asteroid – je možná jakýsi temná kometa, která sice přišla o většinu, ale ne všechny těkavé látky. A tím bylo nakročeno k popsání celé plejády dosud neznámých kosmických těles…

Zdroj: Public Domain
Zdroj: Public Domain

„Proč mají komety eliptickou dráhu?”

Protože jinak by se vypařily! Kdyby neměly eliptickou dráhu, na níž se jen nakrátko dostanou do teplé náruče Slunce, ale měly kruhovou dráhu, poblíž Slunce by na ně mnohem déle působilo Slunce a odpařilo těkavé látky – anebo by ona kometa mohla být na kruhové dráze daleko od Slunce, ale pak logicky nikdy nedošlo na odpaření těkavých látek byť jen krátkodobé.

Eliptická dráha navíc znamená, že taková pravá kometa se může snáze a ve vyšší rychlosti dostat poblíž nějakého hmotného objektu (či binární hvězdy) v takovém úhlu, že bude efektem gravitačního praku vymrštěna do mezihvězdného prostoru! Do praku se mohou samože dostat i jiné objekty – ale na kruhové dráze je pak výrazně menší pravděpodobnost, že budou mít takovou rychlost, aby opustily svou soustavu. Potud základní mechanika.

Život ale může být (a bývá!) složitější než jednoduché škatulky. A jak 2003 RM, tak ‚Oumuamua ukazují, že ne vždy při ztrátě většiny těkavých látek musí dojít na rozpad/vypaření celé komety. Možná, že u těch, které mají i významné složení z netěkavých minerálů, může objekt přežít – a jen občas si trochu uprdne plynů, které drobně pozmění jeho dráhu!

Lepší než ufoni

Celkem takto vědátoři identifikovali 14 známých temných komet rozdělených do dvou typů – těch s eliptickou a těch s kruhovou dráhou. Kvůli jen drobným proměnám jejich dráhy jich však může být daleko, daleko víc. Jiná nedávná práce naznačila, že skoro 60 % všech blízkozemních „asteroidů“ jsou možná právě temné komety.

Co víc, existence takto bohatě zastoupených temných komet by mohla být i jedním z vysvětlení, jak se na Zemi objevila voda – nemuseli bychom pak pro (zbytky) prapůvodní hmoty létat až na okraj soustavy, ale jen na blízkozemné temnokomety! Poznávání toho, jaká je pravá tvář temných komet, nám tak může říct mnohem víc o vzniku života na Zemi a možná i někde jinde – na to, že z rekvalifikace ‚Oumuamua jako neufounského objektu měli tak mnozí smuténku, nám tohle těleso nakonec řeklo leccos skoro stejně zajímavého!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.