TLDR: Analýza kostí přinesla cenné poznatky o stravě a životě neolitických lidí před 5 až 7 tisíci lety – na pomezí pravěku a civilizace. Studie tuna.

Kde leží hlavní těžiště civilizace? Dnešní člověk by ho možná umístil do Washingtonu D.C. nebo do Pekingu, podle toho, jestli fandí modročapkářům či naopak červenočapkářům – ale nějaký 5 až 7 tisíc let nazpět by velmi dobrou volbou, kam umístit centrum pokroku, bylo povodí Dněstru na dnešní Ukrajině a Rumunsku…

Právě zde totiž prosperovala se zhruba 2 400 známými sídlišti tzv. tripolská kultura. Ačkoliv i v Mezopotamii, Číně a Egyptě jistě činili velké skoky vstříc skutečné civilizaci, dalo by se argumentovat, že právě Tripolané byli v tomto období ve velikosti protoměst a komplexnosti společnosti nejdál! Kvůli tomu, že však ještě neměli písmo, o nich stále máme co zjišťovat!

Jsme to, co jíme

Nová studie tak provedla vůbec první bioarcheologickou analýzu stravy lidí žijících v tripolském sídlišti před více než 5 600 lety. Nacházíme se sice ještě pořád v době kamenné, ale největší tripolská sídliště měla možná až 15 000 obyvatel – rozhodně tak lze již mluvit o počátcích civilizačního zrodu!

Navzdory množství archeologického materiálu vztahujícího se k těmto lidem však mají hrobokopové stále málo materiálu – tripolská kultura nám, co víme, zanechala překvapivě málo lidských ostatků pro archeologickou analýzu. Tripolané totiž měli pozoruhodnou tradici zcela si čas od času vypálit své osady.

Není jasné, zdali šlo o kulturní praktiku (byť tuto tezi dnes vědátoři již favorizují) nebo sérii náhod, ale to první se jeví podstatně pravděpodobnější. Vypalování mohlo pomáhat tlumit problémy počínajícího urbanismu, ale také nás – jaksi – připravilo o mnoho archeologických důkazů!

Víme proto jen velmi málo o jejich životním stylu nebo společenských praktikách, zejména o pohřebních rituálech. To není u pravěkých populací nic neobvyklého, ale není to ani něco, co u společností bez písma jde objevům naproti.

Podezřelá smrt

Výjimkou z pravidla je sídliště několika tripolských domů, které bylo objeveno u ukrajinské Kosenivky. Našlo se tu totiž také 50 fragmentů lidských kostí, které patřily celkem 7 jedincům různého věku. A ty umožnily také provést zevrubnější analýzu toho, kterak daní Tripolané žili!

Nová analýza uhlíku a dusíku obsažených v kostech spolu s vyhodnocením obilovin a zvířecích pozůstatků nalezených na nalezištích však umožnila vědátorům určit stravu dávných Tripolanů. Výsledky naznačily, že bílkoviny (živočišné i rostlinné) tvořily v jejich jídelníčku asi jen 10 % stravy.

To se shoduje se staršími studiemi, podle kterých sice Tripolané již chovali domestikovaný dobytek, ale užívali ho primárně na hnojení polí a produkci mléka, nikoliv k produkci masa.

Nejzajímavější leč také stále nejistá je však především smrt oněch nešťastníků. Čtyři z nalezených jedinců byli silně ohořelí a jejich ostatky se nacházely převážně uprostřed domu. Těla byla přitom spálena relativně brzy po smrti. Není proto jasné, nakolik šlo o náhodný požár nakolik o nějaký druh pohřebního rituálu…

Střípek skládačky

Vzhledem k tripolskému vypalování vlastních měst nad událostí však zjevně visí velký otazník – pokud začne hořet u vás doma, bude to menší téma k úvahám, než když začne hořet doma u pyromana. Dodnes se vedou dohady o tom, nakolik tripolské vypalování mělo či mohlo tlumit šíření epidemií, či snad být projevem náboženství, či mít úplně jiné důvody.

Po nynější analýze, pravda, nejsme odpovědi blíže. Již dříve byly ve spálených vrstvách tripolských sídlišť nalezeny také občasné lidské ostatky – v blízkosti však byly nalezeny i další nespálené ostatky, což komplikuje luštění důvodu. Praktika spalování vlastní sídlišť přitom může a nemusí (!) souviset s tím, že Tripolané po sobě zároveň zanechávali poměrně málo lidských ostatků.

Máme ale o potenciální dílem skládačky navíc, který je při študování tripolské kultury poměrně vzácným úkazem! Pokud by se v budoucnu podařilo najít (či přisoudit) podobné analogické spáleniště, mohlo by to ukazovat na trend – a tak rituální spalování. A pokud ne, může to ukázat i na pravděpodobný opak.

Každopádně na to, jak pokročilí Tripolané byli, měli i některé praktiky, které nám připadají veskrze bizarní – a jejichž zkoumání může ještě přinést zajímavé odpovědi!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]