Perseverance v bývalé říční deltě. Zdroj: NASA, neasik

Zdroj obrázku:

Napište zdroj obrázku

Skála na Marsu může (a nemusí) skrývat dávný život

Text níže vyšel v červenci 2024 a je nyní republikován v rámci přehledu Rok ve vědě 2024.

TLDR: Rover na Marsu identifikoval sedimentární horninu, která vykazuje geologické známky možné přítomnosti dávných mikrobů. Akorát, že tyto známky je možné vysvětlit i působením neživých procesů – a detailnější analýzu jen tak neprovedeme. Oznámení tuna.

Už jste to možná zaznamenali – NASA v noci na dnešek oznámila, že skalní útvar Chevaya Falls, který na Marsu šmíruje rover Perseverance, mohl možná kdysi hostit chemii podporující život! To však úplně nemusí znamenat, že jsme právě odhalili život mimo Zemi. Vlastně na něco takového došlo v minulosti (v trochu jiné) podobě již několikrát…

Co se našlo?

Perseverance jezdí na Marsu od února 2021. Jeho mise přitom byla přímo zacílená na dno dávného jezera a říční delty – není tedy překvapivé, že sonda odhalila sedimentární horninu. Daný šutrák, nalezený roverem na okraji starobylého říčního údolí, však podle analýzy obsahuje organické sloučeniny a charakteristické vzory, které naznačují, že zde před miliardami let mohly existovat chemosyntetické mikroby…

Zdejší skvrny vykazují podobné rysy, jaké můžeme nalézt v analogických sedimentech i na Zemi. V okolí světlých skvrnek totiž najdeme tmavé okraje obsahující železo a fosfáty – právě takové útvary vznikají, když se chemickou reakcí hematitu v hornině změní barva skvrny z červené na bílou, uvolní se železo a fosfát a vzniknou černé kruhy.

A daná reakce by mohla být zase způsobem, kterým dávné mikroby získávaly energii! Nicméně, jak už to chodí, byť jde o zajímavý nález, zdaleka nejde o důkaz ultimativní! Lautr stejné skvrny totiž mohou vznikat i reakcemi bez přispění života. Třebas opakované působení vody a teplotní změny vulkanických hornin mohly způsobit vznik podobných flaks nemlich stejně…

Zdroj: GIllette, vlastní
Zdroj: GIllette, vlastní

Stalo se to dříve…

A Perseverance není vybavený na to, aby šutrák rozlomil a koukal na každý jeho mikrometr pomocí mikroskopu, hledajíc možné mikrobiální fosilie. A i kdyby je našel, pořád jde jenom o kandidáty na možný život, jak by dosvědčil ALH84001…

Možná si na něj pamatujete – jedná se o meteorit původem z Marsu, který byl objevem v roce 1984 v oblasti Allan Hills v Antarktidě. V roce 1996 pak skupina vědátorů uvnitř meteoritu odhalila formace podobné mikroskopickým fosiliím bakterií.

To vedlo k poněkud předčasné tiskové konferenci tehdejšího amerického prezidenta Clintona, kde informoval o možném objevu! A tvrzení se okamžitě dostala na titulní stránky novin po celém světě a vyvrcholila projevem amerického prezidenta Billa Clintona o tomto možném objevu. Přesto není ALH84001 dodnes za důkaz považován.

„Leopardí” skvrny a olivín v šutráku. Zdroj: NASA
„Leopardí” skvrny a olivín v šutráku. Zdroj: NASA

Nejistota fosilií

I zde platilo, že formace uvnitř meteoritu bylo možné vysvětlit i neživou chemií. A i zde byly neznámé – především potenciální dávné bakteriální fosilie uvnitř meteoritu byly velmi malé, menší než jakékoliv nám známé buňky. Šutrák nicméně obsahoval i sloučeniny, které by bylo možné si se životem asociovat – a také od té doby panuje debata, zdali by nemohly skutečně existovat velmi malé nanobakterie…

Tak nějak se obávám, že totéž bude ještě dlouho platit i v případě fosilií na Marsu. Perseverance má tu výhodu, že (oproti ALH84001) známe nálezový kontext, čili že víme, kde daný šutrák leží. Ovšem má jaksi zase tu nevýhodu, že nevíme, kdy se kámen budeme moct podívat detailněji – ať už novou sondou, nebo lidskou misí. Obě tyto možnosti jsou minimálně dekády, ne-li více vzdálené.

Pokud tak chcete nynější skvrnitý šutrák oslavovat jako argument pro existenci dávného života na Marsu, můžete. Ale pokud chcete naopak oslavovat (z nějakého důvodu) skutečnost, že stále neznáme žádný život mimo Zemi – pak prozatím také rozhodně můžete! Šmírování Marsu i jiných planet bude totiž ještě muset dost dlouho trvat, abychom získali argumenty fortelnější, než je dnešní zapráskaný marťanský šutrák.

[Ladislav Loukota, RH]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.