TLDR: Analýza izotopů ostatků kultury Clovis přinesla první přímý důkaz, že se staří Američané živili na konci doby ledové především mamuty. Studie tuna.

Venku je dnes sice trochu klemra, ale zahřát vás může přinejmenším skutečnost, že naši předci to měli horší! Není zřejmě náhoda, že civilizace vznikla až s koncem poslední doby ledové – významné zalednění dnešních mírných oblastí zhoršovalo podmínky pro život místních lidí, i lidí blíže dnešním tropům!

Co dává rámcovou logiku, se ale hůře skutečně dokazuje. Nyní ale vědátoři na ALjašce našli vůbec první přímý důkaz, že dávní Prameričané se při získávání potravy spoléhali především na mamuty a další velká zvířata…

Bon apetit

Krom propasti času (a tedy horší možnosti vůbec najít nějaké důkazy) lidstvo až teprve relativně nedávno objevilo, jak zkoumat stravu u dávno mrtvých lidí jinak než na základě nepřímých nálezů – čili například toho, jaké odpadky se nacházely poblíž lidských sídlišť. Moderní izotopová analýza to však mění.

Izotopy poskytují chemický otisk stravy konzumenta – v duchu rčení „jsme to, co jíme”, se izotopy z různé stravy ukládají v našich kostech. Různé rostliny tak užívají různé izotopy uhlíku, čím více masa konzumujete, tím více zase máte konkrétních izotopů dusíku. Samože, aby se to projevilo, musí jít o dlouhodobý trend ve stravování.

Nu a studie z počátku prosince fčil použila analýzu stabilních izotopů k modelování pravděpodobné stravy matky dítěte nalezeného na 13 000 let starém pohřebišti Clovis v Montaně. To bylo ještě v době tuhé doby ledové, jejíž konec přišel až přibližně před 11 500 lety.

Výsledky silněji naznačují, že Clovisáci se specializovali spíše na lov velkých zvířat než primárně na shánění potravy u menších biočichů nebo rostlinek!

Doba ledová je doba ledová

Vědátoři srovnávali otisky stabilních izotopů matky s otisky z nejrůznějších zdrojů potravy ze stejného období a regionu. Z toho vyplynulo, že asi 40 % její stravy pocházelo z mamutů, zbytek pak tvořila jiná velká zvířata, jako losi a bizoni. Drobní savci, kteří byli někdy považováni za důležitý zdroj potravy, hráli v jejím jídelníčku překapivě velmi malou roli.

Zajímavé je, že autoři také vědci porovnali jídelníček matky s jídelníčky jiných všežravců a masožravců ze stejného období, včetně amerických lvů, medvědů a vlků. Matčina strava se nejvíce podobala stravě šelmy specializované právě na mamuty.

Nejen mamuti, ale i další megafauna alias „velká zvířata, kterých po Zemi před rozvojem člověka chodilo podezřele více”, tak mohla být lákavým zdrojem potravy. Ačkoliv práce logicky řeší jenom dávné Prameričany, lidé žijící v podobné nepřízni v zaledněné Eurasii mohli v mamutech, potažmo v megafauně obecně, vidět podobně lákavý zdroj.

Na ověření tohoto ale budou potřeba jiné výzkumy!

Bacha na zjednodušování

Jelikož (ne)pojídání masa je dnes jednou z mnoha, mnoha front kulturních třenic, mnozí budou bohužel zjištění interpretovat po svém. Není proto bez zajímavosti, že dva týdny po původní práci se objevila i jiná studie zkoumající vztah Prameričanů a mamutů – tentokrát šlo o studii řešící možný první příchod lidí do Ameriky před 27 000 a více lety.

Víme totiž, kdy mamuti z kontinentu zmizeli. A pokud sem lidé přišli významněji dříve, než jsme si donedávna připouštěli, znamená to také, že lidé po boku mastodontů zjevně dlouho žili, aniž by je vyhubili! Jestli tak činili z lásky k přírodě, nedostatečných počtů nebo jiného důvodu, je samože ještě méně známo…

Ale zjevně to ukazuje trochu složitější příběh ve vztahu Prameričanů a mamutů, než na jaký jej máme tendenci zjednodušovat z našeho moderního, ústředním topeném vytápěného civilizovaného bydla!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]