TLDR: Na 24. listopadu 1974 byly objeveny první kosti australopitheca Lucy – tehdy průlomové pro poznání významu bipedalismu v lidské evoluci, i později ale významné jako vědecký symbol. Zdroj třeba hír.

Onoho parného rána na konci listopadu 1974 se Donald Johanson a Tom Gray prodírali vyprahlou krajinou Hadaru pod jhem prudkého etiopského slunce. Jejich cíl byl toho dne jasný: zmapovat a prozkoumat novou lokalitu kvůli fosiliím.

Byla to součást expedice rutinní jako facka, a také rutinně skoro až do svého konce probíhala. Po hodinách strávených v neúprosném horku byla dvojice připravena skončit a vrátit se ke svému spolehlivému Land Roveru…

No a pak…

Když se však blížili ke svému vozidlu, navrhl Johanson malou procházku nedalekou rokli – a to se brzy ukázalo jako šťastný nápad! Jak se totiž pohybovali v členitém terénu, Johansonovo zkušené oko zahlédlo něco mimořádného: pravou proximální loketní kost, jednoznačně hominidní! A o chvíli později se objevily další poklady: týlní kost, stehenní kost, žebra, pánev a spodní čelist!

Co by v průměrné české krajině byl důvod volat kriminalisty, byl naopak zde, v kolébce lidského druhu, nález docela odlišné povahy. Právě na 24. listopadu 1974 totiž celých 3,2 milionu let po svém smrtelném pádu ze stromu „obživla” samice australopitheca – známá později jako Lucy!

Termín 24. listopadu nebyl však konečný okamžikem všech objevů. První nález podnítil další horečné vykopávky, které trvaly dva týdny. Den za dnem tým pečlivě odkrýval, prověřoval a třídil zeminu a odhaloval stovky úlomků kostí. Jejich lopotění vyvrcholilo sestavením malé, ale významné fosilní kostry – celkem 47 kusů tvořících 40 % kostry jednoho hominida. Vlivem toho, že se neduplikovaly, existuje velmi malá šance, že by mohly kosti patřit více jedincům. Místo bylo skutečně poslední štací výjimečně zachovalých kosterních ostatků!

„Supr! K čemu jim to bylo?”

Právě díky tomu, že její kostra byla tak kompletní, nám Lucy poskytla do té doby nepoznaný obraz svého druhu – který je jedním z druhů předcházejících moderním lidem. Lucy tak vědě ukázala, že již před 3,2 miliony let chodili hominidé po dvou nohách. To bylo dávno před tím, než vznikly i první kamenné nástroje nebo než se zvětšil mozek. Bipedalismus se tak ukazuje být zřejmě tím nejzásadnějším krokem (pun intended) vstříc nám všem.

Jenom u Lucy samože nezůstalo. Následné fosilní nálezy mnohem starších dvounohých hominidů tento závěr potvrdily. Lucy se ale stala symbolem našeho poznávání lidského původu, stejně jako i původu života obecně. Nikoliv náhodou vznikla později i zkrátka LUCA alias Last Universal Common Ancestor (Poslední všeobecný společný předek), která popisuje pravděpodobné typy genů u vůbec prvních mikroorganismů na Zemi. Lucy, ať svými přímými dopady nebo svou symbolikou, nastartovala malou vědátorskou revoluci!

Ostatně, Lucy dostala na večerní oslavě po nálezu své jméno díky songu Beales „Lucy in the Sky With Diamonds”, který na párty vyhrával. Píseň samotná byla pro změnu pojmenována v narážce na LSD – což je při zpětném pohledu o to příhodnější, protože i lidskému poznání udělala Lucy docela díru do hlavy.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]