TLDR: Zemětřesení z Lisabonu 1755 přineslo zkázu, ale také významně ovlivnilo osvícenství – a zřejmě také napomohlo vzniku moderní seizmologie. Zdroj třeba hír.

Představte si, že je sobota–a navíc svátek! Dnes, 1. listopadu Léta Páně 1755, se bude slavit Slavnost Všech svatých v Lisabonu, navíc jednom z dobových nejvýznamnějších měst Evropy i světa! Lidé se připravují na mši i oslavy, a obchodníci zase na štědré zisky, trhy praskají ve švech.

Městem burácejí po ránu kostelní zvony – náhle se ale začne třást i země jako při průjezdu těžkého povozu! Otřesy ale nepřestávají… Vzduch se plní panikou i prachem, jak z neustávajících otřesů začínají praskat stěny budov! Láme se i půda pod nohama, a jedna po druhé se k zemi kácí stavby bohaté metropole – aby vše později navíc spláchla ničivá oceánská vlna. Právě probíhá devastující zemětřesení, které v základech otřese i západní civilizací…

Tenkrát v Lisabonu

Zemětřesení nejsou v lidské historii nic nového ani šokantního. To z 1. listopadu 1755 bylo přesto historicky výjimečné. V řeči čísel zasáhlo západní pobřeží Portugalska silou 8,5 až 9 stupňů Richterovy škály s epicentrem cca 200 kilometrů jihozápadně v Atlantiku. Celkem při něm zahynulo 60 000 až 100 000 lidí v Evropě i na západě Afriky – v Lisabonu samotném zemřelo 30 000 až 40 000 lidí. Přičemž populace města před neštěstím činila jen kolem 200 000 lidí…

Zemětřesení samotné trvalo kolem 3 až 6 minut, ale zhruba 40 minut po jeho konci do města navíc dorazila první z celkem tří vln tsunami. To krom Lisabonu poničilo i řadu dalších pobřežních měst – ale dokonce i britský Cornwall byl zasažen třímetrovou vlnou.

Úvahy po zrodu moderní geologie nejprve předpokládaly, že se epicentrum nacházelo na hřebeni Gorringe asi 200 mil jihozápadně od Lisabonu. Pozdější studie však navrhly umístění blíže k portugalskému pobřeží, aby odpovídalo pozorovaným účinkům tsunami.

Seismické šmírování v roce 1992 pak identifikovalo významný axiální zlom jihozápadně od mysu svatého Vincenta, který pravděpodobně vyvolal zemětřesení a následné tsunami. Zemětřesení samotné bylo ale jenom prvním otřesem, na které v jeho důsledku došlo…

Otřesená Evropa

Ani pro Lisabon nešlo o první podobnou událost – dvojice ještě silnějších zemětřesení zasáhla město ve 14. a 16. století. Událost z roku 1755 však nemohla přijít v méně nevhodný čas. Zničeno bylo 85 % lisabonských budov, včetně slavných paláců, knihoven – a církevních budov. Co víc, to vše se událo ve významný křesťanský svátek v silně věřící zemi…

Nebylo to tak, že se zemětřesení udála ve vakuu – nacházíme se již víc jak století po třicetileté válce, takže náboženská víra v Evropě již měla mnohá dogmata za sebou. Přesto se neštěstí významně podepsalo pod rodícím se osvícenstvím.

Filozof Voltaire použil zemětřesení v románu Candide, kde shazuje dobovou filozofii toho, že pod milým božím dohledem žijeme „v nejlepším možném světě“ – jak jinak totiž vnímat devastující katastrofu, která se odehraje na tak významný den.

Kant, známý to trpitel studentů filozofie, studium Lisabonského zemětřesení využil k postulování teze jeho původu – jeho teorie zahrnovala posuny v obrovských jeskyních naplněných horkými plyny. To je sice pořád vcelku nepřesné, ale na svou dobu přesto značně pokrokové – šlo o jeden z prvních systematických pokusů vysvětlit zemětřesení spíše přirozeným než nadpřirozeným způsobem, a pravděpodobně i prvopočátek seizmologie jako takové!

Faráři a věda

Paradoxně mu v tom pomohla skutečnost, že v rámci rekonstrukce Portugalska po roce 1755 proběhl i dotazník rozeslaný na farnosti (!), který se ptal, v kolik hodin otřesy proběhly a jak dlouho trvaly. Farnosti tak de facto vytvořily první vědecké seizmologické měření na velké ploše.

Trvalo samozřejmě další století, než moderní seizmologie jako ucelená disciplína skutečně vznikla – a tou dobou se svět oproti stavu z poloviny 18. století – stejně jako tehdejší budovy Lisabonu – doslova proměnil do základů.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]