TLDR: Nejenže čtení posiluje výkon mozku, ale zdá se, že fikce je alespoň ve verbálním ohledu lepším čtivem než literatura faktu. Studie tu.

Není kniha jako kniha

Studie publikovaná pár let nazpět v časopise Reading and Writing ukazuje, že čím více lidí čte jakoukoliv beletrii – dokonce i kvalitativní propadáky určené pro kulturní barbary – tím lepší jsou jejich jazykové znalosti. I čtení toho nejbrakovějšího škváru je pro vás lepší než jeho doplnění ve formě filmu nebo sumáže na Wikipedii…

Co se vám vybaví při titulech, jako je Stmívání, Harry Potter, Pán Prstenů či Zaklínač? Film či seroš,anebo kniha? Pro mnoho knihomolů jsou to velmi známé věci ležící u nich na poličce, a pro jiné zas zdařilý nebo ne až tak povedený film. Pro první skupinu máme velmi zajímavé zprávy, a druhá skupina by si je měla přečíst také! Zlepší jim totiž jejich schopnosti!

Studie Sandry Martin-Chang, profesorky pedagogiky na Filozofické a Přírodovědecké fakultě Concordia univerzity, a její doktorandky Stephanie Kozak, zjistila, že čtenáři beletrie dosáhli v jazykových testech vyššího skóre než zbytek literátů. I čtenáři jiných typů informací, třeba novinových článků, dosáhli ve stejných testech horšího umístění.

Jak a proč si to autoři vysvětlují?

Potrava pro mozek

Vědátoři v rámci práci provedli na 200 studentech sérii testů během dvou samostatných půlhodinových sezení. Nejprve dobrovolníci vyplnili 48 otázek měřících různé faktory čtení. Pak dostali jazykové testy, a nakonec je výzkumníci na zjištění míry čtenářských návyků proklepli testem, v němž měli rozpoznat autory beletrie i fikce.

Tenhle „přehled všeobecných znalostí v rámci literatury“ ukázal, jak moc jsou znalí světa knih. Skóre v tomto testu přitom korelovalo s jejich umístěním při čtení i se slovními schopnostmi. Jinak řečeno: ti, kteří dosáhli vyššího skóre, čtou více a mají lepší verbální schopnosti, než ti, kteří měli nižší skóre.

Po analýze dat výzkumníci dospěli k závěru, že požitek z četby a v-zásadě-láska-ke-knihám předpovídají lepší verbální schopnosti, a že jsou výrazněji spojené fikcí nežli faktografií. Tož, tady to máte – i ty nejhorší zločiny proti literatuře vám pomáhají být erudovanější (nebo to tak aspoň vypadá) než čtení sebelepších, leč více stroze napsaných traktátů.

A co fakta?

Tradičně je nutné poznamenat, že věkový rozsah účastníků studie je pro pochopení výsledků zásadní věc. Mlaďoši kolem dvacítky jsou ve čtení samostatnější než děcka (které do něj často nutí dospělí a je otázkou, co si z něj vezmou v budoucnu) nebo lidi po čtyřicítce (jež naučit něco nového je zase zázrak srovnatelný s deštěm sleďů ve Varšavě). Většina výzkumů se přitom zaměřuje hlavně na děcka, avšak tato studie obohacuje i jinou, starší demografií.

Samozřejmě je už dávno prokázáno, že čtení má mnoho výhod. Kromě lepších verbálních schopností je o celoživotních čtenářích známo, že mají lepší pochopení pro ostatní, jsou empatičtější, mají méně předsudků, dosahují vyššího socioekonomického postavení a dokonce žijí déle a zdravěji než ne-čtenáři. Ale samozřejmě mnohé z toho je již korelace, nikoliv nutně kauzalita.

Uvážíme-li však, že beletrie vychází v této práci jako jednoznačný vítěz, autoři studie doporučují ji zařazovat do osnov literatury více. Což vlastně praví, že bychom třeba v českých školách neměli děcka nutit tak moc do obrozeneckých děl, ale klidně je motivovat do děl bližších jejich gustu – Harryho Pottera, nebo klidně i to Stmívání…

Nu, snad Stmívání nepostihne i má oblíbená fakta – i validní argumenty totiž přece jen lidská duše potřebuje!

[Nina Kadasová]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]