TLDR: Ultraodolná rostlina S. caninervis by mohla být první pozemskou plodinou ze Země vysazenou na Rudé planetě. Uzpůsobila by zřejmě zdejší půdu pro něco, na čem můžeme pěstovat citlivější plodiny. Studie hír.

Pěstování rostlin není žádná sranda – to by vám dosvědčily všechny moje kytky, kdyby tedy všechny „neodešly“ do věčných kompostovišť. I když si Matt Damon zvládl v Marťanovi vypěstovat zemáky v čisté marťanské hornině, jenom trochu okořeněné hnojivem, v reálu vědátoři čekají, že pěstování plodin na Marsu bude kapku složitější.

V hornině, ve které nic (co víme) neroste, se nebude moct dobře dařit ani našim plodinám. Pomoct by s tím ale podle nové studie mohl pouštní mech, který je odolnější než helvétská víra!

Mechy Marsu

Ačkoliv já sám jsem třeba proponentem kolonizace Titanu nebo Ceresu, za nejpravděpodobnější planetu pro budoucí kolonizaci člověkem je považován Mars. Ať už se bavíme o skutečné celoplanetární teraformaci, nebo jenom kultivaci zdejších hornin pro zemědělské využití, budeme pro první fázi nejspíše potřebovat nikoliv plodiny užitečné (takové, jaké můžeme jíst), ale odolné (takové, jaké můžeme jíst jenom, pokud máme rádi bolest břicha a zvracení).

Doposud se však na testování schopnosti organismů odolávat extrémním podmínkám Marsu zaměřilo jen několik studií. Ty študovaly drobné mikroorganismy, řasy a lišejníky – leč podle vědátorů Čínské akademie věd pod vedením první autorky Xiaoshuang Li (čti: Siao-šuang Li) by vhodnějším řešením pro pionýrské rostliny mohly být mechy!

Ty již mají zkušenosti z kolonizování tzv. biologické půdní krusty (BSC), tedy rozšířeného typu pokryvu v suchých oblastech Země, který někde dosahuje až 70% pokrytí. Právě na něco podobného bychom se snažili marťanské horniny – v limitovaném či větším měřítku – alespoň zpočátku předělat! A pomoct by k tomu měl pouštní mech Syntrichia caninervis.

Pevný jako víra

I suchá půda na Zemi jako BSC se skládá z organických komplexů kryptogamických rostlin, jako jsou lišejníky a mechy, mikroby, a výměšků těchto organismů, které se mísí s půdními částicemi… A vytvářejí z toho všeho optimální základ pro růst dalších plodin. Z pohledu naší země, kde se dobře daří i jiným, citlivějším plodinám, vlastnosti BSC mohou vypadat jako nedostatečné – ale při snaze přeměnit mrtvé horniny Marsu na živou zahradu nelze čekat zázraky.

Vlastnosti S. caninervis se však podle čínské studie zázrakům trochu blíží. Mech v první řadě disponuje pozoruhodnou odolností vůči vysychání – i po ztrátě víc jak 98 % buněčného matroše vody dokáže obnovit fotosyntetické a fyziologické aktivity během několika sekund! Stačí, prozaicky, přidat vodu.

Neporušené rostliny také snášejí velmi nízké teploty a regenerují i po uložení do mrazáku při -80 °C na 5 let nebo do kapalného dusíku (!) na 1 měsíc. S. caninervis má rovněž superodolnost vůči gama záření a dokáže přežít a udržet si vitalitu v simulovaných podmínkách Marsu, čili při současném vystavení anoxické atmosféře, extrémnímu vysušení, nízkým teplotám a intenzivnímu UV záření.

Studie ale především ukazuje, že S. caninervis patří mezi organismy s největší odolností vůči stresu!

Průkopníci mezi rostlinami

Aby bylo jasno, neznamená to, že S. caninervis je nějaká magická rostlina, o které jsme dosud nevěděli. Čínští vědátoři jednoduše popisují jako potenciálně užitečnou rostlinu, kterou studovali i jiném kontextu. Podobných extrémofilních rostlin známe vícero – výzkum toho, které by se nám mohly hodit pro mimozemské využití, je ale značně děravý. A nyní tak zkrátka máme o jednu díru méně…

To nemusí působit jako mnoho, však také podobná kolonizační výprava nejspíše neodstartuje v nejbližších dekádách. Je to ale jeden z prvních praktických krůčků na cestě k tomu, abychom Mars když ne přímo teraformovali, tak alespoň abychom nepřišli o potenciálního Matta Damona – a třeba může být S. caninervis také užitečným typem pro další kytky, které můžete pěstovat u sebe doma, pokud jste podobné pěstitelské nemehlo!

[Ladislav Loukota, RH]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]