TLDR: Nanotechnologický postup s po mocí kyseliny křemičité dokáže potáhnout krvinky silikonovou vrstvou – a tak zabránit, aby je rozeznal imunitní systém jako cizince. Studie tuna.

Krev je nedostatkové zboží nejenom v upírských bijácích – i dnes, v době relativní hojnosti pořád neumíme tuto zázračnou tekutinu vyrábět! Medicína již na smetiště vyvezla řadu kdysi běžných artiklů nemocnic – nejslavněji asi „železné plíce“ používané pro pacienty zasažené dětskou obrnou. Není proto kováno, že i darování krve jednou neskončí podobně…

Možná se totiž blížíme alespoň tomu, abychom nebyli v medicíně zcela závislí na krvi lidské. Po xenotransplantátech orgánů od prasátek došlo nyní i na pokrok v podobném nápadu ohledně krve! Vznikly totiž červené krvinky potažené silikonem, které by mohly ošálit přirozenou obranu našeho těla!

Krev a silikon

Na úvod se zbičujme připomínkou, že hledání univerzálního řešení nedostatku krve není nový nápad. V minulosti jsme už psali třeba o možné chemické úpravě běžných lidských krvinek na typ 0, čímž by se mohlo významně zvýšit využití již existujících zdrojů krve.

Ale, jelikož mezitím doktoři nepřestali žebrat po dárcích krve, je asi zjevné, že jedna studie neznamená automaticky průlomovou aplikaci. Ta může zabrat další dekády usilovné práce – a nic negarantuje, že na konci bude stát úspěch.

Bez prvních kroků ale není ani hypotetických kroků posledních – a jiným nápad, jak na krev, nyní vytasili z rukávů vědátorů týmu Chuanyi Lei z Jihočínské technologické univerzity. Vyvinuli nanotechnologický postup, která umožňuje potáhnout krvinky silikonovým (křemíkovým) potahem.

Jako plášť neviditelnosti učiní krvinky neviditelnými pro imunitní systém – což potenciálně umožňuje mezidruhovou transfuzi!

„Aha, ale jak je udělá neviditelnými?“

Obecně naše tělo rozpoznává cizí krevní skupiny prostřednictvím povrchových proteinů na červených krvinkách. Jakmile zmerčí proteiny cizí, začne imunitní systém plašit a vyvolává imunitní reakci. Již dlouho panuje snaha přijít s metodou, jak tuto reakci utlumit – vzpomínané srdeční xenotransplantáty například přišly na to, jak analogické proteiny z buněk srdeční tkáně odstranit genovou úpravou.

Leiův tým namísto toho vytvořil silikonové povlaky, které tyto dané bílkoviny překrývají. Jak to dělají? Vědátoři používají látku zvanou kyselina křemičitá, což je forma křemíku, která se za určitých podmínek může změnit na oxid křemičitý. Proces této přeměny se nazývá hydrolýza, a kyselina křemičitá při ní reaguje s vodou – a vytváří na povrchu každé krevní buňky nanoměřítkový povlak oxidu křemičitého.

Co je podstatné, takto oděné krvinky zachovávají všechny své obvyklé funkce: stále mohou proplouvat plazmou, vyrábět palivo a přenášet kyslík do tkání. Ve všech dosavadních testech se chovají stejně jako nepotažené krvinky, ale mají několik dalších výhod: jsou odolnější, vydrží drsné podmínky a lze je skladovat déle než běžnou krev.

Co fčil?

Asi nejpodstatnější je ale test, při němž se potažené krvinky podařilo transfundovat lidskou krev myším! To je skutečný praktický krok kupředu – byť i od něj zjevně zbývá ještě hodně (roky či dekády) cesty…

Příslib se ale netýká jen transfuzí. Vědátoři vidí potenciál také v použití upravené krve k uchovávání dárcovských orgánů, které v současnosti vyžadují velké množství lidské krve, aby se udržely při životě dostatečně dlouho pro transplantaci. Nicméně, to už poněkud zabíháme – nakonec, i upírskou fikcí by vynález jistě změnil – ale zatím je jeho praktické nasazení asi stejně reálné jako oni krvosajové…

Zejména u dnešní novinky by nás tak optimistické vědecké novinky neměly uchlácholit k dojmu, že si právě čtete o famózní medicínské wunderwaffe, která vykurýruje smrt! Naopak – i pokud se potažená krev dostane do praxe, o to více oceníte, že jste byli jednou z posledních generací, která si pamatovala proces darování krve! Jste-li proto zdraví, vyražte do nejbližšího špitálu pustit si žilou, abyste jednou mohli před (pra)vnoučaty machrovat!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]