TLDR: Teprve druhý identifikovaný člen ztracené výpravy z poloviny 19. století nese stopy kanibalismu. To svědčí nejen o zoufalství posádky, ale i její morálce… Oznámená tuna.
Asi každý z nás má na triku nějaký nepříjemný výlet – ať už ale dopadl jakkoliv, jenom těžko bude výsledek konkurovat nešťastné Franklinově expedici, která v polovině 19. století chtěla proplout do Tichomoří skrze arktická území. Na osudem výpravy se dlouhou vznášel opar tajemna – od objevu vraků v několika minulých letech se jej ale daří rozhánět! Nyní byly také identifikovány ostatky Jamese Fitzjamese, kapitána lodi HMS Erebus, kterého, zdá se, jeho posádka milovala k sežrání…
Tenkrát v Arktidě
V květnu 1845 se sir John Franklin se 129 členy posádky vydal na lodích HMS Erebus a HMS Terror prozkoumat tzv. severozápadní průjezd kanadskou Arktidou. Pokud by byl splavný, mohla by se cesta pro komodity mezi Evropou a Tichomořím významně zkrátit.
Nejspíše asi ale víte, že cesta se změnila v tragédii, když obě lodě uvízly v arktickém ledu. Doufali, že led během příštího léta roztaje. Nakonec ale námořníci museli opustit svá plavidla a vydat se po souši hledat pomoc. Všech 129 námořníků během expedice nakonec zahynulo.
Ačkoliv se tento osud dlouho předpokládal (moc jiných možností není, byť fikce nějaké nabídla…), v posledních letech se daří osud expedice stále častěji dokládat i přímými důkazy. Archeologové tak odkryli kosti a zuby na ostrově krále Williama, místě posledního odpočinku mnoha námořníků.
Láska prochází žaludkem
Díky pokročilé analýze DNA nyní vědátoři kanadské University of Waterloo a Lakehead University přiřadili některé z těchto ostatků k Jamesi Fitzjamesovi!
Fitzjamesovy ostatky byly k jeho identitě přiřazeny na základě vzorků od žijících příbuzných. A vzhledem k tomu, že jeho kosti nesou čelist se stopami po řezných ranách, ukazují náramně na projevy kanibalismu! Skutečnost, že si posádka ke konzumaci vybrala vysokého důstojníka, nám sekundárně říká o něco o tom, jaká asi panovala v mužstvu morálka…
Fitzjames je teprve druhým členem Franklinovy výpravy, kterého se podařilo identifikovat pomocí moderních vědeckých poznatků. V roce 2021 byly podobné techniky použity k identifikaci ostatků Johna Gregoryho, praporčíka na lodi Erebus.
Pomalý postup
Fčil, když se přihlásí další rodinní příslušníci, archeologové doufají, že se jim podaří dále identifikovat ostatky dalších nalezených členů nešťastné posádky. Nepůjde to ale ani v budoucnu příliš rychle – jednak kvůli tomu, že i dnes je analýza ostatků poměrně pomalá, ale jednak protože řada ostatků chybí…
V průběhu let byly na různých místech objeveny různé pozůstatky členů posádky, ale ne všech 129 členů posádky bylo dosud objeveno. Na výsledku Franklinova výletu to ale nic nemění – příběh jejich zoufalého boje o přežití poté, co jejich lodě uvízly v ledu, zjevně směřuje k jasnému závěru. Budiž nám jejich oběť na oltář poznávání Země útěchou ve chvílích, kdy ani nám nějaký výšlap nevyjde dle očekávání. Zjevně lze totiž dopadnou i o dost hůř!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]