TLDR: Samočinný hangár, který by zvyšoval autonomii svého dronu, vzniká pod dohledem mladých výzkumníků brněnského Vysokého učení technického. Webovky tuna.

Zná to každý rodič. Je jenom otázkou času, než se vaše dálkově ovládané dítko rozhodně roztáhnout křídla – a začít žít autonomně! Tento věčný příběh nyní naplňují nikoliv u potomků, nýbrž u dronů mladí vědátoři na brněném VUT – ale nebojte, ne tak, jak varuje Terminátor. Vyvíjejí totiž hangár, který by měl slibovat autonomní provoz a efektivní nasazení letadel pro různá odvětví.

Začneme od Adama

Autonomie je u dronů obvykle skloňována jenom negativně, váže se s ní totiž téma vojenských dronů – přičemž již od ságy Terminátor máme na něco takového velkou kolektivní pifku. V reálu ale autonomie nemusí znamenat nic katastrofálního. Již v roce 2006 ostatně americká FDA začala rozvolňovat limitující legislativu pro využití nearmádních a nekomerčních dronů, byť vojáci v tomto směru drželi prim.

Už v roce 2013 se nicméně objevuje plán Amazonu na využití dronů v roli doručovatelů, postupně se setkáváme i se zlepšující se schopností mašin vyhýbat se překážkám a podobné srandy. Byť UAV (Unmanned Aerial Vehicles – jednoduše létající drony) nacházely využití především u rekreačních letců, neušly pozornosti ani záchranářům, hasičům a dalším. V roce 2017 byly třeba použity pro monitoring požárů na americkém jihozápadě namísto letadel.

Dává logiku, že předností je již dnes nižší cena a méně složitý provoz. V Brně si ale řekli, jestli jejich provoz nelze ještě víc zjednodušit? Prostředkem k tomu není ale konstrukce dronů samotných, nýbrž jejich pomyslného „hnízda“!

Hangár 2.0

Hangár v pojetí dronů znamená víc než jen střechu nad hlavou, aby na aero nepršelo. Technologie novodobých letounů umožňuje s nimi přistát na desítky centimetrů přesně, a bez přímého řízení, pomocí naprogramování GPS souřadnic. Dron tak může zcela bez pomoci přistát na nabíjecí plošinu, odkud si jej hangár sám napojí – získává tak stabilní zdroj napájení akumulátoru dronu, který v něm hnízdí.

Droní hangár by měl taky fungovat co možná nejvíce bez potřeby člověka. Automatizuje proto i sběr dat od mašiny, jejich odeslání na server a zpřístupnění Homo sapientovi na dálku. Pokud propojíme takových hangárů několik, můžeme získat komplexní obrázek jak o právě probíhající pohotovosti ze vzduchu, tak o stavu letadel či základních meteorologických datech.

No a v neposlední řadě pořád hangár funguje i jako ta střecha nad aerem! Brněný hangár proto sám reguluje teplotu a nepouští vlhkost dovnitř. Pravidelně podává report o stavu dronu včetně fotodokumentace. Když to tak během letních veder čtu, sám bych si jeden takový také pořídil!

Vývoj hangáru na VUT

Brněnský hangár sestává ze dvou částí: přistávací plošiny a komory hangáru, takže je možno pro různé aplikace využít pouze napájecí pad, na který dron sám přistane, připevněný třeba ke korbě auta. V kombinaci s komorou pak zajišťuje, že je dron schopen podnikat mise po okolí s doletem víc než deset kilometrů několikrát týdně – vše zcela autonomně.

V České republice se příliš často s autonomními hnízdy pro drony nesetkáváme – do budoucna tomu ale může být jinak. Série takovýchto hangáru by mohla sloužit k monitoringu velkých vodních ploch pro záchranáře, oblastí s rizikem požáru, železnic, přísně střežených objektů a dalších. Využít by jich mohla i České dráhy – například švýcarské železnice dronů již používají pro přístup do nebezpečných oblastí, aniž by narušily provoz. Drony nalezly své uplatnění i na polích nebo vinicích, kde nejen že odplašují škůdce, ale také pravidelně sbírají důležitá data o úrodě…

Neznamená to nutně, že drony budou po nebesích létat stejně snadno jako po silnicích jezdí auta – nejsem si ani jistý, jestli je to žádoucí. Drony pořád generují více hluku než horský vánek, vyžadují nenulové množství energie, sám bych asi nebyl nadšený z budoucnosti, kdy po nebi létají kvanta dronů. Na druhou stranu, to je extrémní příklad – a prozatím je u nás častý spíše opačný extrém nevyužívání dronů!

Snaze z VUT proto držím palce – ostatně kde jindy by měly drony brnit, než právě v Brně!

[Ladislav Loukota, Lukáš Lev]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]