TLDR: K produkci kyslíku není třeba sluneční svit – dokazuje to objev přirozeného kyslíkového producenta 4 000 metrů pod hladinou moře. Studie tuna.

Překvapivý objev nám nabourává dlouholeté představy o produkci kyslíku na Zemi – zdá se totiž, že kyslík v malém, leč nezanedbatelném množství vzniká hluboko v oceánu bez účasti živých organismů.

Tento „temný kyslík“ vzniká spontánní chemickou reakcí probíhající na dně oceánu. V čem je to významné, je možný vliv na zrod kyslíkových forem života jako před 2,4 a víc miliardami let!

Kyslík z balvanů

Za všecko můžou Skotové. Andrew Sweetman ze Skotské asociace pro mořské vědy a jeho tým na jev přirozeného vznikání kyslíku narazili při měření hladiny kyslíku na mořském dně. Odhalili tak proces zcela nezávislý na fotosyntéze…

Zdroj tohoto záhadného kyslíku? Polymetalické konkrece (čili: šutráky plné kovů) roztroušené po propastných pláních oceánu. Tyto konkrece, bohaté na kobalt, mangan a nikl, napodobují chod baterií na mořském dně a potenciálně pohánějí elektrolýzní reakce, které štěpí kyslík z vody.

Zdá se tedy, že jsme objevili jakousi přírodní ‚geobaterii‘! A může to potenciálně znamenat úpravu toho, jak došlo na událost, při níž kyslíkový život převzal otěže nad Zemí…

Velká kyslíková otázka

Na svém počátku život na Zemi nevyužíval kyslík, ale jiné plyny. Změnil to až příchod sinic, na který došlo zhruba před 2,7 miliardami let. Tyto průkopnické mikroby byly totiž mistry fotosyntézy – a díky tomuto procesu uvolňovaly kyslík jako vedlejší odpadní produkt. Tento proces skrze postupnou akumulaci „jedovatého“ kyslíku v atmosféře nakonec vedl k monumentální „velké kyslíkové události“ před 2,4 až 2,1 miliardy let.

Nicméně! Pokud kyslík vznikal přirozeně, mohl udělat počáteční nakopnutí (potenciálně i majoritu práce?) za sinice! To by naznačovalo, že přechod na kyslíkový život byl v zásadě chemickou nevyhnutelností, nikoliv evoluční adaptací…

Ani jedno z těchto témat aktuální oznámení úplně neřeší – zaměřuje se především na objev na oceánském dně jako takový. Bude ale zajímavé sledovat, co na zjištění řeknou budoucí evoluční výzkumy!

Nejistá role konkrecí

To ale není jediné téma, kterým se z hlediska objevu zbičujeme. Polymetalické konkrece (čili ony geobaterky… čily ony balvany plné kovů…) jsou totiž skloňovány z jako supr věc, kterou bychom mohli velmi brzy těžit na dně moře!

Nyní, když skotský objev odhalil, že mohou hrát i nějakou (zatím nejistou) roli v produkci kyslíku na Zemi, je tak o argument víc, proč bychom možná před plundrováním mořského dna měli udělat drobnou pauzu – a zamyslet se, jak významné konkrece pro současný pozemský život jsou!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz