TLDR: Za vznik složitého života je považována Kambrická exploze před 539 miliony lety. Fosilie v africkém Gabonu ale naznačují, že mnohobuněčný život mohl vzniknout a zaniknout dříve i zde. Studie tuna.

Vo co dneska go?

Dějiny evoluce na Zemi jsou na první pohled poměrně přímočaré. Sice nevíme, kdy a jak přesně (byť se v tom zlepšujeme), ale někdy před 4,1 až 3,5 miliardami let tu z biochemických procesů vzniklo něco, co splňuje definici života – vzhledem k tomu, že spolu s tím vznikly/existovalo i něco, co tuto definici splňuje jen částečně (viry a jim podobné RNA/DNA molekuly), není to tak šokantní si podobný vývoj představit.

Další změna nastala před 2,4 až 2,2 miliardami let, kdy vládu nad životem přebral kyslíkový život. Do té doby jednoduché mikroorganismy využívaly plyn jiný, kyslík pro ně byl jedovatý – až do chvíle, kdy fotosyntezující sinice jen tak mimoděk (byť možná s pomocí jiných procesů) vytvořily prostředí bohaté na kyslík!

A konečně, před 539 miliony lety z těchto doposud primitivních, často jen jednobuněčných organismů, vznikl během kambrické exploze život složitý. První skutečná zvířata! Naši předchůdci! A nakonec to umožnilo životu vyjít z moří i na tou dobou pustou souš!

Ledaže…

Nová práce tento výklad dějin evoluce nepopírá – ale dává kreslí po jeho boku alternativní vývojovou linii, která možná dosáhla na relativně komplexní stavbu těla již před 2,1 miliardami let! To by bylo zhruba čtyřikrát (!) dále než kambrická exploze. Naznačují to podle jejich autorů fosilie objevené v Gabonu mající tvar komplexnějších zploštělých disků.

Jak je možné, že nápad představený v nové práci nejde proti stávajícímu popisu evoluce? Představa je taková, že srážka dvou dávných kontinentů vytvořila mělké vnitrozemské moře plné živin. A tak i došasné podmínky pro  biologickou složitost. Avšak stejné podmínky, které život vytvořily, ho také zničily, jak se geologické podmínky měnily…

Relativně složitější organismy tak možná mohly existovat na Zemi již takto dávno – aniž by to zároveň zbořilo dominantní evoluční dějiny.

„Super, jak byli složití?”

Nešlo o supermany. Fosilie mají tvar organismů, které se mohly pohybovat ve vodě jako plankton. Mohly snad být podobné hlenkám, tedy de facto jednobuněčnému slizu (odtud název), který ale za určitých podmínek dokáže vytvářet složitější mnohobuněčné kolonie.

Jinými slovy, status kambrické exploze je stále nedotčený. Africké něco-jako-hlenky staré možná 2,1 miliardy let jsou složitější, než jiné mikroorganismy jejich éry – ale pořád mnohem primitivnější než skuteční živočichové.

Navíc jde jen o jednu studii – která dost významně mění dosavadní chronologii evoluce. To celé na poměrně vratkém základě. Faktem je, již vícero prací naznačilo, že složitější organismy existovaly i před kambrickou explozí. Měli jsme tu možné cosi-jako-rostliny před 1,5 miliardami let. A samozřejmě kambriu předcházela ediakarská fauna, která již také byla zjevně mnohobuněčná, byť také relativně méně složitá.

Raději posečkat

Definice mnohobuněčnosti může být takto dávno v evolučních dějinách také poněkud mlhavá. Nejstarší stromatolity z doby až 3,7 miliardy let byly také koloniemi jednobuněčných sinic – jenom spolu úplně nespolupracovaly. Mezi těmito extrémy (vámi jako složitém mnohobuněčném životu vs. stromatolity) existuje zřejmě určitý manévrovací prostor, který dovoluje vznik složitějších kolonií jednobuněčných organismů, aniž by šlo ovšem hned o rostlinu nebo živočicha…

Není tedy problém si představit možné něco-jako-hlenky před 2,1 miliardami let, ale spíše v současném množství důkazů pro podporu těchto fosilií. Vše, co máme, je pravděpodobné datování vrstvy sedimentů, v níž byly možné fosilie objeveny.

Momentálně si lze podle vědátora citovaného na Věda 24 představit ale i alternativní vysvětlení – hádám zejména nesprávné datování sedimentů či možný vznik fosilií bez přičinění života. Reálně vlastně nevíme, že jde o dávné organismy, byť tak na první i druhý pohled vypadají.

Než tak přepíšeme učebnice, bude asi lepší chvíli počkat na názor dalších odborníků.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz