Neowise nad Stonehenge, zdroj: Declan Deval/APOD NASA

Zdroj obrázku:

Kolaps prvních evropských zemědělských komunit způsobil mor

TLDR: Analýza 103 těl odhalila, že morový původce Y. pestis byl na severu Evropy před 5 000 lety mnohem častější jev, než se čekalo. Mohl tak přispět tzv. neolitickému úpadku. Studie tuna.

Všichni se rádi hádají o tom, k čemu bylo Stonehenge – ale důvodem, proč tyhle pře existují, je skutečnost, že se jaksi už nemáme koho zeptat na důvody stavby! A podle nové dánské studie by důvodem smrtelného kolapsů prvních evropských agrárníků mohl být mor!

Tell me mor

Asi nemusím moc psát o tom, že mor je, inu, mor. Všichni známe příběhy o tom, jak ve 14. století vypnul kolem třetiny evropské populace. To ale nebyl první případ, kdy mor zavítal na náš kontinent…

V podezření je dýmějový mor také jako dílčí či hlavní důvod kolapsu prvních evropských zemědělců – tedy také stavitelů megalitických monumentů včetně Stonehenge. Na ten došlo před 5 000 lety, kdy z nějakého záhadného důvodu začalo vymírat obrovské množství obyvatel severní Evropy. Tento tzv. neolitický úpadek trval 200 let a uvolnil místo následovníkům – mezi které s přivřením očí, uší a dalších otvorů patřili i naši předci.

Teprve po neolitickém úpadku došlo k masivní migraci lidí z kaspických stepí, která do Evropy zřejmě přinesla indo-evropské jazyky, za jaké dnes považujeme jazyky, jako je španělština, angličtina, hindština, portugalština, bengálština, ruština, němčina, čeština…

Neolitická vesnice, neasik. Zdroj: MJ/vlastní
Neolitická vesnice, neasik. Zdroj: MJ/vlastní

Neštěstí nechodí samo

Jak už to u kolapsů chodí, neolitický úpadek mohl mít vícero různých důvodů, neštěstí ostatně málokdy chodí samo. Nová studie ale významně naznačuje, že epidemie moru mohla být tou významnější, ne-li nejvýznamnější příčinou kataklyzmatu!

Tým vedený Frederikem Seersholmem z Kodaňské univerzity totiž provedl analýzu starobylé DNA u 108 jedinců pohřbených na prehistorických nalezištích ve Švédsku a Dánsku. Když se kadaverům podíval na zoubek, objevil nápadně častou přítomnost morové bakterie Yersinia pestis. Skeptici morové hypotézy přitom předpokládali, že mor se ve zdejších končinách vyskytoval sporadicky – rozhodně méně, než co naznačuje nynější objev…

Zemědělství je všeobecné hobby! Zdroj: vlastní
Zemědělství je všeobecné hobby! Zdroj: vlastní

Zdá se, že Y. pestis však byla poměrně častým úkazem mezi tehdejšími kutlurami. Vědátoři identifikovali více případů infekce a odhalili tři různé variace morové bakterie. Jak si možná pamatujete, na to obvykle dochází, když se patogen může spokojeně množit ve velké populaci po delší čas. A to naznačuje, že se Y. pestis mohlo v Evropě dařit kosit lidi v nemalém množství po celé generace v průběhu neolitického úpadku!

Zajímavý je také rozdíl mezi odhalenými variantami morové bakterie. Zatímco první dvě varianty byly objeveny jenom sporadicky, třetí byla objevena mnohem častěji. Z toho vědátoři usuzují, že právě třetí varianta Y. pestis mohla být hlavním viníkem rozsáhlé epidemie, která oslabila dobové evropské populace.

Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní

Mor jako hybatel

Zajímavý je také rozdíl mezi odhalenými variantami morové bakterie. Zatímco první dvě varianty byly objeveny jenom sporadicky, třetí byla objevena mnohem častěji. Z toho vědátoři usuzují, že právě třetí varianta Y. pestis mohla být hlavním viníkem rozsáhlé epidemie, která oslabila dobové evropské populace.

Jedna epidemie samozřejmě konec světa nedělá. Pokud ale vaše parta vidláků najednou ztratí 10 %, 20 % nebo 30 % lidské síly, dochází i na ostrouhání mnoha aktivit. Stavba obřích monumentů z kamene už nepůsobí jako tak důležitá činnost, orální kultura je redukována spolu se stavem živé síly – a také těm divně mluvícím sousedům za kopcem se asi ubráníte o dost hůře.

Z našeho pohledu samozřejmě můžeme být za neolitický úpadek rádi – otevřel totiž do Evropy cestu našim předkům. Po bitvě je ale každý generál… A v dané době byste asi kulturám neolitu nezlepšili náladu tím, že „za pár staletí až tisíciletí na tom bude lidstvo zase lépe, a lidi budou mít Stonehenge za tak hustou stavbu, až ji budou připisovat ufonům”!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.