TLDR: Archeologické nálezy svědčí o tom, že vesnice Habonim North se před 8200 lety vyrovnala s prudkým ochlazením diverzifikací svého hospodářství o rybolov a obchod. Studie tuna.

Ani před bratru 8200 lety neměli lidé žijící na písečném pobřeží Blízkého východu ustláno zrovna na růžích. Do té doby prosperujícím komunitám totiž život osolila nepříjemná globální klimatický událost. Prudké ochlazení a zvýšení hladiny moře věštilo problémy pro ranné farmářské a rybolovecké komunity – a jak se s tím místní poprali, nyní stopovala studie zkoumající příběh jedné postižené vesničky…

Tenkrát v Habonimu

Byť 8200 let nazpět již doba ledová byla ta tam, a průměrné teploty stoupaly, zčista jasna došlo prudké ochlazení! Spolu s tím se zvýšila i úroveň mořské hladiny až o 2 metry a, co nejhůře pro mladé zemědělské komunity Eurasie, přišlo sucho! Událost, známá jako 8,2ka event, byla pravděpodobně způsobena mohutným přívalem tající vody z rozpadu zbytků pevninského ledovce z předešlé doby ledové.

Sladká voda narušila severoatlantickou cirkulaci až o 50 %, čímž následně došlo i na pokles transportu tepla do severovýchodního Atlantiku, což zase vyvolalo výrazné ochlazení a menší podíl srážek. Sucho, které následovalo, trvalo v některých regionech až pět následujících století. A mělo logicky vliv i na mnohá lidská sídliště…

Vědátoři v nové práci konkrétně zkoumali sídliště Habonim North. Přežili obyvatelé naší osady na pobřeží Středomoří svou vlastní klimatickou změnu, a pokud ano, tak jak? Anebo se rozhodli, že jistější bude farmařit na jiných, úrodnějších lokalitách? Doposud se mělo za to, že spíše druhá odpověď je ta správnější, a nejen tato, ale i jiné vesnice v Levantě byly opuštěny…

Odolnost v inovaci

Dlouholeté hrobokopařské práce v Habonim North, které vedla Haifská univerzita ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v San Diegu, však ukazují něco jiného…

Díky pečlivým vykopávkám a nejnovějším technologiím 3D modelování totiž tým odhalil řadu artefaktů, včetně keramiky s červeně malovanou výzdobou typickou pro období raného neolitu, obřadních zbraní a nástrojů naznačujících posun k námořní ekonomice. Místní tváří v tvář změnám rozhodně nerezignovali, a hledali způsoby, jak žít tam, kde žili.

Pro tuto změnu životního stylu nasvědčují objevené artefakty, které zahrnují závaží na rybářské sítě, stejně jako nástroje z čediče. Tedy šutráku, který se v této části východního pobřeží Středozemního moře přirozeně nevyskytuje, a byl sem tak zřejmě přepraven v rámci obchodních cest!

Časy se mění

Zdá se, že obyvatelé této vesnice se přizpůsobili měnícímu se prostředí tím, že diverzifikovali své hospodářství a rozšířili je o rybolov a obchod. Nevíme sice, jak přesně reagovaly jiná sídliště – ale obchodování jde jenom mimořádně zle, pokud jste jediná přeživší vesnice na světě. Důkazy pro obchod tak ukazují na robustní a odolnou komunitu, která dokázala přečkat nepřízeň prostředí. A nejspíše to nebyla v regionu komunita jediná – byť obyvatelé jiných nemuseli mít stejné štěstí…

Případ z Habonimu ukazuje, jak se rané neolitické společnosti dokázaly přizpůsobit vážné klimatické nestabilitě a položily tak základy pro rozvoj pozdějších městských společností. Tím by se samozřejmě mnozí mohli uklidňovat – člověk jistě prokázal schopnost přizpůsobit se nej(h)různějším nástrahám!

Takové přizpůsobení se změnám však také, jaksi, znamená aktivní snahu problém řešit – nikoliv před ním zavrtávat hlavu do písku, ať už jím myslíme písek dávného Levantu, anebo písek metaforičtější & modernější!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]