TLDR: Na Zemi se nachází řada suchých míst, které jsou nehostinné & zároveň pod úrovní moře. Jejich zaplavení by mohlo zabít víc much jednou ranou. Zdroj třeba hír. 

Povodně, ale naše

Když se řekne „změna klimatu“, napadá lidi leccos – někomu tiká oko z konspiračních teorií, jinému tiká oko z vidiny ekologického kolapsu. Jsou i tací, kteří se obávají ze stoupání hladiny moří, která by mohla do roku 2100 stoupnout až o 60 cm. To sice nezpůsobí realitu jako z filmu Kevina Costnera, ale může to znamenat zaplavení řady přímořských oblastí, kde žije spousta lidí, domečků a biomů. Ledaže bychom zajistili, že zaplaveno bude něco docela jiného…

Co kdyby totiž existoval přístup, který by dokázal řešit stoupání hladiny, ale zároveň i podpořit rozvoj života, posílit ekonomiku a k tomu i generovat zisky? Že to zní příliš utopicky? Inu, přesně to ale nabízí koncept zaplavování nížin, který patří mezi potenciální metody dílčí mitigace změny klimatu – což v praxi znamená, že nám to může „koupit čas“ a/nebo „zpomalit průběh“ změn. Což jsou vlastně dvě věci, které můžou dost rozhodovat o tom, jestli bude civilizace na změnu klimatu vzpomínat se slzou v oku nebo se slzami v očích…

Vo co go? Koncept čerpá inspiraci z transformační megaplavy, která 6 milionů let nazpět proměnila kdysi vyprahlou oblast Středomoří v prosperující ekosystém. Ano, geologicky relativně nedávno ještě Středozemní moře neexistovalo – šlo o suchou nížinu, kterou nakonec přirozeně zaplavila oceánská voda. Opakováním tohoto jevu v lidské režii bychom mohli takový nových „Středomoří“ vytvořit více i v budoucnu…

V zásadě bychom se tak rozhodli o zaplnění opuštěných nížin pod úrovní moře mořskou vodou, což iniciuje kaskádu environmentálních změn. Zvýšená hladina vlhkosti vyvolá dešťové srážky, které umožní rozkvět pouštních květin. Jak se voda hromadí, objevují se živé barvy a rostliny a živočichové vzkvétají. Tento kvetoucí ekosystém se pak stává základem pro silnou místní ekonomiku!

Jenom začátek…

 „No jo, ale co když tam někdo žije?“ Inu, fígl je v tom, že v řadě podobných místo prakticky nikdo nežije. Mnoho oblastí na Zemi se svými nehostinnými podmínkami podobá Středomoří před povodněmi, což z nich činí ideální kandidáty pro zaplavení mořem. Vezměme si Mrtvé moře, pustou oblast ležící 200-600 metrů pod hladinou moře. I přes určitou těžbu soli a omezený turistický ruch zůstává především pouští…

Zaplavení Mrtvého moře mořem by přineslo řadu výhod, například výrobu elektřiny z jeho značné deprese, umožnilo by odsolování, zavlažování a vznik nového života. Kromě toho by zvýšená vlhkost a cestovní ruch zlepšily hospodářské vyhlídky regionu.

Přestože je koncepce zaplavování moře velmi slibná, jejímu rozvoji brání několik překážek – když pomineme ošívání, které z nápadu nejspíše řada z vás má. Jedním z významných příkladů je projekt Red Sea–Dead Sea Water Conveyance v Jordánsku, jehož cílem bylo přivést vodu z Rudého moře do Mrtvého moře. Tento projekt byl bohužel odložen kvůli politickým komplikacím, včetně zapojení sousedního Izraele.

Aby se takové překážky obešly, obrací se pozornost ke Katarské proláklině v Egyptě, která se nachází v saharské poušti. Tato izolovaná a pustá oblast představuje příležitost pro zaplavení mořem, aniž by bylo nutné vést mezinárodní jednání.

Její zaplavení by přineslo nejen obrovské výhody v podobě zvětšení plochy a snížení hladiny oceánu, ale mohlo by také zmírnit nedostatek potravin v Egyptě, a tím vyřešit politickou nestabilitu. Studie ekologických dopadů ukázaly slibné výsledky, které naznačují minimální negativní důsledky – místní fauna může být postupně vytlačena, zatímco nové druhy budou prosperovat!

Poprvé se konceptem podrobněji zabýval Dr. John Ball v roce 1927, kdy byly hlavní spíše civilizační přínosy než mitigace změn klimatu. Tématem se ale zabývají i novější studie – desetileté zaplavení prolákliny by v součtu mohlo o 6 % snížit předpokládaný nárůst hladiny moří vlivem oteplování. To není zjevně samospásné, ale byl by to začátek.

Pozitivum v negativech

Potenciál mořských záplav sahá za hranice Egypta. Z této transformační techniky by mohly mít prospěch různé lokality po celém světě, zejména ty, které se nacházejí pod hladinou moře. Lze samože zmínit celou řadu námitek – v součtu ale těžko popírat, že koncept zaplavování nehostinných míst planety nabízí i nadmíru pozitiv…

Zaplavování moří nabízí zajímavé řešení, které tlumí změnu klimatu, stimuluje hospodářský růst a podporuje tvorbu života. Čímž neříkám, že to tak i dopadne – v řadě ne-moc-pozitivních zprávách na téma změn klimatu je ale myslím koncept cíleného zaplavování něčím, co bychom měli opakovat častěji!

Vypůjčeno a upraveno se svolením z vlákna hír. 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.