Vyšší teploty dělají problémy i hospodářským zvířatům

TLDR: Zatímco lidé si budou při zvyšování teplot moct alespoň pořídit klimatizace, živočichové a rostliny bohužel nikoliv. Hospodářské druhy přitom mají podobný práh tepelného stresu jako my. Studie tuna.

Tepelný i jiný stres

Je vám teplo? Máme špatné zprávy, nejspíše bude hůř. Podle vědátorů z Technické univerzity v Mnichově (TUM) v Německu by se nadcházející brutální vlna veder mohla stát normou. Pokud nebudeme nijak omezovat emise skleníkových plynů, bude do konce století nesnesitelné horko představovat problém pro 44 až 75 % lidské populace. Ale jak připomíná nová práce, zdaleka nejde jenom o Homo sapienty, ale i jiné další živočichy, kterých je pro nás potřeba…

Nejžhavější předpovědi se týkají částí Asie, kde kolem řek Ganga a Indus žije pětina světové populace. Teploty nad 35 °C zde budou normou již za 80 let. Obecně ale platí, že i teploty blížící se 30 °C jsou kritické pro starší osoby, dobře není ani kojencům nebo těhulkám.

Problém však nemají jen lidé, ale také jiné druhy! Nedávno to připomněla vlna masivních umírání oceánských živočichů nedaleko Vancouveru – „shodou náhod“ zrovna v době, kdy tu teploty trvaly rekordy. Jenže co si budem, mořské hvězdice většinu lidí zase tak netankujou. Mnichovská práce proto vypichuje, že také hospodářská zvířata a plodiny můžou umírat, pokud jsou na hranici tepelného stresu.

Autoři studie varují, že do konce století může být 45 až 70 % zemského povrchu postiženo klimatickými podmínkami, v nichž lidé nebudou schopni přežít bez technologické podpory, jako je například klimatizace. Dnes je takto postiženo „jen“ 12 procent povrchu Země, kde jsou lidé závislí na těchto technologiích, a tyto typicky nejsou osídlené – rozšiřování problémových míst na již osídlené regiony je proto poněkud nepříjemnou změnou.

Lidi si ale pořád můžou pořídit klimatizaci – pokud ale stejná horka budou smrtící i pro rostliny, máme zaděláno na další sadu malérů…

Zvířata také trpí

Mnichovští vědátoři porovnávali teplotní prahy u lidí, hospodářských zvířat, drůbeže, plodin a některých ryb, a zjistili při tom, že jsou překvapivě podobné. Předpokládá se, že při vysoké vlhkosti je člověk při teplotě kolem 23 °C mírně tepelně stresován. Pro skoty a prasata je to přibližně 24 °C.

Na druhou stranu při nízké vlhkosti vzduchu je mírný tepelný stres pro člověka přibližně 27 °C. U skotu a prasat začíná stres při 29 °C. Pokud jsou lidé dlouhodobě vystaveni teplotám nad 32 °C při extrémně vysoké vlhkosti nebo nad 45 °C při extrémně nízké vlhkosti, může to mít fatální následky

Zdroj: K.C. Green, rasta4eye
Zdroj: K.C. Green, rasta4eye

Vyčerpání teplem samozřejmě nezpůsobuje u prasat, kuřat a skotu okamžitou smrt. Je známo, že časté vystavení horku snižuje ale růst živočichů, což vede k nižším výnosům a pomalejší reprodukci. Například slepice snášejí výrazně méně vajec při teplotách kolem 37 °C. Krávy produkují o 20 % méně mléka a tak dále.

Jak již padlo, volně žijící zvířata mohou také uhynout, no i menší živočichové jsou v ohrožení, jak ukázal případ z roku 2018 v Austrálii, kde během pouhých dvou dnů uhynula třetina jedné populace netopýrů v důsledku vysokých teplot. Samozřejmě, ani zvířatům se nebude chtít v takových podmínkách umírat – ale jejich reakce vše jenom dále zkomplikuje

Předpověď do budoucna

Zvyšování teplot tak v budoucnu i ke zvýšené migraci volně žijících živočichů – to se ostatně již pozoruje dnes, včetně toho, že mořským živočichům se migruje severněji mnohem snáze kvůli stavu terénu na suchu. I tato migrace volně žijících živočichů má ale vliv na člověka. Nejen kvůli tomu, co se děje při potkávání různých druhů zvířat – ale také kvůli tomu, že se mění místa výskytu ryb.

Při současném tempu zvyšování skleníkového efektu bude postiženo stále více živých tvorů, nebo, což je ještě horší, mohou zcela vyhynout. Nepochybuji o tom, že příroda sama to nakonec nějak zvládne – otázkou ale je, jestli se na druhé straně globálních změn potká i s naší civilizací.  

[Nina Kadasová, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama