Venku mrzne, že by psa do mrazu nevyhnal – zahřejte se proto s vědomím všeho nového, čím uplynulý týden rozšířil obzory lidstva!

Vznikli dokonalejší replikující se nanoroboti z DNA. Nikoliv poprvé se podařilo vytvořit replikující se biomašinky z DNA – nově schopné vytvářet 3D struktury. Nanoroboti ale zatím nic moc dalšího neumí, a pohybu potřebují vnější záření.

Výsledky nového léku ukazují, že umí zpomalit postup Alzheimera jen trochu. Nečekejte ale zázraky – výsledky ze studie jsou poměrně limitované pro pacienty hlavně na počátku nemoci. Ukazuje to, že Alzheimer je pořád zčásti nepochopený.

Ultrakompaktní urychlovač částic dosáhl rekordní síly vůči své velikosti. Umožňuje dosáhnout podobného výkonu jako tradiční obří urychlovače, ale v mnohem menších rozměrech – celý systém zabírá méně než 20 metrů. Mašina dosáhla energie 10 GeV, k tomu by dosud byl třeba urychlovač zabírající velikost 3 kilometrů. Miniaturizace urychlovačů by mohla odemknout nové možnosti zkoumání částicové fyziky, ale také snazší testování elektroniky nebo vývoj nových metod radioterapie.

Žijeme kratší dobu kvůli dinosaurům, tvrdí hypotéza. Druhohorní predátoři, zejména dinosauři, mohli svým loveckým umem snížit preferenci genů hrajících do karet délce života prvních savců. Teze molekulárního biogerontologa Joao Pedro de Magalhaes předpokládá, že tlak na přežití v druhohorách vedl ke redukci genů a mechanismů souvisejících s dlouhověkostí v liniích savců.

Umělá inteligence generuje miliony potenciálních nových materiálů. Víc jak dva miliony návrhů materiálů vzniklo v dílně strojového učení DeepMind. Skoro 400 000 z nich je potenciálně možné brzy použít pro laboratorní výrobu. Potenciálně by z merku AI mohly vyjít materiály pro vylepšené baterie, solární panely a počítačové čipy. Automatizovaný systém A-Lab samostatně předvídá, syntetizuje a analyzuje materiály, přičemž kromě zaškolení vyžaduje minimální zásah člověka.

První ryze český astročásticový teleskop se testuje v Ondřejově. Společná laboratoř optiky se proslavila spoluprací na observatoři Pierre Auger. Nyní představila zcela vlastní fluorescenční teleskop FAST. Teleskop dostával co proto v extrémních podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Nyní projde teleskop testy opláštění v prostorách Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově a když vše klapne jak má, brzy jej uvítá Argentina.

Bottom

K plavbě se chystá elektrická loď. Třicetimístný model P-12 se plaví rychlostí 46 km/h, využívá tzv. hydrofoilu k vzestupu nad hladinu. Hydrofoil vytváří vztlakových ploch, které zvedají většinu trupu lodi nad hladinu – plavidlo tak může plovat vyšší rychlostí za nižší spotřeby. Plně elektrická loď společnosti Candela má vyplout ve Stockholmu do dopravy v průběhu příštího roku.

Popsána obří planeta, která by kolem své hvězdy neměla existovat. Svět LHS 3154b má velikost zhruba Neptunu, obíhá ale relativně malou hvězdu, kolem které by takto velký svět neměl vzniknout. Jako obvykle objev jenom ukazuje, že vesmír nás dokáže překvapit. Vědátoři prozatím neznají řešení vzniku takto velkého světa u takto malé hvězdy. Ale hledání řešení naše modely zcela jistě zpřesní – a ukáže nám další podivné způsoby, jak mohou také vznikat světy kolem jiných hvězd!

Naše galaxie je (ve svém okolí) vzácná díky své nudné minulosti. Mléčná dráha, náš vesmírný domov, je spirální galaxií – v našem regionu poměrně vzácnou. Simulace naznačila, že časté srážky jiných galaxií je o jejich spirální ramena připravují. Čím více srážek spirální galaxie prožívá, žím více se v simulacích SIBELIUS mění na galaxii eliptickou. Zdá se, že Mléčná dráha měla štěstí na relativně menší množství srážek – takže si také stále podržela svá ramena.

Nebývale těžké prvky nalezené ve hvězdných zplodinách. Astronomové odhalili převratnou kosmickou podívanou – neutronové hvězdy, záhadné pozůstatky hvězdných explozí, byly identifikovány jako nebeské kovárny schopné rodit mimořádně těžké prvky. Objev, který byl odhalen na základě pečlivého výzkumu, ukazuje vznik prvků podobných lawrenciu s nukleonovým číslem 260, kterých bylo dříve možné dosáhnout pouze v rámci řízených fyzikálních experimentů.

EU učinila významný krok směrem k regulaci umělé inteligence, když v pátek pozdě večer dosáhla předběžné dohody. Analytici zdůrazňují, že ačkoli jsou tyto předpisy označovány za průlomové, jejich konkrétní podoba je stále ve fázi dokončování.Agentura Reuters tento krok vyzdvihuje jako zásadní krok, který staví EU do čela v celosvětovém měřítku a je připraven zavést standardy pro řízení systémů umělé inteligence, jako je ChatGPT. Pokud budou tato nařízení zavedena, mohla by znamenat milník ve formování etických a provozních hranic pro technologie AI v rámci regionu a potenciálně i mimo něj.

TÉMA TÝDNE: Oživíme “klony” zesnulých pomocí umělé inteligence? (Ne). Koncept vytváření digitálních kopií zesnulých avatářů pomocí umělé inteligence přináší fascinující možnosti, ale také představuje značné etické a technické výzvy. Společnosti jako Somnium Space a HereAfter AI se pokoušejí o vývoj těchto avatarů na základě existujících videí, což však vyvolává otázky ohledně autenticity, emocionálního dopadu na pozůstalé a ochrany soukromí.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: tradiční týden ve vědě s JaRonem a navrátivším se Ladislavem, dále pak novinky o životě bakterií (viz výš), dávné sluneční bouři & vzniku chimérické opičky, a samozřejmě i další speciál z půdy Biologického centra AV ČR (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz