Kmenové buňky zpomalily postup roztroušené sklerózy

TLDR: První fáze klinické studie na 15 pacientech neodhalila vážné vedlejší účinky terapie, navíc se zdá, že léčba zpomaluje progresi choroby. Jak moc, není zatím jasné. Studie tuna.

Patnáctero pacientů jedné malé, ale potenciálně setsakra povzbudivé studie, vkročilo do prosince tohoto roku pořádně optimisticky. Zúčastnili se totiž první fáze testu, kterému se s pomocí kmenových buněk vpravených přímo do mozku podařilo zřejmě významně zpomalit postup roztroušené sklerózy…

Zdivočelá imunita

Lidské tělo umí divy – ale platí to jak v tom dobrém, tak i tom méně dobrém. V případě roztroušené sklerózy je to náš samotný imunitní systém, který napadá centrální nervovou soustavu a způsobuje tak rozpad myelinových pochev, což zní o dost zábavněji, než jaká je realita.

V důsledku demyelinizace okolí nervových buněk se začnou projevovat nejrůznější neurologické problémy, které mohou v součtu způsobovat fyzickou a kognitivní invaliditu a neuropsychiatrické poruchy. Dodnes přitom není jasné, co přesně RS vyvolává – to však nebrání vědátorům hledat lék.

Neexistuje sice žádná léčba (neznámého) prvotního důvodu RS, ale máme již léky zpomalující postup onemocnění. Nejnověji by na tomto poli mohla pomoct i zkoumaná terapie pomocí kmenových buněk z dílny vědátorů z Coloradské univerzity, Univerzity v Cambridge a Univerzity Milano-Bicocca pod bičem Stefana Pluchina.

Roztroušená skleróza má alespoň srandovní příčiny... Zdroj: Nickelodeon, vlastní
Roztroušená skleróza má alespoň srandovní příčiny… Zdroj: Nickelodeon, vlastní

Od jediného dárce

Disklejmr hned na úvod odstavce: aktuální fáze testu jenom zkoumala bezpečnost a snášenlivost, tedy to, jestli terapie vejde a neuškodí (víc, než je nezbytně nutné vůči riziku toho či onoho moribundu). A to se podařilo splnit – terapie nezpůsobila u patnácti odvážných žádné významné nežádoucí efekty.

Krom toho ale vědátoři již také posuzovali i samotný léčebný jev. Pacošům byly injekcí přímo do mozku podány nervové kmenové buňky původně získané od jediného dárce (plodu, který zemřel na potrat). Poté byli po dobu jednoho roku sledováni.

Nojo, ale co ty pozitivnější efekty? Inu, u podskupiny pacientů vědci zjistili, že větší dávka kmenových buněk souvisí s pomalejším zmenšováním objemu mozku – právě to je pravděpodobně známkou toho, že léčba může snížit zánět související s RS!

Jak moc může být injektáž prospěšná, zatím můžeme jenom divoce spekulovat. Nicméně – neméně podstatná je informace, že kmenové buňky od jediného dárce nejenže zřejmě pomáhají, ale především nezpůsobily žádný předčasný exitus…

Poznej svého nepřítele. Zdroj: WikiSkripta
Poznej svého nepřítele. Zdroj: WikiSkripta

Opatrný optimismus

Není to totiž určitě poprvé, co někoho napadlo použít k léčbě kmenové buňky. A na pořadí dne je i debata o etice (asi tušíte, na čí straně barikády v ní jsem – nicméně, je dobré ji zmínit). Používání jiných než pacientových buněk může ale vyvolávat rotyku u imunitního systému – jenže úprava buněk u každého pacienta zvlášť je zase pomalá a drahá.

Pokud bychom ale mohli na zpomalení nebo dokonce zastavení RS využívat buňky relativně libovolných dárců, cena takové terapie by byla nutně nižší, než kdyby bylo nutné se piplat s každým pacientem extra…

Zatím si nechce své Rychlé špunty ještě v lednici, první fáze klinické studie jaro (ani nobelovky) nedělá – alespoň mírný & opatrný optimismus v to, že nežádoucí imunitní reakci v případě RS budeme moct efektivně vymazat, je ale podle autorů práce na místě!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Autolink hír.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama