TLDR: Byla to supernova, která v řadě ohledů poznamenala různé epochy astronomie. Dnes na její místo můžeme nahlížet v dechberoucím detailu! Nedávné video NASA tu or níže.

Návštěvnická hvězda

Byl to nejspíše vlahý letní večer 4. července Léta Páně 1054, kdy se astronomům z různých koutů světa naskytla nebeská podívaná, jakou svět neviděl.

Příběh o úkazu začíná v rušných ulicích starověké Číny, kde astronomové dynastie Sung pečlivě pozorovali oblohu. Mezi nimi byl i uznávaný čínský astronom a historik Šen Kua, který zaznamenal záhadný výskyt nové hvězdy v souhvězdí Býka. Ve svém díle „Eseje o bazénu snů“ ji popsal jako „návštěvnickou hvězdu“. Toto nově objevené nebeské těleso, které vrhalo zářivý svit, se náhle zhmotnilo a upoutalo pozornost pozorovatelů i mimo Říši středu.

Na východě, v Japonsku, se odehrával podobný příběh. Astronomové v zemi vycházejícího slunce se také zaměřili na záhadného návštěvníka noční oblohy. A mezitím rovněž na Blízkém východě, kde se tehdy dařilo islámským učencům a astronomům, nezůstala zářivá nová hvězda bez povšimnutí.

Objekt zářil jasem, jenž zastínil i Měsíc. Zápisky zdůrazňují, že jev byl pozorovatelná během dne po dobu 23 dnů a v nočních hodinách až po dobu 653 dní. Svého času však astronomové nemohli činit víc, než se o zdroji záření jen dohadovat – ale díky jejich píli je dnes skoro zcela jisté, že sledovali zánik hvězdy. Silnou supernovu typu II.

O několik století později je situace odlišná – událost je dnes známá jako Supernova 1054. Pozůstatky této kosmické exploze, jako je Krabí mlhovina a její pulsar v jádře, zůstávají ústředním bodem moderního astronomického výzkumu. Přičemž na pozůstatky skoro tisíc let starého jevu dnes můžeme pozorovat v detailech, o kterém se středověkým astronomům ani nesnilo.

Lepší náhled

Tohle je Krabí mlhovina, která se nachází ve vzdálenosti 6 500 světelných let od Země.Jde o pozůstatek po supernově – výsledkem je rozsáhlý rozpínající se oblak plynu a prachu.

Poprvé mlhovinu zmerčil John Bevis v roce 1731, ale jde zároveň o pozůstatek velké supernovy, kterou v roce 1054 slavně pozorovali již čínští a arabští astronomové.

Mlhovina obklopuje jeden z nejhustších objektů ve vesmíru: neutronovou hvězdu. Krabí mlhovina je tvořena mnoha složkami, včetně ionizované síry, kterou zde vidíme v červenooranžové barvě, prachu ve žlutozelené barvě a synchrotronového záření v mléčně bílé barvě.

V jejím středu je Krabův pulsar, rychle rotující neutronová hvězda. Ten má neuvěřitelně silné magnetické pole a rotuje velmi rychle. Produkuje vítr energetických částic, které nazýváme pulzační větrnou mlhovinu. Tyto tenké, jasné čáry sledují tvar magnetického pole kolem pulzaru, což dává mlhovině její tvar.

Rychle se pohybující částice spirálovitě obtékají silné čáry magnetického pole a vytvářejí typ zářrní, který se nazývá synchrotronová emise. To se zde objevuje jako kouřová hmota kolem vnitřku Kraba. Vnější části pozůstatku ukazují zbytky explodované hvězdy vyhozené do mezihvězdného prostoru.

Tento jasný, horký materiál byl vyvržen velmi vysokou rychlostí a rozpadl se na složité vlákna a úponky, jak byl vytlačován ven větrnou mlhovinou pulzaru. Na dvou místech se mlhovina také viditelně zužuje. Toto náhlé zeštíhlení může být způsobeno omezením větru pulzaru pásem hustého plynu.

Na křižovatce poznání

O existenci Krabí mlhoviny a její spojitosti se supernovou z roku 1054 víme dlouho. Již v roce 1928 provedl Edwin Hubble průlomové pozorování, když si všiml, že měnící se vzhled Krabí mlhoviny, jak se zvětšuje, jasně naznačuje, že je následkem hvězdné exploze. Navíc si uvědomil, že rychlost rozpínání naznačuje, že k explozi došlo podle pozemských pozorování teprve před devíti stoletími. Správně usoudil, že Krabí mlhovina je skutečně pozůstatkem stejného výbuchu, jehož svědky byli staří čínští astronomové. Díky infračervené citlivosti Webova teleskopu údajům z minulých pozorování však dnešní astronomové získávají komplexní porozumění následkům supernovy v celé její fascinující složitosti.

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Autolink hír.