TLDR: Ano, vitamin C je pro funkci imunity nezbytný. Ano, rozumná suplementace při nemoci dává smysl, byť terapeutický efekt není prokázaný. Ne, velmi silné dávky nejsou rozumné ani při nemoci. Studie v článku.

Nejen během rýmy?

Ať už je období rýmiček Vitamin C, pro člověka nezbytná mikroživina, hraje v našem těle mnohostrannou roli díky svým elektron-donujícím vlastnostem. Jako silný antioxidant a kofaktor pro různé biosyntetické a genové regulační enzymy má vitamin C značný význam. To nakonec hraje roli i v chodu imunitního systému. 

Jeden z klíčových přínosů vitaminu C pro imunitní obranu spočívá v jeho podpoře buněčných funkcí v rámci vrozeného i adaptivního imunitního systému. Vitamin C posiluje epitelovou bariéru a posiluje ji proti napadení patogeny. Kromě toho zvyšuje schopnost pokožky odbourávat škodlivé oxidanty, čímž poskytuje ochranu před oxidačním stresem způsobeným životním prostředím. 

Kromě toho se vitamin C hromadí ve fagocytujících buňkách, jako jsou neutrofily, a posiluje jejich schopnost najít místo s probíhajícím zánětem (chemotaxi), fagocytózu a schopnost provést na buněčné úrovni rekonstrukci bitvy u Ypres tvorbou reaktivních forem kyslíku, což v konečném důsledku napomáhá likvidaci mikrobů. Vitamin C také napomáhá programované smrti (apoptóze), vyčerpaných neutrofilů a jejich následnému odstranění makrofágy, čímž minimalizuje poškození tkání a nekrózu.

Ačkoli úloha vitaminu C v lymfocytech není zcela objasněna, studie ukázaly, že může zvyšovat diferenciaci a proliferaci B- a T-buněk, pravděpodobně prostřednictvím svých regulačních genových účinků. To naznačuje, že vitamin C hraje zásadní roli při optimalizaci fungování těchto klíčových imunitních buněk.

Příliš málo, příliš mnoho

Vitamin C si však naše tělo samo neumí vytvářet. Všechny výše uvedené srandy proto nezbytně sázejí na to, že člověk musí vitamin C nejprve pozřít – a pokud tak nedělá v dostatečné míře, může to způsobovat nejen mrzení. 

Nedostatečná hladina vitaminu C může vést ke zhoršení imunity a zvýšené náchylnosti k infekcím. Samotné infekce dále ovlivňují hladinu vitaminu C v důsledku zvýšených procesů doprovázejících záně a metabolických nároků. Vzniká tak cyklický vztah, kdy infekce zhoršuje nedostatek vitaminu C a ještě více ohrožuje funkci imunitního systému.

Co s tím? Vitamin C je běžnou součástí zcela přirozeně dostupných potravin: nejen citrusů, ale i pepře, rajčat, brokolice a příbuzných květáků, nebo dokonce i světlých brambor. Studie přesto naznačují, že i rozumná suplementace vitaminem C má potenciál k prevenci a léčbě respiračních i systémových infekcí. 

Běžná prevence rozhodně vyžaduje příjem vitaminu C ve stravě, který udržuje dostatečné, ne-li sytící hladiny v plazmě (100-200 mg/den). Taková hladina optimalizuje koncentraci vitaminu C v buňkách a tkáních, což poskytuje silnou obranu proti infekcím. Naopak léčba zavedených infekcí vyžaduje vyšší dávky vitaminu, aby se kompenzovala zvýšená zánětlivá reakce a zvýšené metabolické nároky.

To alespoň naznačuje známý vliv vitaminu C na náš organismus – to, zdali skutečně tlumí projev rýmy či jiných analogických onemocnění, je ale podstatně méně jisté. Ani baterie studií neodhalila významné zkrácení doby nemocnosti vlivem Céčka, ačkoliv ukázala na možnou roli vitaminu C v prevenci onemocnění. 

Nutno zmínit, že práce to ještě nevylučuje neexistenci vlivu vitaminu C na zmírnění symptomů – různé práce mají v tomto ohledu různé závěry, metodiku, zkoumanou množinu pacientů. Rozhodně to ale naznačuje, že terapeutický efekt nebude všemocný, a minimálně nyní může být jeho vysvětlením i placebo. 

Pozor na extrémy

Stále samozřejmě také platí, že všeho moc škodí. Střeva mají omezenou schopnost vstřebávat vitamin C a studie prokázaly, že vstřebávání vitaminu C klesá na méně než 50 % při užívání množství většího než 1000 mg. U obecně zdravých dospělých osob nejsou megadávky vitaminu C toxické, protože jakmile se tkáně těla nasytí vitaminem C, vstřebávání se sníží a přebytečné množství se vyloučí močí. 

Při příjmu vyšším než 3000 mg denně se však objevují průjmy, u osob s existujícím onemocněním ledvin nebo s výskytem ledvinových kamenů v minulosti se mohou vytvářet nové ledvinové kameny, může se zvýšit hladina kyseliny močové (rizikový faktor dny) a u osob s hemochromatózou, tedy vrozeným nadměrným vstřebáváním železa, může být již tak zvýšené vstřebávání železa urychleno a může dojít k přetížení železem.

Význam vitaminu C pro podporu zdraví imunity a obranu proti infekcím tedy rozhodně nelze podceňovat – ale zároveň zdaleka neplatí, že se v případě nemoci má naopak přeceňovat! Rozumná suplementace v případě nemoci může nést přinejmenším placebo efekt – pokud se ale budete snažit napíchat si citrónovou šťávu do žil (což není vtip – skutečně se to stalo), abyste se snažili zvrátit, že jste za poslední rok neměli jediný citrus (bramboru, brokolici…), výsledek bude přinejlepším žádný, a přinejhorším dokáže váš den jenom zhoršit. 

[Ladislav Loukota, JŠ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.