Zdroj obrázku:

Herpes & neMars – Týden ve vědě 30. října až 5. listopadu 2023

Neděle opět nemilosrdně otáčí listem kalendáře, poznejte proto v novém týdnu ve vědě, jestli jsme alespoň o fous blíž vynálezu nesmrtelnosti…

44. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
44. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Upravený herpes virus bojuje s rakovinou mozku. První fáze klinické studie u lidí naznačila, že upravený HSV-1 může vyvolat imunitní reakci, která tělo nasměruje proti nádorovým buňkám glioblastomu. Klinická studie modifikovaného herpes viru pokračuje dále – a nyní se již testuje přímo to, zdali opakovaná injekce viru do těla skutečně pomůže s (vy)léčení GBM jako takového!

Návrat vzorků z Marsu v ohrožení, NASA musí překopat misi. Rover Perseverence za sebou nechává vzorky hornin pro budoucí duo sond, které je mají dopravit na Zemi. Návrh budoucích misí je ale naivní, varuje panel NASA. Jedna z alternativních možností uvedených ve zprávě nicméně navrhuje vypuštění modulu a orbiteru v oddělených termínech – zatímco jiný návrh by odpovědnost za oběžnou dráhu zcela přenechal Evropské kosmické agentuře.

Rozmnožování savců je možné i v mikrogravitaci, ukázal pokus. Japonští vědci na ISS provedli průlomový experiment, který zvyšuje možnost rozmnožování savců, včetně lidí, mimo Zemi. Úspěšně vypěstovali myší embrya v podmínkách mikrogravitace, což představuje vůbec první studii, která prokázala možnost vývoje savců v kosmu. Vědci v srpnu 2021 vyslali zmrazená myší embrya v raném stádiu vývoje na ISS, kde je astronauti rozmrazili a pozorovali.

Ponocování po půlnoci může negativně ovlivnit duševní zdraví. Naše evoluční historie nás předurčila k větší bdělosti během dne, takže jsme náchylní k vnímání negativních podnětů a rizikovému chování v noci. Cirkadiánní rytmus ovlivňuje to, jak zpracováváme emoce – a výsledky metastudie zkoumající starší práce ukazují, že noční styl života jde kupředu rizikovému chování včetně vyššího rizika násilných zločinů a patologického chování včetně rizika sebevraždy.

Dinosaury mohl zlomit prach, snižoval teplotu až 15 let. Nová simulace na základě vzorků prachu vyvrženého po K-Pg impaktu modelovala, že prach snižoval globální teplotu zřejmě mnohem déle než jiný vyvrhnutý materiál. Data naznačují, že prachová zrnka o průměru 0,8 až 8 mikrometrů klesala zpět k povrchu až 15 let. Síra (vyvržená impaktem) a saze (vzniklé z následných požárů) sice také značně přispěly ke kataklyzmatu, zrnka prachu ale agonii značně prodlužovala. Nynější model ale není jediný vzniklý, téma tak stále budou zkoumat další práce z jiných úhlů.

Indoevropské jazyky se mohly zrodit na jihu Kavkazu před 8 000 lety. Statistický analýza naznačila, že rodištěm jazyků není ani dnešní Ukrajina, ani Turecko, ale spíše Arménie a Ázerbajdžán. Kolem původu indoevropských jazyků existuje řada teorií, které čerpají své závěry z různých metodik. Nynější práce se na původ podívala Bayesovskou statistikou, která analyzovala pravděpodobnost původu na základě analýzy 161 indoevropských jazyků. Závěr o původu na Kavkazu je zhruba na půli cesty mezi hlavními dosavadními hypotézami o původu.

Bottom

Simulace ukazuje, že lze „zmrazit světlo“ v 3D materiálu. Nejen elektrony, ale i elektromagnetické vlny mohou být podle nové simulace také „zmrazeny“ tzv. Andersonovou lokalizací. Může to přinést aplikace např. do laserů. Uspořádání nitra materiálu dovoluje lapit volně se pohybující elektrony či akustické vlny – to bylo známo již dříve. Nyní nová simulace ukázala, že materiál tvořený kovovými částicemi takto dovoluje lapit i elmag vlny. Nad praktickým testem či dokonce aplikací si ale samože budeme muset ještě nějaký ten pátek posečkat.

Webbův teleskop objevil v atmosféře exoplanety částice oxidu křemene. Pozorovaný „horký Jupiter“ WASP-17b je od nás vzdálen 1 300 světlolet. Teleskop přesto dovoluje poznat jeho složení. Webb byl přímo sestaven v naději, že nám umožní lépe šmírovat složení exoplanet. Odhalení částic oxidu křemičitého v atmosféře vzdáleného světa v tomto ohledu není překvapivé – ukazuje ale, že teleskop funguje jak má! A to zvyšuje šanci, že nám postupně pomůže nejen katalogizovat (a potvrdit) očekávané složení exoplanet… A může narazit i na složení nečekané!

Vědci zjistili, že hluboko v zemském plášti se skrývají pozůstatky cizí planety. Ta kdysi narazila do Země a přispěla ke vzniku Měsíce. Tento matoucí objev, který byl dříve záhadou, ukazuje na to, že tyto útvary pravděpodobně pocházejí z protoplanety velikosti Marsu, která se srazila se Zemí, jak podrobně popisuje nedávná studie.

Klimatická krize ohrožuje desetiletí pokroku v oblasti zdraví, varuje WHO. .Alarmující údaje ukazují, že pouhá polovina sledovaných zemí poskytuje zdravotníkům přístup k systémům včasného varování před extrémními povětrnostními podmínkami, jako jsou vlny veder. Překvapivé je, že i když tři čtvrtiny národních meteorologických agentur sdílejí klimatické údaje s příslušnými zdravotnickými úřady, méně než čtvrtina ministerstev zdravotnictví využívá tyto kritické informace k ochraně lidí před hrozbami, jako jsou extrémní vedra.

Viry mohou parazitovat na jiných virech. Vědci odhalili nový virus, jehož přežití není závislé pouze na hostitelské buňce, ale využívá jiný virus jako mocný nástroj. Tyto odlišné viry, klasifikované jako satelitní viry nebo viroidy, mají pozoruhodnou schopnost záviset na větších virech při vytváření ochranného štítu nebo podpoře genetického šíření. Tento objev zajímavým způsobem odhaluje, že tyto satelitní viry jsou nyní dokonce schopny vydat se na vlastní cestu tím, že se přichytí na větší viry, čímž zvýší svou účinnost při dosahování svých cílů.

TÉMA TÝDNE: 3D tisk se dostává i do českého zdravotnictví. Česko patří mezi velmoce ve 3D tisku, zejména díky Průšovým tiskárnám. Ale co využití ve zdravotnictví? Také tady se hýbou ledy.

YouTube player

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: tradiční týden ve vědě v našem složení, dále pak novinky o DNA identikitu & měření gravitace a antihmoty & detekci neutrin v CERNu (viz výš), plus další speciál z Biologického centra AV ČR o chovu klíšťat (viz níž)!

YouTube player

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.