Naše dnešní exoplaneta ve vizi umělce. Zdroj: NASA, CSA, ESA, J. Olmsted (STScI), Science: N. Madhusudhan (Cambridge University)

Zdroj obrázku:

Webb možná objevil svou první biosignaturu na cizí planetě

TLDR: V atmosféře exoplanety vzdálené 120 světelných let se možná nachází dimethylsulfid. Ten by dle dnešních znalosti mohl být jenom produkt života. Oznámení tuna.

OMG!

Když jste ráno vstávali, určo jste nečekali, že se dozvíte o možném objevu života mimo Zemi, co? Právě to ale – přivřeme-li oči, uši a další otvory – možná, možná, MOŽNÁ naznačuje nové oznámení NASA stran Webbova teleskopu. Je totiž možné (možné, MOŽNÉ!), že teleskop v atmosféře exoplanety K2-18 b objevil dimethylsulfid – molekulu, u které prozatím není známý abiotický původ. Jinými slovy, produkovat ji může jenom život nám známý.

Exoplaneta K2-18 b není žádný drobek, má hmotnost 8,6krát násobku Země a výzkum v její atmosféře krom potenciálního dimethylsulfidu objevil také náznaky metanu a oxidu uhličitého. Odhaduje se, že by mohlo jít o oceánský svět, ležící kolem chladné trpasličí hvězdy K2-18 v obyvatelné zóně ve vzdálenosti 120 světelných let od Země.

K2-18 b je už delší dobu v hledáčku astronomů – jako zajímavý svět ji naznačily již starší práce. Tým vedený Nikku Madhusudhanem z University of Cambridge ve včerejším oznámení (díky za první ping Janu Lukačevičovi) řekl, že měření ukazující na hojný výskyt metanu a oxidu uhličitého a naopak nedostatek amoniaku podporují hypotézu, že pod atmosférou bohatou na vodík se může nacházet vodní oceán na planetě K2-18 b.

Odhalená spektra, ale ne, že by vám to něco řeklo. Zdroj: NASA, CSA, ESA, R. Crawford (STScI), J. Olmsted (STScI), Science: N. Madhusudhan (Cambridge University)
Odhalená spektra, ale ne, že by vám to něco řeklo. Zdroj: NASA, CSA, ESA, R. Crawford (STScI), J. Olmsted (STScI), Science: N. Madhusudhan (Cambridge University)

Vulkanismus, život, něco dalšího?

Zatímco metan a oxid uhličitý mohou být emitovány také aktivním vulkanismem, dimethylsulfid na Zemi vzniká pouze vlivem života. Většina této sloučeniny v zemské atmosféře je emitována fytoplanktonem v mořském prostředí. Jak ale vědátoři dovedou změřit přítomnost látek na takovou štreku? S pomocí spektroskopie!

Když skrze molekuly libovolné látky projde světlo, dojde na jejich vzájemnou interakci. Molekula může záření ovlivnit – takže když horizontem planety projde svit vzdálené hvězdy, ovlivní to záření, které dopadá do našich teleskopů. Díky tomu se lze dovtípit i toho, jaké chemické látky se ve vzdálené atmosféře nacházejí (vzpomeňte si ze školy na absorpční a emisní pásy).

Nicméně – čím méně molekul, tím méně jisté měření. Přítomnost dimethylsulfid je tak z momentálního měření méně jista, vyžaduje další ověření. Teprve nadcházející Webbova pozorování by měla být schopna potvrdit, zda je DMS skutečně přítomen v atmosféře K2-18 b ve významném množství.

Ani hypotetické budoucí potvrzení přítomnosti dimethylsulfidu nicméně nemusí znamenat, že jsme právě objevili skutečné důkazy života mimo Zemi. To, že momentálně nevíme, že by tuto látku mohlo produkovat něco jiného než život, automaticky neznamená, že taková cesta neexistuje. Vědátoři by se museli ještě nějaký čas zamýšlet, zdali je nenapadne i abiotický původ látky.

A samozřejmě, i pokud by je nic nenapadlo, jistotu budeme mít až v případě, že na K2-18 b dorazí nějaká sonda. Což vzhledem ke vzdálenosti nějaké to století zabere

A tak to bude furt! Zdroj: Netflix, vlastní
A tak to bude furt! Zdroj: Netflix, vlastní

První, ale nikoliv poslední

K2-18 b není ani svět, kde by bylo snadné si život představit. I když na jejím povrchu možná (možná!) bude oceán, její nitro pravděpodobně obsahuje rozsáhlý plášť z vysokotlakého ledu, podobně jako Neptun, ale s řidší atmosférou bohatou na vodík a oceánským povrchem. Předpokládá se, že podobné světy mají na povrchu oceány vody. Je však také možné, že oceán je příliš horký na to, aby byl obyvatelný nebo tekutý.

Takže, čistě technicky vzato, jste se ani dnes nedozvěděli, že jsme s jistotou život mimo Zemi fakt našli (zatím – kdo ví, co se stane ve zbytku dne!). Bude ale zajímavé vývoj kolem K2-18 b dále sledovat, a čekat na další měření. Plus je tento typ výzkumu přesně tím, co má Webb během své kariéry provádět ve velkém. Je to tedy snad jen první z mnoha, mnoha (MNOHA!) podobných zjištění o dalekých exoplanetách…

Možná, že K2-18 b nebude zrovna tím ideálním světem pro nalezení emzáků – ale první potenciální biosignatura ukazuje, že teleskop má reálné šance jednou odhalit jistější stopy života na místě, které více splňuje naše konvenčnější představy obyvatelnosti!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Autolink hír.

Reklama

Reklama

Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.