TLDR: Inspirace u konkurence je v kosmonautice běžnou záležitostí – v případě vývoje čínského nosiče CZ-9 je ale změna od „podobnosti s SLS“ k „podobnosti se Starship“ ukázkou proměny trendů v návrhu nosičů. Shrnutí tuna.

Čínská cesta od SLS k Super Heavy Starship

Když dělají dva totéž, není to nikdy totéž – tohle staré rčení platí i v případě nově oznámeného designu plánované čínské superrakety Dlouhý pochod 9 (dále CZ-9), která se během dekády od svého prvního návrhu metamorfovala od variace SLS do variace Super Heavy Starship. To ovšem neznamená, že v tomto vzhledu někdy během následujícího desetiletí skutečně i odstartuje…

Čína se netají tím, že by ráda do roku 2030 vyslala svou misi na Měsíc – a rovněž se netají tím, že by ráda navázala i pozdější misi na Mars, a obecně pracovala na trvalé lidské přítomnosti v kosmu. K tomu jsou ale potřeba supernosiče, a to ideálně levného charakteru.

CZ-9 navazuje na nosič CZ-5, který si možná pamatujete jakožto „tu raketu, jejíž stupeň nedávno měl spadnout někde na Zemi“. Škaredé humory stranou – CZ-9 by měl být právě oním trumfovým esem v rukávu čínského programu.

To však platí už docela dlouho. CZ-9 je v konceptuální fázi vývoje přibližně dekádu, přičemž jeho starší iterace nápadně připomínali supernosič SLS od NASA. V poslední době, aktuálně v dubnu, však nejnovější návrh připomíná naopak Super Heavy Starship od SpaceX.

Za rekordem v šířce falusu

Potvrzených informací je poskrovnu, a i nynější verze návrhu se může změnit. Momentálně se ale zdá, že plánovány jsou celkem tři modely CZ-9 různých velikostí s nosností až 165 tun, což je o něco více než základní nosnost Starshipu, která bude dosahovat 150 tun (i když jsou rozšiřitelné až na 250 tun při obětování Super Heavy).

Ze současného návrhu vyplývá, že sice nepůjde o nejvyšší nosiče – zhruba 93 metrů v případě CZ-9 je pod Starshipem (120 metrů) nebo Saturnem V (110 metrů) – bude ale nejširší. S průměrem deset metrů překoná Muskův prototyp (který dosahuje devíti) i NASA SLS z programu Artemis (8,4 metru).

Podstatnější, než rozměry je především znovupoužitelnost, která je v zásadě identická s konceptem Starshipu. Potenciálně by tak CZ-9 mohl snížit cenu letů do kosmu podobným způsobem jako vyvíjený supernosič od SpaceX.

„O tom že Čína plánuje pilotovanou výpravu na Měsíc, se vědělo už dlouho, ale klíčový prvek, raketa Dlouhý pochod 9, se potýkal se zpožděními,“ shrnuje nemnoho poznatků Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, „Soupeřilo totiž proti sobě několik různých návrhů, které se lišily počtem raketových stupňů, pohonnými látkami, či přítomností / absencí pomocných motorů na tuhé pohonné látky.“

Vzhledem k tomuto stylu vývoje, v němž se zjevně jakoby čekalo na to, který západní design bude vypadat použitelněji, ale nic negarantuje, že CZ-9 v nynější podobě skutečně odstartuje…

Taktické vyčkávání na (ne)úspěch SpaceX

„Zatím bych stále bral tyto informace s rezervou, jelikož projekt už v minulých letech prošel bezpočtem podobných kotrmelců,“ uzavírá Dušan – a za sebe bych dodal, že ačkoliv je nynější CZ-9 zjevnou „poctou“ designu Starship, jestli tak bude CZ-9 vypadat i za X dalších let ve své fyzické realitě, bude záležet na úspěchu a neúspěchu nynější Starshipky.

Stejně jako se CZ-9 metamorfoval z variace SLS do variace Starship, může změnit vzhled i v budoucnu – pokud se vývoj Starship bude prodlužovat, prodražovat a bude příliš často potřebovat služeb odklízecí roty pro sebrání kusů rampy & rakety na kosmodromu, i CZ-9 může přejít k trochu jinému vzhledu…

Anebo se také může ukázat, že čínský přístup nakonec vede k technicky vychytanější verzi! Alespoň vzpomeneme-li na srovnání amerického raketoplánu a sovětského Buranu, kdy u druhého jmenovaného lze objektivně mluvit o tom, že stroj teoreticky uměl více úkonů. Byť to samozřejmě už nemohl tolikrát předvést.

Je zkrátka mnoho cest, kterými CZ-9 může ještě překvapit – když dva dělají totéž, není to přece nikdy totéž.

[Ladislav Loukota, JRN, DM]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Autolink hír.