Máte už dost videí smutných koček, veselých autonehod a politický debat? Spočněte u mého týdne ve vědě a poznejte, co pozitivního nám týden dal!
32 týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
Ruská Luna 25 a indický Čandraján-3 závodí o Měsíc. Měsíci odstartovala ruská Luna 25, bude “závodit” o přistání s indickou sondou Čandraján-3. Jde o další kolo nového závodu o Měsíc. A když se i Rusko po čtyřech dekádách rozhodlo, že obnoví brand sond Luna, je to jenom další polínek k argumentu, že návrat na Měsíc je skutečně plíživou realitou!
Objeven první mikroorganismus živící se primárně viry. I viry mohou být zřejmě zdrojem živin pro velmi drobné bakterie. Demonstruje je nejnovější pokus na Halterii. Populace Halterie, která v laboratorní kapičce neměla nic jiného k jídlu než virus, se za stejnou dobu zvětšila v průměru asi patnáct krát. Naopak kapičky, které byly zbavené viru a obývaly jiné Halterie, mezitím nerostly vůbec!
Plovoucí solární panely kolem rovníku mají teoreticky globální kapacitu. Obří pole plovoucích panelů na vodě by potenciálně mohlo naplnit energetické kapacity lidstva. Problém je, že k takovému cíli povede řada překážek. Nejenže na rovníku to nejvíce praží, ale současně jsou vybrané vody i relativně klidné – a jako u jiných plovoucích solárů platí, že voda by mohla snadněji panely chladit a čistit. Zároveň ale mořská voda zjevně také významněji panely bude poškozovat – podle studie je však potenciální přínos dostatečný k tomu, abychom koncept plovoucích solárů studovali dál.
Podařilo se zreplikovat „teoreticky ziskovou“ termojadernou fúzi. Laserová fúze uvnitř Lawrence Livermore National Laboratory funguje – i tentokrát ale platí, že „zisk“ to je pouze při odečtení mnoha dalších externalit. Přesné parametry nového zážehu nejsou zatím známé. Stále ale platí, že byť tato fúze teoreticky vynesla více energie, než kolik bylo potřeba k jejímu zažehnutí, v praxi mnohanásobně více energie spolykají další zařízení reaktoru. Replikace experimentu ale potvrzuje, že výzkum a zefektivňování jdou správným směrem.
Pokračuje vývoj českého radiofarmaka lutecia-177. Léčba některých nádorových onemocnění radioaktivním luteciem je známá delší dobu – nová česká metoda ale sloučeninu umí vyrábět rychleji a levněji. ☢ Lutecium se naváže na protilátku, která umí oddělit nádorové buňky od zdravých – a následně může nádorové buňky zlikvidovat. Problém je, že výroba lutecia je složitá. Nová česká výrobní metoda to však mění – v USA skrze českou licenci nyní vzniká výrobní linka, která bude s to vyrobit ročně až 100 000 dávek léčiva.
Přibývá skeptických názorů na potenciální supravodič LK99. Ani další týden replikací nepřinesl jasnou replikaci údajných vlastností materiálu. Víra v jeho reportované schopnosti upadá. Některé studie související s LK99 jsou pozitivnější – teoretická analýza ukázala, že by potenciálně mohl mít supravodivé vlastnosti při pokojové teplotě. Bohužel ani několik týdnů experimentů (včetně českého pokusu) zatím nepřinesly jednoznačnou replikaci – byť důvodem mohou být nečistoty. Nicméně víra, že má LK99 nadějné vlastnosti, upadá.
Bottom
Horizontální geotermální elektrárna prošla pilotním testem. Koncept, který by umožňoval stavět geotermální energie prakticky kdekoliv, se dočká dalšího rozšíření. Když to bude fungovat, třeba se podobných srand ve velkém dočkáme i u nás! Geotermální elektrárny se obvykle spoléhají na propustné a puklinové horniny pro odběr horké páry, což může být v některých lokalitách omezené. Společnost Fervo Energy však buduje dlouhé horizontální vrty umožňující dosáhnout spolehlivějších výsledků na mnoha místech po celém světě – a učinit z ní životaschopnou a nákladově efektivní alternativu.
Ultrazvuk může u hlodavců vyvolat stav podobný hibernaci. Impulz zaměřený na konkrétní mozkové centrum vyvolává u myšáků torpor. Naznačuje to, že podobná technologie by mohla být v budoucnu vyvinuta i pro cestování lidí do kosmu. Schopnosti zažít torpor by měli v sobě mít zřejmě všichni savci, ale ne u všech je tento hibernaci podobný stav aktivní. Je však důležité poznamenat, že techniky, které účinně fungují u hlodavců, nemusí mít stejný úspěch u větších savců. Krom hibernace astronautů by metoda mohla nalézt uplatnění i v péči o zraněné či nemocné lidi.
Antarktida zažívá v posledních letech teplotní anomálie. Ve vnitrozemí byly v březnu teploty až o 38,5 °C vyšší než obvykle. Od roku 2015 se zde také tvoří méně ledu, než je obvyklé. Antarktida byla v trendech klimatické změny tak trochu pozadu, například se tu stále ještě v roce 2014 vytvořilo rekordní množství nového ledu. Ale od té doby tu tání a oteplování probíhá o to rychleji, v roce 2020 tu například naměřili rekordních 18,6 °C. Ztráta Antarktida jakožto brzdy globálního oteplování může být v budoucnu dost citelná.
Skrytý domov půdy: Klíčová role života ve výživném prostředí. Význam půdy jako životního prostředí je dlouhodobě podceňován, přestože je domovem pro více než polovinu organismů na Zemi. Půda je nesmírně bohatá na druhy – devadesát procent hub, pětaosmdesát procent rostlin a více než padesát procent bakterií. Tuto závažnou skutečnost zdůraznil mezinárodní vědecký tým ve své studii, která ukázala, že půda je nejen klíčovým prostředím, ale zřejmě i domovem pro více než polovinu všech organismů, které obývají naši planetu.
Tajemný šíp s hrotem z hvězdného kovu: Unikátní zbraň z meteoritu z doby bronzové. Vědecký objev: Pravěký lovec ze střední Evropy vlastnil zbraň s hrotem ukovaným z meteoritického železa. Střední Evropa, před 2900 až 2800 lety: Neznámý lovec opatřil svou zbraní zvláštním kovem. Rozbor hrotu pravěkého šípu, který je součástí sbírek Historického muzea v Bernu, odhalil záhadný původ. Hrot šípu, používaný v době bronzové, byl totiž ukován z meteoritického železa, což činí tuto zbraň jedinečnou svou podstatou i historickým významem.
Inovativní Transformace Planetky na Vesmírný Habitat za 12 let. Vědecký vizionář a bývalý inženýr Jensen přichází s revolučním plánem, který by mohl změnit planetku 163693 Atira v životaschopný vesmírný habitat. Jeho koncepce zahrnuje vyslání kapsule obsahující čtyři samoreplikující se roboty a inovativní elektroniku pro výrobu dalších robotů přímo na planetce. Výsledkem by měla být vesmírná stanice, která za pouhých 12 let a investici 4,1 miliardy dolarů poskytne pozemšťanům možnost unikátního vesmírného dobrodružství.
Amébověc & Bronzbroj – Týden ve vědě 21. až 27.… 21. července 2025 Prázdniny jsou skoro v polovině, věda si však odpočinek nevzala! Neseme novinky kolem rozvoje biočichů, žhavé trendy v oblékání zbrojí…
