TLDR: Sledování aktivity neuronů u octomilek ukázalo, že vnímání teploty může souviset i se spánkem a bdělostí. Jde jen o základní výzkum, po praktické stránce to ale ukazuje na roli tepla v kvalitě spánku. Studie tu.

Vstávat a cvičit!

Zima je sice naštěstí za námi, ale nejspíše si všichni pamatujeme, jak je těžké po ránu vstát z našeho teplého pelechu a vyjít ven do nehostinného, zmrzlého světa. Krom toho, že do zimy se nikomu nechce ale přišli vědátoři z Northwestern University s vysvětlením, proč tomu tak je na neurologické úrovni.

Než aby však trápili lidi zimou, použili vědátoři týmu Michaela Asperta staré známé octomilky, aby zjistili, co za ranní, zimní pochmurností stojí. Možná si teď klepete na čelo, protože octomilky přece jednak nemají pelechy, a jednak se jich asi nezeptáte, jestli chtějí kafe dvojité anebo trojité, abyste odtušili octomilkovské nevyspání…

Existují ale i jiné, poněkud vědečtější metody, jak zjistit problémy se vstáváním! Třeba posvítit si u nich na nervové a/nebo mozkové spoje! Nejde totiž samozřejmě jenom o vaši nerudnost při vstávání. Živočichové obecně reagují na různé teploty a prostředí různě – ať už na časové škále, anebo změnami chování jako takovými.

Pokud odhalíme mechanismu, kterým se toto chování řídí (jiný, než že je kosa!), budeme s to i lépe nahlédnout nejenom do lidského, ale také zvířecího chování. A to celé aniž bychom se jich ptali!

Cesta to nitra octomilčí duše

U octomilek takto autoři aktuální práce objevili v mozku jakousi „teploměrovou“ smyčku, která v mozku přenáší informace o tom, jestli si octomilka vezme či nevezme kabát (kdyby nějaký měla).

Když pak vystavujete octomilky chladu, tmě a dalším podmínkám, které máme na peřině tak tuze rádi, je možné replikovat podobné podmínky i v jejich případě. A sledovat, které části mozku se touto nemilou kombinací podmínek rozsvítí nejvíce!

Sledováním neuronů této smyčky výzkumníci objevili, že je tato mimo jiné též spoluodpovědná za aktivitu a bdělost. Neurony této části mozku nás (či octomilky) standardně ráno nakopnou a připraví nás čelit světu. Ale nízké teploty tyto neurony vesele tlumí, obzvláště po ránu!

Co to znamená pro lidi? Samozřejmě nutno varovat, že výzkum neprobíhal u nás – takže je tu jistá šance, že u nás jsou mechanismy to jisté míry odlišné. Ale pokud můžeme – jenom v rámci popularizace – vztáhnout práci na Homo sapiens, pak platí, že když se vám ráno nechce vstávat, je to tím že vám zima doslova leze na mozek a vypíná neurony, které vás standardně po ránu probudí!

Co s tím?

Jestli tomu tak u lidí (nebo i jiných druhů než octomilek) je, samože budou muset študovat až další práce. Minimálně prozatím však máte dobrou výmluvu k tomu, dát si po ránu horkou sprchu či extra silnou dávku kafe! A pokud máte pocit, že jste v tom sami, nezoufejte, octomilky trpí neochotou ráno vstávat stejně jako my!

Po straně praktičtějších implikací máme přinejmenším další důkaz toho, jak kritická je teplota pro regulaci spánku. Mizerná kvalita spánku je něco, čím trpí velká část moderního světa. Nejčastěji se v tomto ohledu skloňuje spíše světelný smog, možná však, že dílčí metody, proč hůře spíme, můžou souviset i s teplotou.

Máme tak nyní k ruce další kus skládanky k tomu, abychom se znovu naučili dobře spát.

[Jiří Zakopal, LL]

A pokud nemůžete furt spát, možná vám jednou pomůže možnost se hibernovat:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]