Léto je tady, ale ještě žhavější než nárůst teplot je přehled vědátorských novinek z tohoto týdne!
25. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
Mořské dno, kde se má těžit, ukrývá tisíce nových druhů. Katalogizace 100 000 záznamů z podmořských sond odhalila v regionu CCZ mezi Mexikem a Havají přítomnost víc jak 5000 dosud neznámých druhů. Právě CCZ je také horkým kandidátem na podmořskou těžbu minerálů. Houbovci, červíci, ostnokožci a další biočichové si tu rejdí nerušeni civilizačním chaosem, přičemž nemáme vůbec šajnu o jejich potenciálním vlivu na ekosystém celého oceánu. Je ale samozřejmě velkou otázkou, zdali objev všech těchto druhů bude dostatečným argumentem pro zastavení plánů na těžbu…
DARPA chce léky, které by chránily před chladem. Bizarní nápad nad využitím hnědého tuku může přinést nové metody, jak pomoct lidem v extrémním chladu přežít o něco déle – alespoň teoreticky. Když je naše tělo podchlazené, začne se třást – to není jenom podvědomá reakce naučená animáky v 8 ráno na Nově, ale snaha našich svalů vytvořit pohybem teplo navíc. Existuje ale i druhá možná cesta, kterou Szablowski jednoduše nazývá jako netřesová termogeneze, a která zahrnuje spalování hnědé tukové tkáně (BAT).
Na oběžnou dráhu se podívala první (mini)továrna. Varda Space Industries umístila na orbitu laboratorní/výrobní satelit pro potenciální výrobu léčiv. Krystaly pěstované v mikrogravitaci mohou vytvářet dokonalejší struktury než ty na Zemi, kde je jejich utváření nepříznivě ovlivněno gravitací. To by mohlo sloužit k produkci léků. Ačkoliv tento fakt byl znám delší dobu, Varda je první snahou o transfer poznatku do reálné produkce – zkoumat nyní bude vývoj rotinaviru (proti HIV) a paxlovidu (proti covidu) v podmínkách mikrogravitace.
Hawkingovo záření neodpařuje jenom černé díry, ale i jiné velké hmotné objekty. Slapové síly časoprostoru zakřiveného gravitací mohou vyvolávat vznik částic-antičástic i např. u zbytků velkých hvězd, míní nová studie. I když zpoza horizontu události černých děr nic neunikne, soudobá teorie má za to, že již před horizontem se černá díra „odpařuje“ vznikem antičástic vůči svým částicím. Nyní se objevila práce, podle které totéž v menší míře mohou dělat i jiné hmotné objekty. Pokud má pravdu, i torza hvězd jednou čerpá odpaření.
Česká mise SLAVIA dokončila přípravnou fázi. Dvojice mikrosatelitů by se mohla dočkat vypuštění v roce 2027, hledat má v kosmu zdroje surovin. SLAVIA alias Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications vzniká se záštitou ESA jako projekt S.A.B. Aerospace, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přístroje pro ní mohou přitom najít uplatnění i u dalších, budoucích misí.
Očkování proti chřipce zřejmě zvyšuje ochranu před Alzheimerovou chorobou. Již delší čas se zdá, že na vznik procesů vedoucích k rozvoji Alzheimera je nutná častější infekce patogeny. Čím méně infekcí, tím také nižší riziko problémů pro mozek… Výzkum analyzoval údaje od 1,1 milionu osob, které se buď nechaly očkovat proti chřipce, nebo zůstaly neočkované. Všichni účastníci studie byli starší 65 let.
Bottom
Filamenty plynu v centru naší galaxie leží i horizontálně. V nitru Mléčné dráhy lze najít vertikální sloupy hmoty měřící až 150 světelných let. Nyní se ukázalo, že tyto sloupy mají i „ležící“ příbuzné. Pozoruhodný objev, k němuž přispěl jihoafrický radioteleskop MeerKAT, vrhá světlo na novou formu vláken v naší galaxii. Vertikální i horizontální proudy plynu jsou nejspíše projevem aktivity naší supermasivní černé díry Sagittarius A*, ale prozatím není jasné, jak filamenty vznikají.
Popsáno 4000 let staré „nizozemské Stonehenge“. Kulaté mohyly a stavby nedalekého Tielu sloužily k pohřbívání i obchodování. Jde o další z řady známých podobných rituálních svatyň/tržnic. Bacha – známe rozhodně kotel dalších podobných kruhových (kamenných či dřevěných) monumentů, tielská lokalita rozhodně není druhá známá. Patří však rozhodně mezi ty větší, a měla zřejmě i astronomický/kalendářní účel. Zajímavé je, že během vykopávek tu byl odhalen i skleněný korálek z Mezopotámie, naznačující na možný dosah tehdejšího obchodování.
Teleskop Jamese Webba odhalil víc o počátku průhledného vesmíru. V raných fázích vesmíru byl neprůhledný, vyplněný plynem, který blokoval průchod vysokoenergetických fotonů emitovaných prvními hvězdami. Přibližně miliardu let po velkém třesku však došlo k rychlé proměně, která způsobila, že vesmír se stal průhledným a tuto vlastnost si zachoval dodnes. Klíčový faktor této pozoruhodné změny byl odhalen na základě pečlivé analýzy dat z teleskopů: intenzivní světlo vyzařované hvězdami galaxií zahřívalo a ionizovalo okolní plyn, což nám nakonec umožnilo dnešní pohled na vesmír.
Alarmující studie varuje před globální epidemií cukrovky. Nedávná studie provedená Washingtonskou univerzitou varuje před narůstající celosvětovou krizí cukrovky. Pokud nebudou přijata okamžitá opatření, počet osob postižených cukrovkou bude v příštích 30 letech ve všech zemích nadále prudce narůstat. Předpokládá se, že do roku 2050 přesáhne celkový počet diabetiků ohromující 1,3 miliardy, což je více než dvojnásobek současného počtu 529 milionů. Tento alarmující trend zdůrazňuje naléhavou potřebu komplexních opatření k řešení a zmírnění rostoucí zátěže diabetu na celém světě.
Došlo na smrtelnou nehodu posádky turistické ponorky Titan. Po několika dnes pozorně (možná až moc pozorně…) sledovaných záchranných operací bylo ve čtvrtek oznámeno, že Titan zřejmě implodoval již na počátku své mise. Panují přitom velké pochyby o konstrukci ponorky. Byť nešlo o vědeckou, nýbrž turistickou výpravu, může to kvůli dopadu na veřejné mínění ovlivnit budoucí turistické a/nebo komerční oceánské výpravy.
Amébověc & Bronzbroj – Týden ve vědě 21. až 27.… 21. července 2025 Prázdniny jsou skoro v polovině, věda si však odpočinek nevzala! Neseme novinky kolem rozvoje biočichů, žhavé trendy v oblékání zbrojí…
