Léto je doslova za rohem, svlažte se v dusnu přívalem nejnovějších objevů!
24. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
Strojové učení slibuje včasnější odhalení Parkinsonovy choroby. Malá, ale zajímavá práce v krvi odhalila metabolity Parkinsona roky před propuknutím symptomů. Ve studii byly použity vzorky krevní plazmy odebrané účastníkům španělské části Evropské prospektivní studie výživy a rakoviny. Porovnáním profilů metabolitů 39 pacientů, u kterých se později během 15 let rozvinula Parkinsonova choroba, s 39 kontrolními pacienty, vědátoři identifikovali několik potenciálních vzorců hodných dalšího studia. Práce by v budoucnu mohla vést ke krevním testům Parkinsonovy nemoci.
Jednou z příčin stárnutí je pokles aktivity mitochondrie. Buněčná elektrárna se s přibývajícími roky stává stále méně efektivní v zásobování buňky energií. Nová studie je na stopě proteinu, který za to může. Vědátoři předpokládají, že protein SIRT6 ovlivňuje mitochondriální funkce prostřednictvím své interakce s transkripčním faktorem YY1. Společně regulují expresi mitochondriálních genů. Aby toho nebylo málo, mezi cílové geny SIRT6 navíc patří i geny SIRT3 a SIRT4…
Zatím nejhlubší vrt má vzniknout v Číně, míří za nerosty. S plánovanou hloubkou 11 100 metrů překoná vrt v Tarimské pánvi v Ujgurské autonomní dosavadního rekordmana, kterým je sovětský vrt Kola. Oficiálním plánem vrtu je geologický výzkum, v pozadí vzniku leží ale spíše praktické využití pro budoucí těžbu surovin. Potenciálně by mohl sloužit i pro zisk geotermální energie. Vrt má být dokončen za 457 dní. O umělé geotermální vrty podobného ražení usiluje mimochodem i americká společnost Quaise.
Na Enceladu se nachází fosfor, naznačila data Cassini. Fosfor jako potenciální stavební komponent života je zřejmě v podpovrchovém moři v hojném množství. Enceladus obsahuje podzemní moře, a zdá se, že v něm je v dostatečném množství i jeden z klíčových prvků nutných pro složení života. To samozřejmě není totéž, jako detekce života samotného – zvyšuje to ale šanci, že v nitru měsíce jednou něco skutečně najdeme…
Lidská embrya vznikla poprvé bez spermie + vajíčka, jen z kmenových buněk. Přeprogramování embryonálních kmenových buněk lze vytvořit modely podobné lidským embryím – určené jsou jen k výzkumu vývoje embrya. Pohlavní buňky se z kmenových buněk podařilo vytvořit již dříve v posledních letech, např. tedy z mužské kmenové buňky vytvořit ženské vajíčko. Tato studie je ale první, která dosáhla syntetických embryí. Primárně to poslouží studiu vývoje embryi, ale logicky to vyvolává i obavy a kritiku…
Strojové učení se učí jazyk podobně jako lidský mozek. Mozkové vlny při učení zvuků odpovídají analogickým signálům strojového učení při učení stejných zvuků. V rámci experimentu vědátoři přehrávali zvuk „bah“ lidem i strojům, a měřili nejbližší možné analogy signálů v mozku a mašinách. Jejich podobnost naznačuje, že proces učení je podobný. Zajímavé je, že objev indikuje i schopnost učit se jazyk u strojových učení, která nejsou na jazyk specializovaná. Říct nám to může víc o původu jazyku u lidí…
Bottom
Vědci úspěšně manipulovali s genetickým obvodem zodpovědným za stárnutí buněk. Experiment zahrnoval syntetické „přepojení“ kvasinkových buněk, což vedlo k prodloužení života o 82 %. Různé genové „přepínače“ se u starých buněk přepínají do jednoho nebo druhého stavu, oba zhoršujících funkci dané buňky. V nové studii vědci vytvořili buňky, které mezi oběma stavy oscilovaly.
Stárnoucí vesmír představuje hrozbu pro rozvoj nového života. Těžké prvky ve hvězdách mohou ovlivnit schopnost planet chránit se ozónovou vrstvou – ta nezbytná pro přežití složitého života, naznačuje studie. S rostoucím počtem hvězd s vysokým obsahem těžkých prvků se vesmír stává méně příznivým pro vznik života. Zjištění publikovaná v časopise Nature Communications zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu, aby bylo možné lépe pochopit dopad těchto změn na možnost vzniku života ve vesmíru. Pokud by stroje sloužily především k pokládání otázek, nebylo by toto riziko tak vysoké.
Česká republika zvažuje vyslání astronauta na soukromou kosmickou misi Axiom. Nabídka na vyslání Aleše Svobody na orbitu je na stole, zbývá „jen“ zajistit potřebné financování – pravděpodobně se bude jednat o sumu překračující 1 miliardu korun. Mise by však mohla proběhnout již v příštím roce. Prozatím ovšem platí, že tato možnost kosmické mise může dopadnout ledajak…
Astronomové pozorovali vývoj chladnoucí hvězdy do kolosální diamantové struktury. Tým vědců pod vedením Alexandra Vennera z University of Southern Queensland v australském městě Toowoomba podrobně popsal tento úchvatný jev ve studii publikované v prestižní vědecké databázi arXiv. Na základě analýzy teplotně-hmotnostního profilu trpaslíka vědci předpokládají, že jádro hvězdy prochází pozoruhodnou proměnou a tuhne v neuvěřitelně hustý a odolný „vesmírný diamant“ složený z krystalizovaného uhlíku a kyslíku. Tento převratný objev odhaluje kosmickou alchymii, která se odehrává v hlubinách našeho rozsáhlého vesmíru, a rozšiřuje naše chápání nebeského vývoje.
Týden ve vědě 28. července až 3. srpna 2025 29. července 2025 Tento postupně doplňovaný článek odkazuje na recentní objevy, v plné verzi vyjde v neděli jako tradiční týden ve vědě. Pokus…
Amébověc & Bronzbroj – Týden ve vědě 21. až 27.… 21. července 2025 Prázdniny jsou skoro v polovině, věda si však odpočinek nevzala! Neseme novinky kolem rozvoje biočichů, žhavé trendy v oblékání zbrojí…
