Máme za sebou doslova zvířecí týden – a proto je jenom příhodné, že v něm máme spoustu novinek spojených s nej(h)různějšími biočichy!

Sluneční clona by mohla tlumit změnu klimatu. Nová idea solárního geoinženýství spoléhá na to, že prach vypouštěný z Měsíce by mohl o 1-2 % tlumit sluneční svit dopadající (a oteplující) na Zemi. Vědátoři z nynější studie dodávali, že jejich práce zkoumá pouze potenciální dopad a fyzikální proveditelnost této strategie – neřeší tedy, zdali jsou tyto možnosti logisticky proveditelné. Tradičně musím zmínit i můj největší dosavadní problém se solárním geoinženýringem, totiž skutečnost, že méně slunečního svitu na Zemi může zřejmě ovlivňovat i produkci rostlinné biomasy.

Bakterie L. monocytogenes se nejčastěji válejí u vody. Dnes se podíváme na zoubek bakterii Listeria monocytogenes. Ta je původce listeriózy – obávaného onemocnění lidí a zvířat, které může být rizikové zejména pro těhotné ženy, novorozence či seniory a jiné imunitně oslabené osoby.Tuzemská studie zkoumala výskyt bakterie L. monocytogenes v přírodním prostředí – přežívat může i ve vysoké nadmořské výšce Kralického Sněžníku a Nízkých Tater.

Vědátoři poprvé vyléčili (některé) opičky z viru podobného HIV. Tým Oregonské univerzity transplantoval 4 makakům trpícím SIV kmenové buňky imunitních opiček. To u 2 opiček vedle ke zbavení se viru SIV. Viru HIV doposud zcela zbavilo jenom 5 lidí – všichni po transplantaci kostní dřeně od imunitních dárců. Nynější práce rozšiřuje chápání buněčných procesů za tímto jevem, a může vést k jeho snazší replikaci pro další výzkum. Podobnými metodami se pokoušeli primáty vyléčit z viru SIV/HIV i jiní vědci – ale tato studie je prvním případem, kdy výzkumná zvířata vyléčení dlouhodobě přežila.

Většinu savců ztráta matky postihne – gorily ale ne. Hypotéz vysvětlujícího odolnost goril je více, ale zdá se, že těmto primátům se daří díky jejich mimořádně pevným sociálním vazbám. Studie publikovaná v odborném časopise Current Biology zdůrazňuje, že gorily, které se dožily věku šesti let, zůstávají do značné míry nedotčeny problémy, kterým čelily jako kojenci nebo mláďata. Podle vědátorů mohou závěry jejich studie ukázat směr, jak zvýšit odolnost psychickým problémům také u lidí.

Za úbytkem opylovačů stojí zřejmě primárně neonikotinoidy. Nedávné studie ukázaly, že včely trpí v důsledku expozice neonikotinoidům poruchami střednědobé a vizuální paměti a učení. Úbytek včelích populací však nelze přičítat pouze pesticidům neonikotinoidům, protože včely čelí více hrozbám, jako jsou bakteriální infekce, roztoči Varroa destructor a viry rojových neštovic. Neonikotinoidy nejsou ani zcela absolutně bezpochybně dokázaným pachatelem – mezi všemi podezřelými však působí zdaleka nejvýznamněji.

Na 3000 generací kvasinek ukázalo vznik mnohobuněčnosti. Roky trvající experiment ukázal, že pro jednobuněčné organismy znamenalo spojení výhody z hlediska materiálových vlastností. Kvasinky byly den po dni speciálně vybírány dle své velikosti – na konci narostly do kolonií tisíců buněk. Proplétaly se přitom v materiálovém jevu, který byl doposud znám jenom z neživých polymerů – jejich kolonie tak získala 10 000krát vyšší pevnost než jednotlivé buňky.

Bottom

Kulová hvězdokupa možná ukrývá středně velkou černodíru. Pozorování pohybu hvězd ve hvězdokupě Messier 4 naznačuje, že by se tu mohl ukrývat vzácný typ černých děr. Ve vesmíru typicky známe malé stelární (z hvězd zrozené) černodíry, anebo naopak gigantické suprmasivní černodíry (typicky v jádru galaxií). Střední třída mezi nimi nám ale uniká. Nyní nová studie naznačuje, že by se střední třída mohla občas ukrývat v srdci kulových hvězdokup.

Čmeláci vykazují jednoduchou tradici a kulturu. Řešení problémů u čmeláků se nespoléhá jenom na vrozené, ale nejspíše i naučené chování. Vědci se dlouho domnívali, že většina společenského hmyzu, jako jsou včely, mravenci a čmeláci, se spoléhá především na vrozené chování. Nedávný objev však ukázal, že čmeláci si předávají naučený způsob řešení složitých problémů a dávají přednost jednomu ze dvou stylů, i když oba jsou stejně účinné. Toto zjištění může poskytnout vhled do vývoje základních tradic a kultury zvířat.

Studie amerických astronomů objasnila potenciál obyvatelnosti planet obíhajících kolem červených trpaslíků. Červených trpaslíků je v galaxii Mléčné dráhy velké množství a mnoho z nich hostí množství planet. Otázkou však zůstává: Mohou tyto planety podporovat život podobný životu na Zemi? Studie naznačuje, že jedním z rozhodujících faktorů určujících obyvatelnost je dráha těchto exoplanet. Pokud je oběžná dráha příliš excentrická, může gravitační přitažlivost blízké hvězdy vystavit planetu intenzivnímu slapovému ohřevu a učinit ji neobyvatelnou. Pochopení dynamiky exoplanetárních oběžných drah přispívá k cenným poznatkům při hledání obyvatelných světů mimo ten náš.

Stárnoucí mysli může prospívat strava bohatá na flavanoly. To jsou přirozeně se vyskytující látky obsažené v čaji, jablkách a bobulovinách. Výzkum poukazuje na možnou souvislost mezi konzumací flavanolů a sníženou pravděpodobností rozvoje ztráty paměti související s věkem. Studie zdůrazňuje význam zařazení potravin bohatých na flavanol do jídelníčku pro podporu kognitivního zdraví v pozdějším věku. Další zkoumání vlivu těchto živin na paměť a funkci mozku by mohlo přinést cenné poznatky o udržení zdravé mysli ve vyšším věku.

V nedávném rozhovoru pro Českou televizi hovořil fyzik Thomas Hertog, významná osobnost v oblasti kosmologie, o své spolupráci se zesnulým Stephenem Hawkingem a o jejich pokračující snaze pochopit vývoj fyzikálních zákonů. Hertog, který nadále navazuje na jejich společný výzkum, se podělil o postřehy o počátcích jejich spolupráce a o tom, jak pokročila od Hawkingova odchodu před pěti lety. Jako jeden z předních světových kosmologů je Hertogova práce důkazem trvalého vlivu a odkazu Stephena Hawkinga, který inspiruje k dalšímu zkoumání a objevování v oblasti fyziky.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: vedle spešl týdne ve vědě s Olinium (viz výš) proběhly i tři novinky o uměle kultivovaných folikulách, obnovování vzpomínek u hlodavců a učení robotů práci!

video 2

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR