Stroj: Vlastní

Zdroj obrázku:

Planety & Koníci – Týden ve vědě 8. až 14. května 2023

Nalejte si na konci týdne sklenku poznání, a připijte na památku čerstvých objevů!

19. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
19. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Indiáni užívali koně o půlstoletí dřív, než se čekalo. Analýza 33 ostatků koní z 16. a 17. století ukázala, že španělští koníci utekli mezi Indiány už o 50 let před tím, než to bylo doposud předpokládáno. Samozřejmě, ani kvazidomestikace možných uniklých koní nezachránila Indiánům jejich nezávislost. Ukazuje ale na jejich rychlou schopnost se adaptovat proměně podmínek.

Planeta 9 by se mohla skrývat díky svým měsícům. Pokud nemůžeme najít velkou planetu, je možné, že bychom měli hledat menší planetu… se spoustou měsíců, míní studie s ohledem na hypotetický devátý svět naší soustavy. Podle vědců by se do hmotnosti Planety 9 mohlo vejít až 20 satelitů. Dost možná by je těleso mohlo sbírat jednoduše tím, že v jeho gravitaci uvíznou objekty Kuiperova pásu jako takového. Spíše než miniaturu Jupitera bychom tak od Planety 9 mohli čekat něco jako miniaturu Saturnu.

AI vykazuje větší empatii vůči pacientům než lidští lékaři. Ve studii strojové učení ChatGPT nejenže poskytovalo kvalitnější informace, ale ve svých odpovědích se také vyjadřovalo citlivěji. Odborníci však varují před tím, aby byla strojům svěřena odpovědnost za lidské zdraví, protože umělá inteligence si často vymýšlí nebo poskytuje zcela nepravdivé informace. Pokud by stroje sloužily především k pokládání otázek, nebylo by toto riziko tak vysoké.

Kvantově provázané fotony mohou o polovinu zvýšit citlivost mikroskopů. Bifotony mají poloviční vlnovou délku než neprovázené fotony – a zároveň nižší energii, takže jsou použitelné pro světelnou mikroskopii, aniž by poškodily živé buňky jako jiné silnější záření. Přestože jsou kvantové mikroskopy přehlíženy, nabízejí velký potenciál pro biologický výzkum, ukázali vědátoři z Caltechu. Provázané fotony totiž mohou mít vlastnosti silnějších záření, ale bez jejich schopnosti poškodit buňky…

Astronomové sledovali pozření planety její hvězdou. Událost byla pozorována u hvězdy s názvem ZTF SLRN-2020, která se nachází 15 000 světelných let daleko v souhvězdí Orla. U hvězdy došlo k bílému žhavému vzplanutí následovanému chladnějším, déle trvajícím vzplanutím, které se během pouhých 10 dnů stalo více než 100krát jasnějším. Atmosféra hvězdy vylétla do okolí a pohltila horkou planetu velikosti Jupiteru, která se nakonec zanořila do jádra hvězdy.

Studie odhalila místa, kde lze očekávat rekordní vlny veder. Příkladem je Afghánistán, Papua-Nová Guinea a Střední Amerika – ale potenciálně rizikový je i Peking a střední Evropa. Nebývalé extrémní teploty v kombinaci s různými místními socioekonomickými slabinami ohrožují některé regiony více nežli jiné. Problémem v řadě těchto míst je nedostatek závlahy, v jiných naopak přemíra vlhkosti. Dané regiony budou zřejmě méně konkurenceschopné a více je postihne migrace.

Bottom

Dloubání v nose možná souvisí s demencí. Podle hypotézy může při dloubání docházet na přenos patogenů, které se při této činnosti přenášejí do mozkové tkáně. Vědci z Griffithovy univerzity v australském Brisbane odhalili možnou souvislost na pokusných zvířatech, kdy při poškození tkání v nose (při analogickém dloubání) mohlo dojít na měřitelný přenos bakterií do mozkové tkáně během 1 až 2 dnů. Dlužno zmínit, že se dloube cca 9 lidí z 10, a Alzhemera má cca 1 člověk z 10 starších 65 let, takže souvislost jako obvykle NENÍ ABSOLUTNÍ.

Komáry na nás zřejmě láká i vůně mýdla. Jeho používání k mytí tedy nemusí nutně pomáhat při odhánění hmyzu. Ačkoli se mytí mýdlem může zdát jako logický způsob, jak se vyhnout bodnutí hmyzem, vůně mýdla může komáry naopak přilákat. Výsledky naznačují, že komáři konzumují nektar, aby doplnili svůj příjem cukru, když se neživí krví – a vůně mýdla pro ně může být lákavá.

Vědci objevili nejmohutnější explozi, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována – je stokrát větší než Sluneční soustava. Tato událost, označená jako AT2021lwx, je ještě zářivější než největší supernovy a nejjasnější slapové disrupce. Září desetkrát jasněji – jedná se zřejmě o pozůstatek po narušení velké mlhoviny černou dírou.

Autonomní raketoplán Shenlong, tajný projekt čínského programu, dokončil svou druhou misi a po 276 dnech přistál. Podle pozorování provedených vesmírnými silami Spojených států amerických se předpokládá, že tato experimentální kosmická loď, známá jako CSSHQ, úspěšně vyslala malou družici do těsné blízkosti orbitálního modulu.

YouTube player

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: tradiční týden ve vědě s JaRonem a Ladislavem, dále novinky o zkoumání chuti čokolády, obchodu doby bronzové (viz výše) a vodě v nitru Země, a nakonec speciální poslední Co by kdyby z AFO (viz níž).

https://youtube.com/live/JF8Lkk7S6QU

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.czloukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.