Připravte se, jak vám už brzy nejnovější a největší vědecké objevy tohoto týdne ve vědě vyrazí dech (v dobrém slova smyslu, ne v tom nebezpečném)!

Lidé přišli do Evropy ve třech migračních vlnách. První moderní lidé přišli do Evropy ve třech oddělených vlnách během paleolitu mezi 54 000 až 42 000 lety. Vyplývá to z prozkoumání různě odlišných kamenných nástrojů. Studie tak pokračuje v přepisování toho, jsme jsme donedávna chápali příchod lidí do Evropy – a jejich interakce se zdejšími neandertálci.

Pálíme méně kalorií než dříve – možná kvůli nižší teplotě. Naše těla podle nové studie zřejmě za 30 posledních let poklesla v metabolické aktivitě. Možným důvodem je snížení tělesné teploty oproti dřívějším obdobím. Není ale jasné, co přesně je naopak důvodem postupného poklesu teploty – hypotézy mluví o tom, že by mohlo jít o důsledek snížení množství infekcí v našich těles, tato teze však není bez vad na kráse…

Saturnovy prstence zmizí během příštích 100 milionů let. Prstence podle nové studie existují v rozmezí 100 až 400 milionů let, což je pouhý zlomek odhadované 4,5 miliardy let existence soustavy. Studie své závěry odvozuje z údajů získaných sondou Cassini, která v letech 2004-2017 prováděla rozsáhlý průzkum Saturnu a jeho okolí. Mezi přístroji na palubě sondy byl i analyzátor kosmického prachu, který pomohl pochopit osud ikonických Saturnových prstenců.

Česká studie redefinuje popis vodíkové vazby. Vodíková vazba je mmj. důvodem existence vody v kapalném stavu. Tuzemská studie nyní upravuje definici tzv. nepravé vodíkové vazby. Práce v zásadě dokazuje, že vodík je vázán nejenom na na atom, který je elektronegativnější, ale může existovat, i pokud je prvek elektropozitivnější. Upravená definice na základě nových měření a výpočtů může jednou mít dalekosáhlé důsledky (které ale ještě neznáme, že).

Společnost Vast chce v roce 2025 vypustit Haven-1, první soukromou vesmírnou stanici. Haven-1 se skládá z osamoceného válcového obytného modulu o délce 10 metrů a průměru 3 metry – skromné rozměry naznačují, že má vyšší šanci na naplnění plánů. Modul pojme čtyřčlennou posádku na dobu až 30 dní, přičemž Vast je první společností, která má nasmlouvaný jak start modulu, tak i následnou misi posádky (skrze SpaceX).

Zemědělství může být zdrojem mikroplastů v potravinách. Strojová sklizeň, zpracování i obaly mohou být cestami, jak se do potravin dostávají nové mikroplasty. Upozorňuje na to studie australské CSIRO. Zatímco o mikroplastech se v souvislosti se zvířaty a životním prostředím hojně diskutuje, jejich účinky na člověka zůstávají poměrně neznámé. To ale neznamená, že nemusejí existovat. Jakmile budou rizika lépe pochopena, bude možné přijmout rychlá opatření k jejich zmírnění – a identifikace původu znečištění plasty může přispět k omezení jejich oběhu.

Bottom

Vědátoři ETH dosáhli superpozice o rekordního objektu o 16 mikrogramech. Krystal zhruba velikost zrnka písku je dosud největší předmět, u kterého bylo dosaženo kvantového jevu proslaveného analogií se slavnou „Schrödingerovou kočkou“. Fyzikové přiměli krystal, aby se dostal do stavu kvantové superpozice mezi dvěma oscilačními stavy a zároveň fungoval jako oscilátor. Tento experiment by mohl připravit půdu pro uvedení větších objektů do superpozice, což by dále posunulo studium kvantové mechaniky a hledání hranice mezi naším makrosvětem a kvantovým mikrosvětem.

Data sondy InSight odhalila tloušťku kůry Marsu. Analýzou dat odborníci zjistili, že průměrná tloušťka marťanské kůry se pohybuje mezi 41 a 56 kilometry, čímž překonává kůru Země i Měsíce. Toto významné zjištění vedlo vědce k zajímavému závěru: hlavní zdroj tepla na Rudé planetě je připisován probíhajícímu rozpadu radioaktivních prvků, jako je thorium a uran. Studie vrhá nové světlo na geologické složení a tepelnou dynamiku Marsu.

Dekontaminační přípravek pro likvidaci následků útoku špinavou bombou prochází zkušebními fázemi. Tento inovativní přípravek, známý pod názvem HOPO 14-1, slouží jako silné chelatační činidlo a uživatelům nabízí pohodlí, protože jej lze užívat ve formě tablet. Přípravek HOPO 14-1 je speciálně navržen tak, aby poskytoval ochranu před bezprostředním radioaktivním nebezpečím, a jeho cílem je zmírnit účinky akutního ozáření v důsledku událostí, jako je útok špinavou bombou.

Podle nového modelu by oceánské proudy mohly ustat již v tomto století, což by mělo nedozírné následky. Nedávné vysoce kvalitní studie vyvolávají obavy z možného zastavení těchto proudů, které hrají zásadní roli při distribuci tepla na Zemi. Rychlost změn navíc může překonat dosavadní očekávání a projevit se na nečekaných místech planety.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: vedle tradičního týdnu ve vědě také novinky o očkování proti fentanylu a gravitačních vlnách odhalujících Velkotřesk (viz výš), minutku o designu zoologických zahrad, a nakonec exklusivní rozhovor s českým astronomem na La Palma (viz níž)!

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR