TLDR: Analýza 33 ostatků koní z 16. a 17. století ukázala, že španělští koníci utekli mezi Indiány už o 50 let před tím, než to bylo doposud předpokládáno. Studie tuna.

Koníci v Americe

Kdyby tomu osud a evoluce chtěla, mohli si Evropané s Indiány prohodit role. Nejenže nejzásadnější ve středu obou civilizací bylo spíše předávání nemocí než technologie, v něm naši předci táhli za delší provaz, ale původně byli v Americe i koně. A když je sem Evropané znovu dovezli, místní si k nim našli vztah dokonce dřív, než jsme tušili.

Staletí dávné kostry koní z amerického jihozápadu totiž přepisují jeden dávný koloniální mýtus! Když Evropané v 17. století kolonizovali americký jihozápad, nepřivedl sem koně úplně poprvé – koníci totiž, zdá se, ve zdejších končinách už minimálně několik dekád byli. A místní se je naučili využívat.

Víme dlouhodobě, že koně žily v Severní Americe po miliony let – ale o nich nyní není a nebude řeč. Shodou prapodivných náhod na konci poslední doby ledové, přibližně před 11 000 lety, původní američtí koníci vyhynuli. Vzhledem k tomu, že jejich vyhynutí koreluje s významným šířením Prameričanů po kontinentu, lze odtušit, že koníci v Americe byli spíše vyhynuti, než že by do věčných lovišť odešli přirozeně.

Rychloposuvem se přesuňme do 16. století, kdy Evropané začínají pořádat průzkumné & plenitelské výpravy do Ameriky, a pomáhají jim v tom i domestikovaní koníci. Indiáni se brzy naučili, že jízda je hra, kterou můžou hrát obě strany kolonizace…

Dříve na jihozápadě

Podle dosavadních historických španělských záznamů se koně v jihozápadní oblasti rozšířili po povstání Pueblů v roce 1680, kdy původní obyvatelé vytlačili španělské osadníky z území dnešního Nového Mexika. Tyto záznamy pořízené navíc až kolem roku 1780, se však neshodují s ústním podáním Komančů a Šošonů, kteří dokládají používání (Evropany přivezených) koní mnohem dříve. Kde tedy tkví jádro koňa?

Vědátoři, včetně zástupců moderních Lakotů a Komančů, použili v nové práci radiokarbonové datování, analýzu DNA a izotopovou analýzu, aby odhalili, že koně byli na území USA skutečně rozšířeni dříve a rychleji, než se myslelo.

Tým identifikoval 33 koníků, kteří žili v 16. a 17. století, přičemž dva z nich byli datovány do 16. století – tedy do doby, kdy Evropané a jejich koníci sotva vkročili na americkou půdu. Podle výsledků analýzy se již v roce 1650 koníci vyskytovali na v hojném počtu na jihozápadě a Velkých pláních – tou dobou sem Evropané ovšem teprve měli zavítat.

Analýza DNA historických kostřiček koníků ukázala, že indiánští koníci byli úzce příbuzní s koňskými krevními liniemi španělského původu, což znamená, že šlo o nezamýšlený vliv kolonizátorů. Evropané zřejmě s koníky v Americe zacházeli tak nešikovně, že jim koníci buďto hojně utíkali sami, či s nimi snad mohli obchodovat (a ztrácet tím významnou technologii hrající v jejich prospěch).

Vědátoři ze studie věří, že domestikovaní koníci se šířili ze španělských osad podél domorodých obchodních cest na počátku 17. století a byli krmeni místní plodinou – kukuřicí. Kromě toho vědci zjistili, že se o koně pečovalo a místní na nich rajtovali – to zase naznačují zhojené zlomeniny a poškození zubů a kostní změny na lebkách koní.

Nejenže tedy zřejmě Evropané tak či onak významně zavedli koně zpět do americké divočiny, ale Indiáni se naučili koně poměrně rychle využívat.

Kola dějin

Samozřejmě, ani kvazidomestikace možných uniklých koní nezachránila Indiánům jejich nezávislost. Ukazuje ale na jejich rychlou schopnost se adaptovat proměně podmínek. Pro dobové Indiány byli koně jedním z velkých kulturních šoků – jak tou dobou v Americe, tak i po tisíce let před tím v Evropě totiž domestikace koní významně pozměnila společnosti a její fungování.

Využití koní přináší zásadní změny do způsobu výroby potravin, dopravy i vedení válek. Koně umožňují zorat větší plochy a nasytit tak více lidí. Koně dovedou transportovat těžší náklad na delší vzdálenosti, a multiplikují tak vliv měst a říší. Po vyhynutí koní v Americe tu ovšem nezůstal žádný jiný silný domestikovatelný živočich, který by mohl roli koní zastat – až tedy do nového importu koní z Evropy.

Těžko se v nové studii hledá nějaká poetická spravedlnost – pokud ale něco, práce nejenom narovnává pár historických mýtů, ale zároveň také ukazuje, že kdyby si Praameričané původní americké koně nevyhubili, nýbrž je domestikovali a využili pro své pozdější civilizace, mohly se kola dějin vydat na docela odlišnou cestu…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]