TLDR: Tuzemská studie zkoumala výskyt bakterie L. monocytogenes v přírodním prostředí – přežívat může i ve vysoké nadmořské výšce Kralického Sněžníku a Nízkých Tater. Studie tuna .

Skrytý život

Jenom pomalu si jako lidé uvědomujeme, jak moc se svět kolem nás hemží nejrůznějšími mikroorganismy! Možná to zní jako věta z časů Louise Pasteura, i dnes však můžeme objevovat nové skutečnosti o tom, kolik mikrobů kolem nás existuje – a za jakých podmínek jsou či nejsou pro člověka rizikoví.

Dnes se podíváme na zoubek bakterii Listeria monocytogenes. Ta je původce listeriózy – obávaného onemocnění lidí a zvířat, které může být rizikové zejména pro těhotné ženy, novorozence či seniory a jiné imunitně oslabené osoby. Zároveň je ale listerka, jak ji budeme familiérně říkat, zajímavá i díky své výdrži tak pověstné, že by se od ní mohli i švábi leccos učit!

Jedná se totiž o bakterii, kterou můžeme nalézt všude možně kolem nás – hoví si v půdě, ve vodě, na rostlinách či v trávicím traktu zvířat. Velmi zajímavou vlastností této bakterie je poměrně extrémní odolnost vůči vlivům vnějšího prostředí. Nevadí jí mráz, horko, konkurenční mikroflóra, přežívá a množí se v různém prostředí a v různých podmínkách.

Právě tato skutečnost zaujala brněnskou podjednotku Vědátora, která se rozhodla výskyt této bakterie v přírodě blíže prozkoumat…

I ve výšce

Spolu s bývalými kolegy jsem se v roce 2016 vrhla na sbírání vzorků všemožných hlín, bahýnek, rostlinstva a vody z tůní, studánek, potoků, říčních břehů, luk a polí, s cílem najít nějaké ty listerky a poučit se o tom, kde všude se můžou vyskytovat a jaké mají vlastnosti. Na výsledek našeho snažení, který byl publikován letos v dubnu, se můžete mrknout na odkazu výše. Zbičujme se však některými obecnými závěry.

Poměrně nepřekvapivě si listerky velmi dobře hověly v bahně na březích různých vodních ploch. Nejvíce jsme jich nalezli poblíž rybníků, potoků i řek – skutečnost, že sladkovodní mělčiny jsou rejdištěm nejrůznější kekelů, ale není zase tak nečekaná. Překvapivější tedy bylo, že listerky se nacházejí i v daleko méně příznivějších podmínkách. Největší výskyt alias prevalence byl zjištěn na podzim a v nadmořských výškách 600 m.n.m. a výše.

Asi nejzajímavější konkrétní nálezy byly zjištěny ve výškách nad 1000 m.n.m v horských oblastech Česka a Slovenska.

Králický Sněžník je považován za jedno z nejvíce nehostinných míst v České republice, s průměrnou roční teplotou pouhých 1,7 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 1064 mm a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Navzdory těmto drsným podmínkám jsme našli listerku i takto vysoko – ukrývala se v bahně u samotného pramene řeky Moravy na vrcholu Králického sněžníku ve výšce 1380 m.n.m.

Další „vysokohorská listerka“ byla nalezena v bahně u studánky v Hiadelském sedle (Nízké Tatry) ve výšce 1099 m.n.m. Výskyt listerek v takových nadmořských výškách je celkem pozoruhodný a poukazuje na přizpůsobivost extrémním podmínkám.

Bakterie v oblacích

Studie snad v součtu přinesla některé informace o výskytu a rozšíření listerek v různých nadmořských výškách a ročních obdobích. Ukazuje i další vhled do potenciální adaptability listerky na extrémní podmínky.

Vzhledem k tomu, že jiná (a možná i „trošičku impaktovanější“) studie nedávno odhalila stabilní přítomnost ATB rezistentních bakterií v atmosférické oblačnosti, je toho zřejmě je dost, co je možné zjišťovat o životních podmínkách našich mikroskopických planetárních spolubydlící.

A čím více toho budeme vědět, tím více si můžeme uvědomovat i víc o jejich příspěvku pozemskému ekosystému – stejně jako můžeme víc vědět o tom, zdali pro nás mohou představovat zdravotní rizika.

[Zuzana Tomáštíková, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hér.