Týden se již potácí na hrobem, zatancujte si na jeho funuse spolu s aktuálním týdnem ve vědě!

Strojové učení umí dekódovat, na co lidé myslí. Říká se mu sémantický dekodér a dokáže převést mozkovou aktivitu člověka při poslechu příběhu nebo při tiché představě vyprávění příběhu do souvislého proudu textu. Systém by mohl pomoci lidem, kteří jsou duševně při vědomí, ale nejsou schopni fyzicky mluvit – například lidem postiženým mozkovou mrtvicí. Je ale nasnadě, že mnohé z nás napadají i méně ušlechtilé příklady. Těch se ale, prozatím, úplně obávat nemusíme.
„Smutek“ může zřejmě některé lidi „zestárnout“ víc než kouření. Zatímco kouření zvyšuje biologický věk „jen“ o 1,25 roku, kombinace nepříznivých stavů mysli přidává až 1,5 roku. Je to vůbec poprvé, kdy vědci trénovali hodiny stárnutí výhradně na tak velké čínské kohortě (většina studií se provádí na západní populaci), a je to také jedna z prvních studií, která zahrnuje stresory duševního zdraví. Studie s využitím strojového učení podtrhává význam dobré psychické péče.
Detekován rekordně silný kosmický „výbuch“, jde o dílo černé díry. Při pohlcování hmoty černé díry zároveň způsobují třetí v akrečním disku padajícím do jejího chřtánu. Krom akrečního disku generují černé díry pohlcující hmotu také mohutné polární výtrysky – a ty jsou tím silnější, čím více materiálu díra pohlcuje. Událost, která se nachází přibližně osm miliard světelných let od Země, září desetkrát jasněji než jakákoli známá supernova.
Odborníci varují před možnými riziky sexu v kosmu. Vzhledem k tomu, že komerční cestování do vesmíru je stále běžnější, skupina odborníků na lety do vesmíru, biologii a sexualitu vyjádřila obavy z možných rizik sexuálních aktivit v mikrogravitaci. Varování odborníků tvrdí, že chování vesmírných turistů se může lišit od chování profesionálních astronautů – a že účinky mikrogravitace na lidskou reprodukci nejsou dosud plně známy. Dokument vyzývá k další diskusi a výzkumu na toto téma, aby byla zajištěna bezpečnost budoucích turistů, až doposud totiž (oficiální) výzkum vládních agentur na téma sexu v kosmu příliš mlčel.
Příštích 1000 let by Zemi neměla zasáhnout velká planetka. Přestože nelze zcela vyloučit katastrofickou srážku s asteroidem nebo kometou, která by mohla vyhladit velká města, podle studie je i ta nepravděpodobná. NASA uvádí, že katalog blízkozemních asteroidů větších než jeden kilometr je nyní z 95 procent kompletní, což umožňuje lépe pochopit potenciální rizika srážky. Zjištění přinášejí jisté ujištění o dlouhodobé bezpečnosti před vesmírnými hrozbami pro naši planetu v nadcházejících tisíciletích.
Letoun JetZero by do roku 2030 rád vytvořil prototyp blended-wing letounu. Futuristicky vyhlížející letadlo nabízí 50% snížení spotřeby paliva díky designu smíšeného křídla alias blended-wingu mezi dnešními dopraváky a létajícími křídly. Blended-wing integruje křídla do trupu, což snižuje odpor vzduchu a spotřebu paliva, což vede k úspoře paliva a zvýšení nosnosti. Kromě využití tradičních zdrojů paliva by tato letadla mohla být poháněna také vodíkem. Kalifornský startup JetZero spolupracuje dle svých slov s USAF, NASA a FAA na vývoji prototypu do konce této dekády.
Bottom
Odborníci NASA úspěšně získali kyslík z analogu měsíční půdy. Tým vědců umístil vzorek do karbotermálního reaktoru v tzv. špinavé termální vakuové komoře a zahřál jej úspěšně výkonným laserem. Podobné karbotermické redukční reakce se již desítky let používají k výrobě solárních panelů a oceli – nyní se zdá, že by metoda mohla být v praxi využita i budoucími osádkami na Měsíci. Vědci tvrdí, že již mají plně funkční prototyp připravený k poslednímu testu ve vesmíru.
Lidé možná „vznikli“ spíše tak, než některé geny ztratili. Podle nejnovějších výzkumů mohla evoluce člověka vést spíše ke ztrátě některých vlastností než k získání nových genetických sekvencí. Tyto mezery v našem genomu vedly ke změnám v genové expresi a následně k evolučním inovacím. Ztráta genetického materiálu mohla hrát klíčovou roli v tom, že jsme se stali jedinečným druhem, kterým jsme dnes. Výzkum zpochybňuje představu, že lidská evoluce je poháněna výhradně získáváním nových genetických sekvencí. Místo toho naznačuje, že ztráta genetického materiálu mohla hrát klíčovou roli při utváření naší evoluční historie.
Vývojem kvantového simulátoru byl učiněn významný krok směrem ke spojení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. K náročnému úkolu integrovat tyto dvě základní fyzikální teorie přistoupili rakouští fyzikové, kteří úspěšně zkonstruovali kvantový simulátor schopný do jisté míry překlenout tuto propast. Ačkoli modelový systém nezahrnuje masivní kosmické objekty a pracuje rychlostí zvuku namísto rychlosti světla, přesto se ukazuje jako účinný nástroj pro přiblížení obecné teorie relativity říši kvant.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala varování, že se zvyšuje pravděpodobnost překročení stanovené hranice průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou. Podle klimatické prognózy WMO na období 2023-2027 roste pravděpodobnost, že tato hranice bude překročena během příštích pěti let. Je pozoruhodné, že státy na celém světě vyjádřily svůj závazek omezit růst průměrné globální teploty a udržet ji pod touto kritickou hranicí. Oznámení WMO zdůrazňuje naléhavou potřebu společného úsilí o řešení změny klimatu a zmírnění jejích důsledků.
A včil do videosekce
Na našem youtubovském kanálu jsme krom týdne ve vědě s Farky_cz jako hostem tento týden dali videa: novinky o vlivu modrého světa, strojovém učení zobrazujícím obrázky v mozku (viz výš), růstu planet a hvězd dohromady (viz níž) a nakonec speciál Co by kdyby!
[red]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR