Nalévají se pupence, nalejte si taky něco vědomostí do hlavy! Je tu nový týden ve vědě.
15. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
Půst možná není tak zdravý, prospěšnější je střídmost. Konzumace pouze jednoho jídla denně je obecně spojena s vyšším rizikem smrti a nižším kardiovaskulárním zdravím. Především jde o konzumaci dvou sousedních jídel v rozmezí víc jak 4,5 hodiny po sobě je spojena se zvýšeným rizikem úmrtí ze všech příčin.
Ne, umělé sladidko nezvyšuje riziko infarktu. Nová studie varovala, že lidé ve špatném metabolickém zdraví a s vyššími hodnotami erythritolu mohou častěji mít infarkt myokardu. Problém je, že už byli v onom špatném metabolickém zdraví… Erythritol navíc v těle vzniká sám, což jakékoliv varovné závěry ještě více komplikuje.
Nové peptidové sklo se při kompostování rozkládá. Ačkoliv je sklo plně recyklovatelné, obnovuje se jenom ve třetině případů. Průhledný materiál z aminokyselin a peptidů to může změnit. Matroš z dílny Čínské akademie věd má komplikovanější výrobu, takže bych od něj nečekal zázraky. Může být ale výhodou, že v kompostu se rozloží za 1 až 7 měsíců. Studie na hlodavcích také ukázaly, že sklo se v těle neškodně biologicky rozkládá – může mít tak využití i v medicíně.
Vznikl karbanátek z rekonstruované části DNA mamuta. Biotechnologický startup Vow využil fosilní DNA a genom slonů k vytvoření mamutího myoglobinu, klíčové složky, která je zodpovědná za chuť masa. Po vložení rekonstruovaného genu do buněk je nechali dozrát, jako by se nacházely v dobře živeném zvířeti. Výsledkem jejich snažení tak byly mamutí masové kuličky. Vow jím chce údajně upozornit na problematiku živočišné výroby a její vysoké ekologické dopady.
Srážky exoplanet s jejich měsíci mohou být hrozbou pro život. Studie ukazuje, že podobné srážky mohou být pravidelným jevem, který by měl katastrofální následky pro případné mimozemšťany. V simulacích se měsíce ukázaly být notoricky nestabilními souputníky planet. Dokonce i měsíce, které se vzdálily od svých hostitelských planet, se často vracely nazpět jako zvěstovatelé zkázy pro domovskou planetu…
ESA vypustila sondu JUICE, bude studovat ledové měsíce Jupiteru. Sonda JUpiter ICy moons Explorer (JUICE) odstartovala dnes s pomocí rakety Ariane 5. Od roku 2031 bude studovat Jupiter a jeho tři velké měsíce Callisto, Europa a Ganyméd. Úspěšný start mise JUICE byl předposlední misí rakety Ariane 5 a celkově předposledním letem této rakety, která uskutečnila svůj první let v roce 1996 a je nahrazována Ariane 6 nové generace. Všechny tři studované měsíce Jupitera jsou podezřelé z vlastnictví podpovrchového tekutého oceánu – JUICE má přinést více informací o zdejších podmínkách. V prosinci 2034 se JUICE stane vůbec první sondou obíhající měsíc Ganymed.
bottom
Život můžeme hledat i na částečkách hvězdného prachu. Podle nové studie jsou pro analýzu ideální mikroskopické částice o velikosti 1 mikrometr – ty mohly být vyvrženy z exoplanet během dopadu zdejších planetek. Pro vzorky jiných exoplanet si ještě dlouho nezaletíme – ročně však na Zemi dopadne odhadem až 100 000 zrnek přilétajících z těchto exoplanet. Jejich sběr a analýza by mohla napovědět více šancích jiných světů na rozvoj života.
Radioastronomové detekovali magnetosféru exoplanety vzdálené 12 světlolet. Naznačuje to detekce opakujících se radiosignálů přicházejících ze světa YZ Ceti b. Jde o vůbec první podobnou detekci, a jako taková slouží tradičně k pilování techniky, než k tomu, abychom zrovna YZ Ceti b označili za obyvatelný svět. Teoreticky by hledání podobných signálů mohlo jednou také nabídnout i další metodu hledání exoplanet jinak než ve viditelném světle.
Amébověc & Bronzbroj – Týden ve vědě 21. až 27.… 21. července 2025 Prázdniny jsou skoro v polovině, věda si však odpočinek nevzala! Neseme novinky kolem rozvoje biočichů, žhavé trendy v oblékání zbrojí…
