TLDR: Skoro-kosmická mise znovupoužitelného supernosiče od SpaceX může věštit velké změny, ale i velké problémy. Přenos a aktualizace Kosmonautix najdete na jejich stránce.

Aktualizováno: Start přeložen zřejmě na středu.

Dneska by to šlo…

Pokud se nic nepokazí (jakože se skoro jistě něco pokazí a dojde na odklad…), tak by dnes po 13. hodině mohlo dojít na premiérový let systému Super Heavy – Starship mimo atmosféru naší planety! A to může být zásadní milník v moderní kosmonautice… Stejně jako potenciální průser jako mraky!

Několikaletý vývoj Super Heavy – Starship (dále jen „Starship“) si dal smělý cíl vyvinout raketu, která tu zatím nebyla! Starship má mít nosnost přes 100 tun na nízkou oběžnou dráhu, takže se směle může zařadit do rodiny Saturnů V, SLS anebo Eněrgije (blahé paměti). Na rozdíl od jiných supernosičů má být ale Starship plně znovupoužitelný! Raketa, která může vynášet lidi na Měsíc či Mars, by tak paradoxně mohla být i rekordně levným systémem!

Tedy – teoreticky! Starship zkouší několik neotřelých nápadů, počínaje konceptem zachytávání prvních stupňů při jejich přistání na Zemi, konče stavbou z oceli. Je toho hodně, co se může podělat jak co do klasických úskalí startu, tak potenciálně i co do celkového konceptu rakety. Případný úspěch Starship by ovšem zároveň mohl změnit kosmonautiku, jak ji známe…

„První start každé nové rakety je značně riskantní, stačí si vzpomenout na nedávné neúspěchy raket Terran-1, RS-1, nebo H-3,“ sumíruje Dušan Majer, když ho žádám o krátkou citaci, načež mi napíše zbytek článku níže, „Ovšem čím je stroj větší a komplexnější, tím více věcí se na něm může pokazit.“

Jak Dušan pokračuje, stačí vzpomenout třebas na odklady prvního startu SLS z důvodu opatrnosti a nadlimitních úniků vodíku. SpaceX už navíc opustila „punkový“ styl vývoje, který byl typický pro začátek programu SH/SS.

„Teď už jsou mnohem opatrnější a nechtějí přijít především o startovní rampu. Trochu to připomíná situaci před prvním startem Falconu Heavy, kdy Musk říkal, že pokud má FH explodovat, ať to aspoň udělá mimo rampu a nepoškodí ji,“ píše Dušan s ohledem na testovací let.

Všechny nervózní momenty

U Starship dle něj platí totéž – poškození rampy by znamenalo odklady dalších startů minimálně o půl roku, spíše více.

„Start samotný bude výjimečný v tom, že půjde o nejsilnější, nejvyšší a nejtěžší raketu v historii lidstva a navíc i s nejvyšším počtem raketových motorů – a abych nezapomněl, vyvinutý tah při startu také nebude mít v historii konkurenci,“ píše Dušan Majer.

Jak vykresluje, bude velmi složité vyladit chod všech 33 motorů Raptor 2, aby při startu správně naběhly a při letu bezchybně pracovaly. Kritický bude i přechod přes fázi MaxQ, tedy oblast nejvyššího dynamického namáhání. To bude po startu druhý významný milník, jehož splnění můžeme považovat za značný úspěch.

„Další kritická chvíle nastane při separaci Super Heavy od Starship, což se ještě nikdy nedělalo, ale tahle fáze by nemusela být až tak složitá. Ovšem následný krok, tedy zapálení motorů na Starship bude výzva,“ popisuje dále.

Proč? Zatímco při startu lze odpočet zastavit, pokud některý z motorů na Super Heavy nebude v limitech, při zážehu u Starship tenhle luxus řídící středisko mít již nebude. Motory prostě musí naběhnout. Pokud to Starship dokáže, bude na nic čekat už jen třešnička na dortu a velké finále v podobě vstupu do hustých vrstev atmosféry u Havaje. Ten loď vykoná, aniž by se reálně dostala na orbitu.

I když je cílem Starship systému kompletní znovupoužitelnost, při první misi se nepočítá se záchranou prototypu. Loď se má však pokusit o měkké přistání do vody, jakoby šla na reálné přistání.

„Ani s tím zatím nemáme žádné zkušenosti a bude velmi zajímavé sledovat, jak si povede tepelný štít,“ dodává Dušan.

Ví bůch…

Je toho tedy hodně, se může podělat naprosto ultimativním způsobem! A, jak jsem již zmínil, je vysoká šance odkladu dnešního startu (tento článek budu případně nasazovat, až dokud na start nedojde… a v případě startu aktualizovat). Těžko si představovat, jaké problémy a otázky by pak vyvolalo kritické selhání prototypu nosiče…

Na odpovědi tohoto druhu existuje ovšem jenom jediná odpověď. Budeme si zkrátka muset počkat, jak dnešní plánovaný let dopadne – a to ať už metaforicky, anebo doslova!

[Ladislav Loukota, DM]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]