TLDR: CAR T-buněčná terapie funguje, i pokud modifikované T-buňky nejsou samotného pacienta. Pokud to replikují další práce s podobnými výsledky, bude to dobrá zpráva pro nové typy onkologické léčby. Studie tuna.

Daruj imunitu

Naše imunitní systémy jsou obvykle s to s nádorovými buňkami spolehlivě zatočit. Je to často až v pozdním věku a/nebo u lidí s nějakým problémem s imunitou, kdy tato obrana před rebelujícími buňkami selhává. V posledních letech se ale věda učí skrze tzv. imunoterapii vylepšit imunitní buňky tak, aby s rakovinou zatočily snáze. Toto „očkování proti rakovině“ je ovšem stále velmi drahý špás… O to podstatnější je, že výsledky nové studie slibují možnost tuto cenu snížit.

V první fázi studií na lidech totiž uspěly upgradované imunitní CAR T-buňky, získané od jiných pacientů. Pojem „imunitní buňky“ asi každý chápe – ale pojďme si to rozebrat detailněji. CAR T-lymfocyty jsou specifické druhy imunitních buněk, které umí s rakovinnými buňkami zatočit nejlépe.

Doposud ale terapie modifikací CAR T-lymfocytů vypadala tak, že se odeberou buňky jednoho daného pacienta, ty se následně geneticky upraví (aby cílily např. na proteiny typické jen pro nádorové buňky), rozmnoží se, a poté se infuzí vrátí pacientovi do těla. Problém je, že takto individualizovaná forma léčby je supermega drahá. A to poněkud limituje počet pacientů, kteří na tuto léčbu dosáhnou.

Již prakticky od počátku testování v polovině minulé dekády ale vědátoři pracují na možném řešení. Kdyby bylo možné vytvořit univerzální modifikované CAR T-lymfocyty, které se zamrazí, a v případě potřeby je bude možné z jedné dávky píchnout do více lidí, všechno by se o dost zlevnilo! Podobné pokusy ale zavání nežádoucí (auto)imunitní reakcí, takže v reálu testování těchto nápadů začalo teprve nedávno.

Jen první fáze

Nynější první fáze klinických tesů ukázala, že terapie transfuzí modifikovaných buněk je relativně bezpečná a snesitelná, a více než polovina pacientů s obtížně léčitelným mnohočetným myelomem na ni reagovala dobře. V rámci testu byly pacientům s mnohočetným myelomem (což je forma rakoviny zahrnující plazmatické buňky) podávány stupňující se dávky jejich CAR T-buněk. Nutno také dodat, že prognóza těchto pacientů před experimentem nebyla zrovna růžová. U těchto pacientů rakovina buď recidivovala, nebo přestala reagovat na jinou léčbu.

CAR T-buňky týmu Memorial Sloan Kettering Cancer Center a dalších pracovišť pod vedením hlavního autora Shama Mailankodyho byly proto jejich nejlepší šancí.

Buňky byly nejen upraveny tak, aby byly zaměřeny zejména na cílové nádory, ale také aby se snížilo riziko, že napadnou tělo hostitele. Pacientům byla také předem podána protilátka, která měla oslabit případnou imunitní reakci na dárcovské buňky.

A výsledky jsou… povzbudivé, ale nikoliv zázračné. Mírná většina pacientů zpočátku na léčbu reagovala (55 %), nedostatečná odpověď u mnoha z nich ponechává velký prostor pro zlepšení. Studie fáze I jsou ovšem pouze začátkem klinického výzkumu, a typicky jen testují, jestli léčba není horší než to, co léčí. V tomto případě tedy, jestli léčba nezabije pacienty dříve než nádory. Relativně průměrné výsledky reakce jsou tedy momentálně vedlejší, podstatné je zjištění, že infuze pacientům neubližovala.

Ještě dlouhá cesta

Jak vědátoři upozorňují, klíčovým problémem léčby infuzí T-buněk je schopnost překonání imunitní reakce hostitele natolik dobře, aby T-buňky mohly růst, přežívat a úspěšně bojovat s rakovinou. Nějaký čas bude také trvat, než se změří, jak dlouho tato léčba vydrží a pro které druhy rakoviny by mohla být nejvhodnější. Momentálně také není jasné, kolik bude transfuze T-buněk stát, a tedy ke kolika pacientům se léčba dostane…

To vše ale budou úkoly pro budoucí práce, které se budou snažit nejenom vylepšit efektivitu modifikovaných T-buněk, ale také snížit náročnost terapie, potažmo ji testovat pro další a další formy rakoviny. Bude tedy trvat ještě pár let, než se ukáže zda je tato forma imunitní terapie upgradovanými T-buňkami novou zázračnou léčbou, nebo jen dalším krokem na dlouhé cestě k potlačení rakoviny.

[Ladislav Loukota, SKS]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]