Zima pomalu předává svou nadvládu jaru – a optimismem a pozitivitou čiší i další novinky tohoto týdne!

Na povrchu exotických magnetarů možná bouří „sopky“. Za zpomalení magnetaru, tedy spešl typu pulzaru, mohla způsobit trhlina podobná sopce. To není něco zase tak neočekávaného. Nebyla to samozřejmě sopka jako na naší staré dobré Zemi, která kolem sebe dští plyny a roztavené horniny. Náš vulkanismus je ale na planetárních objektech jenom jeden z více možných – z chladnějších světů známe také kryovulkanismus, kdy do vesmíru kolem planet(ek) probublává tekutá voda. A skrze „něco uvnitř, co chce ven„, můžeme vlastně vnímat i mnohé projevy hvězd.

Upravené imunitní buňky dárců mohou léčit rakovinu. CAR T-buněčná terapie funguje, i pokud modifikované T-buňky nejsou samotného pacienta. Pokud to replikují další práce s podobnými výsledky, bude to dobrá zpráva pro nové typy onkologické léčby. Doposud terapie modifikací CAR T-lymfocytů vypadala tak, že se odeberou buňky jednoho daného pacienta, ty se následně geneticky upraví (aby cílily např. na proteiny typické jen pro nádorové buňky), rozmnoží se, a poté se infuzí vrátí pacientovi do těla. Problém je, že takto individualizovaná forma léčby je supermega drahá. A to poněkud limituje počet pacientů, kteří na tuto léčbu dosáhnou.

Homo sapienti zřejmě již před 54 000 lety ovládali lukostřelbu. Dokládají to objevy minihrotů v sídlišti na jihu Francie, které nepasují do větších kopí – ale mohly by pasovat právě do šípů vystřelovaných luky! Vědátoři přímo neobjevili zbytky šípů a luků – ale to ani příliš nečekali. Tyto nástroje jsou obvykle konstruovány z pomíjivých materiálů, a tak se mohou dochovávat jenom výjimečně. Objev hrotů ovšem ukazuje jasným směrem. Studie navazuje na jinou práci vloni v únoru, která vloni naznačila, že lidé přišli do Evropy již před 54 tisíci lety, tedy cca o 9 tisíc let dříve, než se donedávna soudilo.

Stromová výsadba budoucnosti sází na robotizaci. Sazenice, které se zasadí do země samy, by mohly již brzy automatizovat mnohé reforestační snahy. Vědátoři se inspirovali zakroucenými přírodními semeny a navrhli malého robota z dubového dřeva, který se vlivem vlhkosti sám umí zahrabat do země. Nese přitom uvnitř sebe semeno stromu. Podobné dřevoboti masivně vysazovaní například z letadel by tak mohly urychlit zalesňování některých dříve vykácených ploch naší planety.

NASA představila nové lunární skafandry. Převažuje u nich tmavé schéma, alespoň v rámci dnešní přehlídky. Nové obleky mají vydržet na Měsíci delší dobu. Obleky vyvíjí NASA spolu se společností Axiom Space. Skafandry Artemis mají oproti těm z dob Apolla vydržet jak po delší čas, tak si poradit i se zastíněnými místy Měsíce. Premiéry se mohou dočkat možná již v roce 2025…

Vznikla nová verze softwaru pro rychlejší chemickou analýzu. Program MZmine dovede automatizovat chemické sloučeniny v měření hmotnostní spektrometrií. Studie má českou stopu. Kde starší verze MZmine zvládaly analyzovat stovky vzorků během několika dní, nová generace umožňuje zpracovat tisíce vzorků za hodinu. Na vzniku softwaru používaného na celém světě se od jeho počátku významně podíleli i čeští vědátoři.

Dále hráli

Odstartoval GPT-4, zatím nejnovější jazykový model Open AI. Méně halucinuje a pracuje i s grafikou. Možnosti GPT-4 teprve poznáváme, ot to důležitější je ale k němu přistupovat se zdravou skepsí. I když lze predikovat, že jazykové modely jako GPT v další dekádě významně ovlivní řadu měkčích oborů, bylo by nesprávné k nim přistupovat jak k „živé“ obecné AI, či od nich očekávat faktickou přenost. To by naopak hrozilo rychlým příchodem kocoviny z AI i šířením dezinfa.

Obrázky generativní AI podle úřadu nelze chránit copyrightem. Americký Úřad pro autorská práva změnil sovu dřívější ochranu komiksu Zarya of the Dawn vzniklého majoritně v Midjourney. Úřad se při tom odvolal na starší rozhodnutí, podle kterých nelze chránit díla jiných entit než lidí – např. selfie pořízené opicí anebo písně údajně vnuklé Svatým duchem… Je pravděpodobné, že to není konec, ale teprve počátek definování děl vzniklých v generativní AI.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom tradičního týdne ve vědě tentokrát s hostem Farky_cz (viz výše) i novinky o osidlování Ameriky a příchuti starověkého římského vína, kraťas o virtuální prohlídce pyramidy, a pokec s vědkyní Lucií Ráčkovou řešící stres (nejen) u astronautů (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR