TLDR: Pokud se vám neuloží správně nějaká informace kvůli nedostatku spánku, po dobu nejméně 5 dnů od události by tuto informaci mohl obnovit lék roflumilast. Alespoň to tak funguje zatím v testech u hlodavců. Studie tuna.

Pamatujte na paměť

Jak si udělat depresi snadno a rychle? Zkuste se rozpomenout na chvíli, kdy jste se snažili se na něco rozpomenout! Naše vzpomínky doslova utvářejí naše osobnosti (nebo to alespoň rádi tvrdíme), máloco je tedy nepříjemnějším kopancem do rozkroku, než momentky, kdy si za bohy nedovedete vybavit to jméno, to místo nebo ten den, kdy se děly věci, které jste jistojistě prožili – ale pokud si je nepamatujete, tak se to skoro nepočítá! Pokud ten pocit znáte, možná vám depresi zmírní nová studie na hlodavcích.

Výzkumníkům se ve studii podařilo demonstrovat, že „zapomenuté“ vzpomínky lze obnovit o několik dní později, a to aktivací vybraných mozkových buněk… anebo pomocí léku, který se u lidí obvykle používá k léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Což zní jako bizarní kombinace – ale nebylo by to úplně poprvé, co se ukáže, že lék na jednu věc umí pomoct s jinou věcí, např. Viagra.

Nejprve k limitacím práce. Výzkumníky ve studii zajímalo zejména spojení špatné kvality spánku a horší funkce paměti. Ne, nesnažili se o vynález univerzálního osvěžovače paměti, efekt bude tedy skoro zcela jistě omezený. Každopádně dřívější výzkumy ukázaly, že i krátká období nedostatku spánku ovlivňují paměťové procesy, mění hladiny proteinů a strukturu mozkových buněk.

Nebylo ale příliš jasné, jestli nedostatek spánku zhoršuje způsob ukládání informací – což ztěžuje jejich pozdější přístup – anebo zdali se nově vytvořené vzpomínky vlivem nespavosti zcela ztratí. Studie týmu neurologa Robberta Havekese z Groningenské univerzity nyní naznačuje tu optimističtější možnost.

Laserem do neuronů

Ve jménu vědy vědátoři vzali myšky, které si prohlídly klec s pár předměty, a nechali je na 6 hodin bdít. Pár dní na to vzali stejné hlodavce, a umístili je do stejné klece – ale tentokrát byl jeden z předmětů byl přemístěn na nové místo! Myšáci jej hledali marně, dokud vědátoři neaktivovali laserem specifické neurony v hippokampu, tedy regionu uchovávajícím prostorové informace a upevňuje vzpomínky.

Odbočka: ano, umíme laserem aktivovat specifické neurony, říká se tomu optogenetika – problém je, že to je nepoužitelné pro lidi, protože je třeba organismům genovou editací dodat specifické vlastnosti (jmenovitě: aby se jejich neurony daly aktivovat laserem!), načež je navíc jim třeba dodat i specifické vylepšení (jmenovitě: zavést jim do hlavy optické kabely a lasery!). Optogenetika je relativně nová technika a strašně cool, její plody však nelze (momentálně) aplikovat u lidí. Konec odbočky.

Skutečnost, že hlodavci byli s to najít schovaný předmět poté, co jim vědátoři posvítili na mozek, docela dobře naznačuje, že zvířata si uložila původní informaci. Jenom potřebovaly jejich mozky pošťouchnout její vybavení si. Ergo: to, co máme za ztracené vzpomínky, může být v nějakém střednědobém období jenom vzpomínka zasunutá hodně dozadu.

No jo, ale pokud nemáte v hlavě optické kabely a geneticky upravené neurony, tak vám to asi nepomůže ve vybavení si, kam jste založili klíče. Optogenetické posty jde ovšem použít jako výborný experimentální nástroj při ověření, jestli analogický efekt na mozkové buňky nemají i některé léky. Ty by totiž už lidé mohli polykat i bez eticky diskutabilních vylepšováků. A ukázalo se, že CHOPN terapeutikum jménem roflumilast právě takový efekt možná má!

Je nám to k něčemu?

Roflumilast vyvolává celou plejádu jevů, ale mezi ty nejvýznamnější pro naše účely patří zvýšení hladiny specifické buněčné signální molekuly, která se snižuje při zhoršení paměti v důsledku ztráty spánku. Takže když vědátoři myškám, které byly trénovány při nedostatku spánku, podali těsně před druhým testem roflumilast, rozpomenuly se – a dokonce prakticky stejně, jako když myškám vědátoři před tím posvítili na neurony!

To silně naznačuje, že roflumilast může obnovovat vzpomínku – pokud tím myslíme vzpomínku starou maximálně 5 dní & „zapomenutou“ kvůli nedostatku spánku. Je tedy možné, že efekt může existovat i pro jiné typy „zapomnění“ nebo starší vzpomínky, popřípadě nám může odhalit nové látky podobně fungující na jiné/starší díry v paměti ­– ale k tomu dává současná studie už málo dat.

Snad řeknou víc její potomci! My si do té doby uděláme také malý test – schválně si zkuste zapamatovat meme tohoto článku, až budu o obnovování vzpomínek psát příště, v úvodu si vyzkoušíme, jak bídně na tom s pamětí jste! A jak moc byste se měli na ten další výzkum těšit…

[Ladislav Loukota, Nina Kadašová]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz