Bon Apetit po babylonsku aneb jaké bylo menu v Mezopotamii?

TLDR: Profesor přeložil některé mezopotámské recepty staré víc jak 3 milénia, a vy si je tak můžete připravit taky! Původní tweet zde.

Bez přísad

Není nic divného na tom, když se s recepty obracíme v kuchyni do minulosti. Moudrost babiček, poctivá kulinařina atd. atd. Rekordní retro se ale povedlo Billu Sutherlandovi, profesoru z university v Cambridge. Ten totiž sáhl po hliněných starobabylonských tabulkách, které obsahují asi nejstarší dochované záznamy receptů. Výsledky jeho praktických rekonstrukcí pak zpropagoval natolik, že se staly jedním z velmi sdílených příspěvků na Twitteru.

Jak takové menu a lá Mesopotamie 1750 př. n. l. vypadalo? Vlastně poměrně prostě, většinu těch věcí bychom si dali i dnes. Kupříkladu skopová dušenina – prostá a výborná, jak ji nazval Sutherland – obsahovala vedle masa také ovesné koláčky s česnekem a pórkem. Zní to jako něco, za co by se ve správné minimalistické restauraci platilo i dnes.

Některá jídla dokonce Sutherland, s přezíravostí moderního člověka, označil neuctivě za „trochu nudná“. Inu, do očí by to autorovi receptu asi neřekl.

Důvodem „nudy“ je ale samozřejmě menší počet ingrediencí, které měl člověk v minulosti k dispozici. Recepty v podstatě neobsahovaly takřka žádné přísady, na které jsme si dnes zvykli. Tedy – povětšinou!

Jak vařit?

Vařící profesor jako na výjimku upozornil na „elamitský vývar“, který měl obsahovat ovčí krev. Tu nahradil rajčatovou omáčkou, neboť mu přišla jako příliš podivná přísada. Skotští spoluobčané profesora Sutherlanda – a s nimi našinci zvyklí na krvavá jelítka – by se asi něčím takovým zaskočit nenechali.

Profesora ovšem shazovat nechceme, jeho práce byla osvěžujícím úhlem pohledu na prastaré texty. S láskou ke kulinářství tak provedl jakousi kuchyňskou archeologii, která je svým způsobem dojemná. S dávnými lidmi hovořit nemůžeme, ale napříč tisíciletími aspoň můžeme zkusit jejich chutě.

Tři vybrané recepty najdete v pár boxech níže, čtvrtý najdete v Sutherlandově původním příspěvku zde.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

A jak na závěr Bill Sutherland zkonstatoval, nejvíc ho prý překvapilo, jak snadná a přitom chutná ta jídla. 3700 let staré hliněné tabulky tak dávají lepší návody, jak poslední kniha receptů nejmenovaného kůžičkového kuchaře!

Vývoj stravování v dějinách

Obecně se hodí zmínit, že ačkoliv nejsou naše znalosti stravování lidí v průběhu času úplně dokonalé, rozhodně platí, že je problém identifikovat éru, kdy by se lidé stravovali dokonale. Dnes u výživových studií víme, že optimální stravování obsahuje kolem poloviny objemu v zelenině a ovoci, s masem a sýrem se to nepřehání, hodí se taky nejít furt atd. atd. atd.

Nicméně! Ačkoliv šest chodů smažáku denně rozhodně jde proti těmto doporučením, ani v minulosti tomu nebylo zrovna o moc lépe. Ano, lidé měli horší přístup ke kaloriím, takže prakticky neexistovala obezita jako civilizační problém! Ale to neznamená, že se stravovali o mnoho zdravěji – nedostatek vitamínů byl (a mnohde stále je) značný problém i u strávníků, kteří mají kalorií dost. Jenom je nemají dostatečně pestré!

Bude tedy jedině dobře, pokud se v mezopotamské kuchyni inspirujete pro pár svých chodů. Ale je dobré mít na paměti, že ani tato moudrost babiček nezaručuje svým strávníkům nesmrtelnost!

[Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]