Římani & Enceladus – Týden ve vědě 16. až 22. ledna 2023

Od betonu po bleskosvody je v novém týdnu ve vědě k vidění celá plejáda orgastických novinek!

3. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
3. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

V Oortově oblaku nemusejí být jen komety. Trajektorie kamenného meteoritu naznačuje, že ve vnější části Sluneční soustavy mohou být stále i pevné objekty. Naznačuje to trajekorie nedávného kamenného meteoritu, který vstoupil do pozemské atmosféry.

Ženy předstírají orgasmus z různých rolí, všechny ale plní partnerskou úlohu. Série různých studií naznačuje, že i předstíraný ženský orgasmus plní vlastně konstruktivní roli – člověk je totiž tvor společenský, a milosrdná lež vlastně není „skutečná“ lež. Bez ohledu na skutečnou funkci pravého ženského orgasmu se tak zdá, že falešný orgasmus může sloužit také k řadě důležitých účelů souvisejících s regulací a manipulací sexuálních vztahů.

Lidem zmizela srst podobně jako rypošům. Srovnání DNA u 62 dalších druhů odhalilo, že geny na chlupy stále máme. Jsou však „odpojené“. Stejný přístup jako u lidí lze pozorovat u 9 druhů savců, krom našich předků také rypošů, nosorožců nebo třeba delfínů. Ačkoliv obecně je mechanismus ztráty srsti u všech podobný, v reálu lze druh od druhu pozorovat mnoho různých vlastností výsledné hustoty a složení srsti. Lidé si tak například stále ponechali vlasy a občasné ochlupení, které není zase k nalezení u jiných bezstrstných.

Podařilo se odklonit blesky – s pomocí laserových výbojů. Silné laserové impulzy dokázaly manipulovat elektrickými proudy v atmosféře. V budoucnu by odhalení mohlo posloužit novým metodám snížení rizikovosti bouřek nejen pro budovy vybavené hromosvody.

Rozkousli jsme (možná) výrobní proces římského betonu. Používání páleného, nikoliv hašeného vápna vede k míchání betonu za horka, které vede k struktuře pozorované právě u římského betonu. Tzv. římský beton byl materiálem, který dokáže odolávat živlům i silám lépe než ten dnešní, dosud se mělo za to, že tyto vlastnosti mu dával sopečný pucolán, popis výroby se ale po kolapsu Říma ztratil. Pálené vápno by ovšem mohlo zvýšit pevnost i betonu dnešního.

Na Enceladu nemusíme přistát, abychom potvrdili život. Nová práce spočítala, jakou koncentraci aminokyselin bychom očekávali v gejzírech Enceladu, kdyby pod nimi byl život. Provrtat se minimálně pětikilometrovou vrstvou ledu by hledání života v podzemním oceánu měsíce Saturnu značně odložilo. Pokud bychom ale detekovali chemické látky života v gejzírech, mohli bychom se dočkat potvrzení či vyvrácení mikrobiálního života Enceladu již kolem roku 2040. Právě tou dobou by se mohla potenciálně dorazit nová sonda sbírající vzorky gejzírů.

Dále hráli

Včely dostanou žihadlo – by schválena první včelí vakcína. Očkování z dílny Dalan Animal Health má chránit včely medonosné před morem včelího plodu. Ta má formu bakterie postihující larvální stádia včel. Ono žihadlo je jenom metaforické – vakcína bude přidána do mateří kaširky, odkud očkovací látku pozře královna a předá imunitu (ideálně) na budoucí larvy. Očkování by mohlo naznačovat nový vývoj v ochraně řízených včelstev.

Caltech začal na orbitě testovat bezdrátový přenos energie. Satelit Space Solar Power Demonstrator začal zkoušet několik různých experimentů potřebných pro rozvoj kosmických elektráren. Mise se sestává ze tří komponentů – první zkouší možnou škálovatelnost do obřích (kilometrových) rozměrů, druhý testuje různé fotovoltaické články, třetí pak zkouší mikrovlnný přenos mezi dvě různými přijímači v kosmu.

TÉMA TÝDNE: Co se stane, když zkříží cesty pavouk a mravenci? Útěk, infiltrace či spojenectví. Pavouci se snaží utéct překvapivě kreativně. To celé pokud tedy nejsou na mravenci přizpůsobeni a nepodobají se jim. Nebo u nich nehledají útočiště. Záleží na druhu!

POKEC TÝDNE: Senzory měření čistoty ovzduší jsou první krok ke změně, říká Michael Lažan.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden krom tradičního video týdne ve vědě dali videa: téma o geoinženýringu (viz výš), téma o objevu transatlantského pohoří (viz níž), a nakonec další díl nekonečného seriálu „debaty nad kravinama kolem covidu„.

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama