Hunové útočili kvůli špatné úrodě, připomíná studie

TLDR: Období nejčastějších nájezdů Hunů koreluje s obdobím, kdy bylo nejvíce sucho. Dává to jasný argument pro klimatický důvod pádu Říma. Studie tuna.

Věčný řím!

Jenom málokterý civilizační kolaps zůstává tak citlivý jako pád Říma v 5. století našeho letopočtu! Můžete argumentovat, že kolaps doby bronzové byl ničivější, že kolaps předkolubovských civilizací byl zase brutálnější, anebo že kolaps prvních měst zase smutnější – ale Řím, to je pojem, jehož pojeb stále rezonuje. Některé názory sice říkají – do značné míry pravdivě – že páté století už bylo jen dovršení dlouhé proměny a úpadku, díky nové studii se však tragické emoce dostávají i do této story.

Studie vzniklá na základě dat z dubů v Česku a Bavorsku totiž připomíná, že římský kolaps nepřišel shůry. Za tzv. stěhování národů, které způsobilo sérii negativních proměn na konci římské říše, mohla tímto úhlem pohledu majoritně klima. Přesněji sucho, které postihlo tehdejší svět.

Dendrochronologická data získaná z tehdejších stromových letokruhů ukazují, že mezi lety 420 a 450 n. l. zřejmě lidé žijící v euroasijských stepích zažívali velmi suché klimatické období. To mimo jiné nutilo hunské komunity střídavě přecházet mezi zemědělstvím a pastevectvím páchaným v místě trvalého sídliště a kočovnějším vyháněním zvířat na svěží pastviny.

Zuby starověkých lidských ostatků nalezených ve velkomaďarských stepích rovněž naznačují, že Hunové během svého života několikrát změnili způsob stravování. Zdá se, že se rychle přizpůsobili jakýmkoli dostupným zdrojům potravy. A to zase mohlo vyvolat změnu společenských rolí, což je sofistikovaný způsob, jak říct, že lidé se živili, jak mohli – a to i na úkor lidí jiných.

Všechny memy vedou do Říma! Zdroj: Disney-ABC Domestic Television, vlastní
Všechny memy vedou do Říma! Zdroj: Disney-ABC Domestic Television, vlastní

Nebylo to už?

Aby bylo jasno, o klimatickém původu stěhování nádorů a útoků Hunů jste mohli už slyšet. Celá teze o suchu není nikterak nová, a podporují ji i starší práce. Paradoxně málo ji ale podtrhují některé dobové prameny. Především římští historici Huny popisovali jako strašlivé nájezdníky, kteří se snažili jednoduše vysát římské zdroje jen ze své zlovolné podstaty.

Zároveň víme, že původně byly vztahy mezi Huny a Římany vzájemně výhodné, Řím měl ostatně dlouhou tradici v potkávání nepřátelských kultur, které nakonec úspěšně asimiloval. I díky tomu je představa jedné Římské říše nepřesnost. To, co dnes vnímáme jako Řím s velkým Ř, existovalo relativně krátce na přelomu letopočtů. V 5. století našeho letopočtu vypadala říše o dost odlišně, stejně jako vypadala dost odlišně v 5. století před naším letopočtem.

V roce 440 se spolupráce Říma a Hunů definitivně rozpadla. V časech sucha a nedostatku pastvin je však další eskalaci krize, která působí přechod pastevců v nájezdníky, dobré chápat spíše jako nutnost, nikoliv zlomyslnost. Podstatné je, že namísto dojmů pro tento argument přinesla nová práce i tvrdá data.

Korelace nejsušších let totiž ladí s obdobími nejničivějších hunských nájezdů v letech 447, 451 a 452 našeho letopočtu. Ke skutečnému potvrzení této hypotézy jsou stále zapotřebí konkrétní archeologické důkazy, ale načasování sedí jako půlky na hrnec, a tak se zdá, že je teze podpořená důkazy!

Neštěstí nechodí samo…

Bude to asi nošení dříví do lesa, ale není bez zajímavosti, že nemlich stejné adaptace sledujeme i během dalších kolapsů. Třeba trestuhodně neznámý kolaps pozdní doby bronzové, kdy se na krovky obrátily skoro všechny tehdejší vyspělé civilizace, byl podpořen i nepříznivým obdobím klimatu.

A kolaps jako takový je doprovázen výskytem nájezdnických „Mořských národů“, které ovšem zjevně byly složeny z celých migrujících vrstev obyvatel. Nešlo tedy zřejmě až tak o čistokrevné nájezdníky jako z Conana, ale spíše jen o lidi snažící se přežít. Což samozřejmě vůbec nemuselo redukovat následnou brutalitu, ba spíše naopak

Zároveň platí, že ke kolapsům typicky nedochází u zdravých států, ale u uskupení, které se potýkají s nižší efektivitou a vyšší korupcí. Jak se říká, neštěstí nechodí samo, a je to až konstelace více krizí najednou, co působí jako něco, co láme krk civilizacím. Je to jen spekulace, ale možná, že kdyby sucho postihlo Huny o pár století dříve, výsledná lavina by kolapsem Říma neskončila.

O to více snad čtenáře uklidní vědomí, že nám v současné době samozřejmě vůbec nic jako souběh více krizí nehrozí, takže budeme zcela jistě žít šťastně až do smrti!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama