TLDR: Cílená úprava hyperaktivních neuronů, které jsou typické nejen epilepsii, ale i některé další neurologické poruchy, prokázala efektivitu v testech na tkáních a u zvířat. Další na řadě by mohli být lidé. Studie tuna.

Epilepsie trvá

Epilepsií trpí kolem 50 milionů lidí na celém světě, a ačkoliv dnes mohou léky zlepšit stav většiny z nich, kolem třetiny pacientů nereaguje na současnou léčbu dobře. Možnosti, co v takovém případě dělat, byly dosud poměrně omezené – mezi nimi například riskantní odstranění části mozku. Nová studie se ale domnívá, že je na stopě řešení méně rizikového.

Výzkumníkům se v nové práci totiž podařilo na buněčných a zvířecích modelech prokázat, že je možné genovou terapií cíleně ovlivnit neurony, které epileptické záchvaty způsobují. Změna genů vedla k tomu, že se neurony již nestávaly nadměrně aktivními a nezpůsobovaly tak záchvaty v budoucnu.

Objev otevírá nejen možnou cestu k léčbě epilepsie u pacientů rezistentních na současné léky, ale i možnou cestu k léčbě dalších neurologických onemocnění způsobených hyperaktivními neurony – mimo jiné Parkinsonovy choroby nebo migrény.

Cílení jen na neurony

Genová terapie je založená na úpravě genů živého organismu. Namísto starších terapií pomocí virového vektoru, které v tomto případě upravovaly u zvířat povahu všech neuronů, výzkumníci v nynější práci vyvinuli inovativní formu genové terapie cílící jenom na hyperaktivní neurony.

Autoři studie v zásadě využili způsobu, jakým je normálně regulována genová exprese – tedy to, jak se geny mohou či nemusejí projevovat v chodu organismu. Každý z přibližně 20 000 genů, které máme v těle, obsahuje instrukce pro tvorbu různých proteinů a molekul. Aktivita každého genu, tedy množství výsledného produktu, je kontrolována složitým způsobem.

Regulační proteiny řídící aktivitu genu se váží na další úseky DNA. Nejdůležitější úsek nazývaný promotor se nachází v blízkém sousedství kódující sekvence genu. Na promotorovou sekvenci se váží klíčové proteiny, na kterých se sbíhá signalizace rozhodující o tom, zda bude zahájen přepis genu. Tedy zda bude mít příslušný gen vliv na náš organismus.

Některé geny – tedy jejich promotory – se aktivují prakticky ve všech buňkách nebo na základě signalizace z různých signalizačních kaskád. Některé promotory se ale mohou aktivovat jen poměrně specifickou událostí. Takovou specifickou aktivitou může být i vysoká aktivita neuronu, například neuronu při epileptickém záchvatu. Vědci využili těchto promotorů k návrhu terapie, která detekuje a snižuje vzrušivost neuronů způsobujících záchvaty.

Zatím jen u hlodavců…

Spojením těchto promotorů se sekvencemi DNA, které obsahují proteiny, jež neurony zklidňují, pak mělo v laboratorních kulturách a poté i u hlodavců za výsledek potlačení rezistentní epilepsie bez vlivu na zdravé neurony. Ačkoliv pro spuštění efektu je třeba zažít alespoň jeden záchvat – proces se aktivuje až v reakci na něj – terapie zabraňuje záchvatům budoucím.

Klasicky platí, že pokud nějaký postup funguje ve studii provedené na hlodavcích, neznamená to, že by nutně musel fungovat i na lidech. Mimo jiné i kvůli tomu, že aplikace genové terapie mimo klinické studie je stále kontroverzní. Než však budeme moct začít léčit epilepsii úpravou genů, bude třeba závěry a případná negativa posoudit jak v navazujících testech u zvířat, tak rovněž na klinických testech u vybrané hrstky pacientů.

Než tak klesne počet 50 milionů epileptiků na celém světě o významný počet nul, zabere to nejspíše ještě řadu let a procesů.

[Ladislav Loukota, JŠ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]