Rok ve vědě: Erupce Hunga Tonga byla rekordmanem!

TLDR: Massivní erupce tichomořské sopky z 15. ledna naštěstí neměla zásadní vliv na pozemské klima, ale rozhodně byla nejsilnější za dekády, a možná i staletí. Zdroje v článku.

Léto bez léta?

Sotva nám začala snad končit pandemie, došlo skoro na nové neštěstí – na 15. ledna 2022 totiž došlo na silnou prdu podmořské sopky v království Tonga v jihozápadním Tichomoří. A ačkoliv erupce naštěstí neměla zásadní vliv na Zemi, v lednu jsme si tak jisti v kramflecích nebyli…

Hunga Tonga byla totiž srovnávána v obavách s tzv. rokem bez léta. Na ten došlo v roce 1816 poté, co došlo o rok dřív na mimořádně silnou erupci vulkánu Tambora. Velké množství sopečného popela vyvrženého do atmosféry snížilo míru dopadajícího slunečního svitu, a to se podepsalo i na relativně nižších letních teplotách a následné neúrodě. Průměrné globální teploty klesly mimochodem „jen“ o 0,4 až 0,7 °C. K masovému vymírání to nevedlo, ale lokální situace byla v řadě míst svízelná, přibylo nepokojů, konfliktů a vůbec všeobecného mrzení. Udělám na to brzy téma.

Erupce Mount Tambora byla jedinou známou o síle VEI-7 v průběhu existence naší civilizace. Rozhodně šlo o něco nepříjemného, co vyvrhlo do atmošky kolem 50 kilometrů krychlových materiálu. Obrázky z nynější erupce sopky mezi malými ostrovy Hunga-Ha’apai a Hunga-Tonga, tedy z logických důvodů evokuje myšlenky na podobné dění.

Dobrou zprávou ale je, že erupce Hunga-Tonga měla jenom sílu VEI-5. To znamená, že byla nejsilnější od roku 1991, kdy došlo na erupci vulkánu Pinatubo. To ale není jediné, s čím Hunga Tonga srovnávat…

Síla – ale jak velká?

V první řadě: síla. Určitě jste slyšeli, že tlaková vlna několikrát oběhla svět. To zní hrozivě, a rozhodně to není indikátor ničeho pěkného. Ale! Tlaková vlna oběhla svět i po detonaci vodíkové pumy Car v roce 1961. A sice šlo o nejsilnější bombu v historii lidstva, ve srovnání s významnými erupcemi to byl však pořád jen trochu hlasitější pšouk.

Konkrétně v případě Hunga Tonga tak erupci slyšeli až na Aljašce, což zase překonává dosavadní rekord Krakatoa, který byl slyšet v poloviční vzdálenosti. Mračno vystoupalo do výšky 30 kilometrů. Naštěstí nedošlo na vyvržení většího množství síry, ale naopak spíše tvorbu velkého množství vodních par, takže spíše ochlazení vulkán vyvolal mírné oteplení…

Hunga Tonga před a po, neasi. Zdroj: SkySat, vlastní
Hunga Tonga před a po, neasi. Zdroj: SkySat, vlastní

Připomínka pro horší časy

Ačkoliv tedy na černé scénáře nedošlo, je dobré si z erupce Hunga Tonga vzít dvojí ponaučení. Předně to optimističtější – na erupce ve stylu Tambora nejspíše dochází jen jednou za tisíc let, takže by bylo docela nepravděpodobné, abychom tu měli rok bez léta podruhé za dvě staletí.

Zároveň ale pořád žijeme na chladné krustě supržhavé koule z roztavené horniny! Která navíc obíhá jinou, ještě žhavější furt-vybuchující kouli vodíku a hélia!! A to celé obíhá kolem suprmasivní černé díry!!! Vesmír pracuje s energiemi, které jsou vůči uhlíkovým formám života pramálo něžné. A je dobré na to být alespoň do jisté míry připraven.

Nelze být připraven na všechny katastrofy světa – ale stejně jako nám covid ukázal, že by bylo fajn mít připravené efektivnější systémy na boj s potenciálně rizikovějším patogenem, i Hunga Tonga nyní připomněla, že bychom neměli očekávat, že klimaticky optimální období tu s námi bude nafurt

Dále hráli

Z dalších věd o Zemi stojí za zmínku také odhalení, ze oteplování na Zemi s polárními čepičkami je horší než bez nich, objev rekordně velké osamocené vlny, stejně jako potvrzení, že západ USA čelí nejhoršímu suchu za víc jak milénium.

Ale měli jsme i nadílku objevů ze světa biočichů! Tak třeba popis toho, proč evoluce fandí průměrným predátorům, dále pak famózní odhalení „bakterie“, kterou lze vidět vlastníma očima, anebo třeba dvě novinky z éry dinosaurů – jednu potvrzující, že dinosauři byli asi fakt teplokrevní, druhou pak, že pterodaktylové taky vypadali jako Dan Nekonečný.

No a nakonec také došlo na náznak toho, že na dinoše mohlo spadnout víc kosmického smetí! Ale víc o minulosti si povíme v dalším artiklu…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

1 komentář: „Rok ve vědě: Erupce Hunga Tonga byla rekordmanem!

  • 01. ledna 2023 (09:38)
    Permalink

    Jak se letos ukázalo, k boji s pandemiemi je potřeba jen velká suma peněz. Ty se podle zacerneného kontraktu vyplatí spasiteli a je po pandemii. Net worth Pfizeru cca 38 mld Euro. Slyšel někdo letos o SarsCov 2? Cui bono?

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama