Závěje objevů se na nás valí s koncem tohoto roku! Velký malý objev čeká milovníky termojaderné fúze… a sexuálních orgánů.

Podařilo se dosáhnout energeticky ziskové fúze (bez započtení kondenzátorů). Livemoreské laboratoři se podařilo energií laserů o síle 2 MJ zažehnout první ziskovou fúzi o energii 3 MJ. Problém je, že pro chod laserů bylo nutné před tím také energií 300 MJ napájet kondenzátory. Jde tedy rozhodně o milník – ale v rámci snahy o aplikaci fúzní energie jde jenom o další malý krůček kupředu.

Nová vakcína proti fentanylu eliminuje (u hlodavců) rauš této látky. Tělo lze úspěšně naučit vytvářet protilátky proti opioidu fentanylu, a tak potlačit to dobré i tak na této látce. Nová vakcína totiž blokuje vstup fentanylu do mozku potkanů – a tím zastavuje návykové opojení, které je v zásadě jenom vedlejší efektp užívání látky. Důležité je, že vakcína neblokovala účinek jiných opioidů, které nejsou fentanylem, což naznačuje, že by nemusela bránit úlevě od bolesti u lidí jinými prostředky.

Satelity vypouštěné „pohotově“ z letadel znovu zajímají vojáky. Letoun vypouštějící satelity by mohl přinést schopnost rapidně reagovat na možné sestřelení vojenské družice. Riziko válčení v kosmu je dnes o dost blíže nežli před rokem. Skutečný konflikt mimo atmosféru Země ale nebude připomínat ani Star Trek, ani Star Wars…

Římské cesty měly vliv i staletí poté, co zanikly. Švédští ekonomové odhalili, že síť silnic vybudovaná ve starověku ovlivňuje i dnešní prosperitu. Na vrcholu slávy měly římské silnice délku 80 tisíc kilometrů. Studie naznačuje, že navzdory miléniím od původní stavby zformovaly ekonomickou krajinu takovou formou, že jejich vliv na růst měst a obchodu přetrvává i nadále. 

Jety aktivních černých děr mají určitý řád. Pozorování blazaru Markarian 501 odhalilo, že výtrysky zřejmě zrychlují rázovou vlnou při srážce rychlejších částic do pomalejších. To, že částice jetu (výtrysku) mají velmi podobnou polarizaci, naznačuje, že za jejich produkci může jeden jev – zřejmě jediné magnetické pole. Dosud panovala i konkurenční teorie, podle níž za jety může náhodný mišmaš různých magnetických polí a všeobecný chaos.

Samice hada mají dvě klitoris, odhalila vědkyně. Muži je před tím nenašli. Ve výzkumu, který jako by byl napsán podle memů, byly odhaleny hned dva nezávislé “hemiklitorisy” v ocasu hadů. Nečekalo se, že by hadi tyto sexuální orgány potřebovali, výzkum sexuality u zvířat je ale také obecně velmi podfinancovaný. To, že mají hadi klitoris, je poměrně překvapivé – ale skoro se chce říct, že je překvapivější, že jsme to vůbec zjistili. Zkoumání sexuálních zvyků u jiných živočichů je totiž i dnes často tabu, kterému se věnuje velmi málo výzkumníků. Stále nás tak ve zvířecím světě nejspíše čeká dost velkých objevů…

Dále hráli

Modul lodi Orion úspěšně šplouchl do pozemských vod. Mise Artemis-1 skončila – loď bez posádky proletěla k Měsíc a zpět, a tak prokázala funkčnost konceptu letů k Měsíci v tandemu SLS a Orionu. Pilotovaná mise Artemis-2 je momentálně v plánu nejdříve na květen 2024, vzhledem
k odkladům programu ale na ní může dojít i později.

Izrael testuje dron LANIUS, měl by usnadnit boje ve městech. Obratný „sebevražedný“ dron se pohybuje až 20 m/s a může operovat i v autonomním režimu. Nést může smrtící i nesmrtící výbavu. LANIUS původně vznikl na bázi závodních dronů, jeho umělá inteligence dokáže údajně rozeznat neozbrojené civilisty od těch ozbrojených. Jako kadý podobný dron má relativně menší dosah, současný vývoj ovšem naznačuje, že by v bojích mohl najít praktické uplatnění.

Rover Rosalind Franklin by se měl na Mars vydat v roce 2028. Vozítko se mělo na Mars vydat v rámci evropsko-ruské mise ExoMars, tu ale nejprve odsunula pandemie a poté válka. Nyní se ESA dohodla s NASA. Zatímco v předešlé podobě mise měla Evropa poskytnout rover a Rusko raketu + přistávací modul, v nové verzi poskytne NASA raketu (Falcon Heavy či Vulcan) a Evropa si postaví vlastní přistávací modul.
Půjde-li vše podle plánu, mohla by společná automatická výprava k Marsu odstartovat za 6 let. Evropský rover s unikátním 2metrovým vrtákem by k Rudé planetě dorazil 8 měsíců na to.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom týdne ve vědě s Jiřím Dobrým také novinku o ziskové fúzi (viz výš) a exoplanetě Webbu, téma o prvním videotelefonu, a nakonec pokec s Tilly Lockey o robokončetinách (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR