V Česku se šíří mýty o systému označování potravin Nutriscore

TLDR: Nový evidence based systém označování potravin jménem Nutriscore vyvolává mnohdy neoprávněnou kritiku. Popišme si, o co jde. Homepage třeba tuna.

Nutriscore po Česku

Slyšeli jste pojem Nutriscore? Možná ano – i vlivem níže uvedeného článku, který vyšel v časopise Květy.  Pokud byl však tento článek vašim jediným zdrojem, nejspíše nemáte o Nutriscore dobré mínění. V článku uvedené „argumenty” se ale objevují i u dalších osob a v dalších mediích. Realita je však oproti zdejším tvrzením poněkud odlišná.

Nutriscore je novým navrženým celoevropským způsobem označování potravin pro informování spotřebitelů. Z úvah, jako je ta v časopise Květy, to ovšem působí tak, že Nutriscore je jednou velkou konspirací. Jako nutriční vědkyně jsem proto červeně vyznačila vyslovené nepravdy, modře zavádějící informace/polopravdy v květovém sloupku…

Nutriscore podle Květ. Zdroj: Květy
Nutriscore podle Květ. Zdroj: Květy

Nejprve obecně. Označování na přední straně obalu (FOPL) je jedno z řady prokazatelně efektivních opatření, kterými lze podpořit zdravé nutriční prostředí. Není samospásné, ale pomáhá spotřebiteli se prakticky zorientovat na trhu. Nenahrazuje nutriční doporučení, ale pomáhá je aplikovat v momentě, o který jde – v době nákupu.

Aby takto hodnocení fungovalo, mělo by být vědecky podložené a nezávislé na průmyslu, povinné, aby se výrobci nemohli „vyhnout” nepěkné vizitce a indikativní, tedy jasně barevně indikovat ohodnocení potraviny.

Je nasnadě, že toto označování – opět připomínám, že je zaměřené především k lepšímu informování spotřebitelů, co konzumují – nebude vyhovovat všem producentům potravin.

Polopravdy a nepravdy

Nutriscore je systém vyvinutý vědci, nezávislý na průmyslu, jasný a pochopitelný pro spotřebitele, chybí mu ale to poslední – povinnost. Jeho povinné zavedení přitom nepodporují především korporáty, jak opakovaně tvrdí zástupci potravinářské komory, ale odborné a spotřebitelské organizace v celé EU. V ČR třeba SZU, STOB, dTEST, Česká obezitologická asociace ČLS. Na evropské úrovni třeba BEUC,IARC WHO, která zavedení NS v EU nazvala “urgentní nutností”. Zde vysvětluje proč. Zde je seznam studií, ze kterých Nutriscore čerpá.

A tím se vracíme k „nepravdám a polopravdám”. Mnoho oponentů (ne náhodou často spjatých s potravinářskou komorou) opakovaně šíří českým mediálním prostorem “výběr pitomostí”, které údajně prokazují nelogičnost nebo nebezpečnost celého systému a kterými pravidelně způsobují infarkt každému, kdo tématu rozumí.

Zdroj: Nutriscore
Zdroj: Nutriscore

A co hůř, matou veřejnost, která se poměrně oprávněně již nemá šanci zorientovat. Příkladem je třeba v článku zmíněné jablko. Že jablko vychází hůř než sportovní tyčky? Nope. Jablko totiž vůbec není označováno.

Nutriscore se v praxi nepoužívá u ovoce a zeleniny, není na ně validováno. Kdokoliv tvrdí opak tak buďto NS nerozumí anebo záměrně uvádí manipulativní nepravdu. NS se zkrátka uvádí tam, kde je přítomna „zadní nutriční tabulka”.

Zdroj: Nutriscore
Zdroj: Nutriscore

Průmyslové zpracování?

Druhým populárním talking point z kategorie polopravdy je nezahrnutí míry průmyslového zpracování. Míra zpracování skutečně zahrnuta není. Cílem FOPL je „překlad”zadní nutriční tabulky dopředu, kde je skutečně vidět. Vidíte vzadu nápis „průmyslově zpracováno“? Nope. Těžko ho tak uvidíte na nutričním označení vepředu.

Je ironické, že odpůrci NS jedním dechem vyčítají absenci hodnocení míry zpracování NS, ale nějak jim nevadí u NutrInform Battery, Keyholes a nebo u aktuálně existující tabulky a obalů. Skoro jako kdyby o míru zprac. moc nešlo…

VPZP jsou samozřejmě problém, o kterém sama pravidelně přednáším. Problém ale je, že v současné době jejich efekt není možné do algoritmu zahrnout a je otázkou (intenzivně řešenou i vědeckým týmem NS!), zda by to bylo vhodné “míchat”. Obsah nutrientů a míra zpracování jsou dva rozdílné „rozměry kvality” potraviny.

Může nás ale uklidnit, že dle dostupných analýz drtivá většina VPZP už tak končí v “oranžových číslech” kvůli vysokému obsahu tuků, soli a cukru. Míchání rozdílných rozměrů je pak i zmínka o “ekologické náročnosti”.

Osobně mě tenhle argument baví. Je to pár měsíců, co se komora snažila na NS útočit tím, že se jedná o součást green dealu na zničení živočišného průmyslu (LOL). Takže vidět teď takový “opačný útok pravdou”, že NS je vlastně špatně, protože nezapočítává eko dopady je vtipný.

Cílem NS je poskytnout spotřebiteli reálnou možnost srovnat nutriční obsah potravin v dané kategorii. To, že je potravina lokální/eko s nutričním obsahem koreluje jen velmi omezeně (viz lokální špekáček/brambůrky). Nejde to zodpovědně započítat dohromady do jednoho labelu.

Tichá protistrana

Dalo by se pokračovat do nekonečna. Obecně potrav. komora a její spojenci poslední měsíce předvádí poměrně ukázkovou taktiku “4Ds” vytvořenou tabákovým průmyslem. Taktiku ve vztahu k FOPL, stejně jako význam FOPL obecně hezky rozebírá i série publikací WCRF věnovaná rozboru a implementaci efektivních opatření v boji proti obezitě a s ní spojenými nemocemi.

Bylo by docela zábavné sledovat, jak unifikované “argumenty” vlastně jsou, kdyby cena nebyla placená lidským zdravím.

Závěrem bych chtěla především apelovat na novináře, aby dbali vyváženosti názorů nejen v politických debatách. Doposud jsem neviděla argument, na který by kdokoliv, kdo se NS věnuje, neuměl odpovědět. Typicky ale tato strana nedostane možnost reagovat. Prostor tak plní lidé, kteří pochopitelně zastupují zájmy průmyslu, ale ne veřejného zdraví.

Což je zvláště u témat, které se veřejného zdraví tak úzce dotýkají, dost průšvih.

[Eliška Selinger]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama