Proč je Bologna nazývána „Manhattan středověku?“

TLDR: Šlo o „Manhattan“ jen s přivřením očí/uší/otvorů, a odpovědí je, že šlo o mezilidské spory. Ty poháněly krátkou periodu budování šíleně vysokých staveb, které neměly dlouhého trvání. Zdroj třeba tuna.

Manhattan středověku?

Vidíte tu změť středověkých „mrakodrapů“? Tak jejich dávný pravděpodobný příběh nám připomíná víc i o dnešním tématu zbrojení…

Možná víte, že středověká Bologna (počeštěně Boloňa, ale to mi zní jako Broňa, takže budu používat původní název) byla městem skutečně stověžatým. Doslova! Zdejší věže vznikaly mezi 12. a 13. stoletím a na vrcholu jejich slávy tu existovalo nejspíše 80 až 100 věží (starší kalkulace jejich počet nadhodnotily až na 180) vysokých od 30 do 97 metrů.

Dodnes se zachovalo kolem 20 z nich – nejznámější jsou nyní „Dvě věže“, tedy 97 metrů vysoká věž Asinelli a zkrácená věž Garisenda. Ostatní byly buď řízeně zdemolován v průběhu věků, anebo jednoduše zchátraly sama. Velká část věží tak zmizela již do konce 13. století. Během středověku byly ale tyto dávné „mrakodrapy“ pozoruhodným kouskem stavařiny – i s využitím nevolníků trvala stavba jedné věže od 3 do 10 let.

Budovy měly na svou dobu nečekaně hluboké základy 5 až 10 metrů, které byly vyztuženy zatloukanými dřevěnými kůly. Základová deska sestávala z velkých bloků selenitu. Čím výše pak stěny šly, tím menšíbyla jejich šířka. Jádro věže tvořila silná vnitřní stěna a tenčí stěny vnější.

Ale při vzpomínce na věže dávejte pozor na určitý selekční bias těch nejatraktivnější numer. Do určité míry je dnešní příběh věží z Bologni přeháněn jak co do čísel věží, tak i jejich výšky – i když věží bylo zřejmě „jen“ do stovky (častěji se uváží ovšem starší, vyšší odhad), ani tak většina neměla nad 30 metrů. „Manhattan“ středověku navíc neměl dlouhého trvání.

Nejde jen o Bolognu

Pozoruhodné ovšem je, že dodnes nejsou přesně známy důvody vzniku věží! Víme, že je budovaly bohaté rodiny – není ale zcela jasné, jestli převládající důvod nárazového stavění souvisel s defenzivními důvody (věže doslova sloužily k obraně) anebo spíše ekonomickými důvody (věže sloužily jako symbol postavení/nemovitost)…

Odpovědí přitom může do jisté míry být: obojí! To naznačuje i existence věží mimo Bolognu.

Móda stavět věže v Bologni, podobně jako v celé Itálii, pravděpodobně začala u domů s branami. V komunální správě italských měst středověku bylo běžné, že vlivné dynastie dostávaly (výměnou za své benefity) na starost údržbu a obranu (městské) brány. Třeba v Miláně to byla vlastně nedílná součást vladařského zřízení. Ale jako všecko, i tohle se postupně vyvíjelo dál. Krom vstupní městské (či hradní) brány navíc mohly podobnou stavbou disponovat i sídla jednotlivých rodin.

Vizualizace starších, velmi pravděpodobně nadhodnocených odhadů počtu/výšky věží. Zdroj: Toni Pecoraro/CC BY
Vizualizace starších, velmi pravděpodobně nadhodnocených odhadů počtu/výšky věží. Zdroj: Toni Pecoraro/CC BY

Podobné stavby tak najdeme i mimo Bolognu, přičemž v tradičně rozhádané středověké Itálii mohly různé rodiny pro věžičky mít jak dílčí defenzivní úlohy (které se vyvinuly z nižších bran), tak i role ekonomické/prestižní (které skoro freudovsky naznačují, proč se tak moc šplhalo do výšky). V Bologni přitom soutěžení mezi rodinami vedlo k extrémnímu projevu, který měl za následek právě vznik velkého množství věží najednou!

Vyhrocené místo

Během závěru tzv. boje o investituru, kdy spolu zápolil papežský stát a Svatá říše římská o to, kdo bude mít vliv na jmenování církevních potentátů, byla rozepře mezi oběma klikami v Bologni mnohem vyhrocenější než jinde. Městská šlechta se tu rozdělila na 3 frakce: císařskou frakci, papežskou frakci a měšťany, kteří neměli příliš v lásce nikoho. Oproti tomu v jiných italských městech se podobné spory vyhrotily podobnou měrou až o půlstoletí později, zatímco v dřívějších bojích se většina šlechty typicky postavila za císaře nebo papeže, ale nikoliv půl na půl.

Vyhrocenější bolognská situace každopádně vedla k daleko silnější soutěživosti a snaze dávat najevo jak svou moc, tak i své zbraně! Na rozdíl od dnešního Manhattanu, který (dominantně) roste díky ekonomické výměně zboží mezi státy, tak byly důvody krátkého nárůstu věží v Bologni daleko více motivované mrzkým mezilidským soutěžením!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama