Pod povrchem Marsu se zřejmě ukrývá led

TLDR: Nedávný dopad meteoritu na povrch Marsu vyvrhl do okolí kráteru podpovrchový led. Je to zatím nejlepší důkaz o přítomnosti ledu poblíž rovníku. Studie tuna.

Zas ten Mars

Mars má o jeden čerstvý kráter navíc! Oznámila to na konci října NASA s tím, že na jeho dopad došlo zřejmě stylově na 24. prosince 2021. A, co je zajímavější, tento dopad nám říká o fous víc o geologii Rudé planety

V první řadě – samotný objev takto velkého nového kráteru s takovouto přesností času dopadu je naprosto bezprecedentní! Datum dopadu známe přesně díky tomu, že dopad byl zaznamenán jako otřesy o magnitudo 4pomocí seismometru sondy InSight.

Kráter po dopadu samotný objevili vědátoři na 11. února letošního roku na snímcích sondy Mars Reconnaissance Orbiter obíhající kolem Rudé planety. Identifikace místa dopadu na snímcích z různých dnů (před vs. po) umožnila odhalit, že InSight zachytil seismické vlny vyvolané dopadem meteoritu ze vzdálenosti 3 460 km.

V místě dopadu vznikl kráter o průměru přibližně 150 metrů, přičemž způsob detekce by nám díky naměřeným datům mohl říct víc o podobných událostech v budoucnu.

Meteorit dopadl do oblasti jménem Amazonis Planitia, přičemž těleso po sobě zanechalo na zemi zřetelný kráter a vyvrhl kolem sebe pole trosek. A tady se dostáváme k něčemu ještě zajímavějšímu, než je náhodný útok kosmického kamení na čtvrtou planetu.

Kráter s okolním ledem. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Kráter s okolním ledem. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Co vše víme?

Náraz totiž do okolí vyvrhl a rozmetal velké kusy ledu, které je vidět na snímku kamery HiRISE. Jedná se o nejvýznamnější důkaz přítomnosti marťanského podpovrchového ledu v blízkosti marťanského rovníku, tedy v nejteplejší části Marsu.

O tom, že na Marsu se nachází vodní led, samozřejmě víme dlouhodobě. Velkou část tohoto ledu ostatně vidíme v polárních oblastech. Kolik přesně ledu na Marsu ale je i níže/výše… prostě mimo póly… je do jisté míry nejasné. I když je Mars dávných dob často zobrazován jako planeta s obrovským oceánem, který se postupně mohl odpařit z planety fuč, jeho existence je jenom jednou z hypotéz.

Zrovna tak je možné, že tekoucí vody na Marsu bylo relativně méně a většina povrchu byla již dříve tvořena ledem. Anebo že se oceán majoritně vsákl, nikoliv odpařil…

Mnozí vědátoři již mnoho let také naznačují, že některé marťanské povrchy vypadají nápadně podobně jako periglaciální oblasti na Zemi – to nám významně naznačuje, že zmrzlá voda možná leží přímo pod povrchem Mars. A v minulosti již byla také nepřímo pozorována třeba skrze geometrické tvary vznikající při zamrznutí tekoucí vody do pevného skupenství. Též data ze spektrometru Mars Odyssey a přímá měření pomocí sondy Phoenix potvrdily, že mnoho z těchto rysů úzce souvisí s přítomností podzemního ledu.

Nyní též víme, že vodní led je prvek i povrchu poblíž marťanského rovníku! V jasnější katalogizaci marťanského ledu nám bohužel jeden dopad poblíž rovníku nepomůže – ale jde o další střípek puzzle, které nám ukazuje, že na Marsu se zkrátka nachází kotel vody!

Rovněž by bylo zajímavé do místa dopadu meteoritu vyslat jednu z budoucích sond a prošmejdit detailněji přirozenou „hloubkovou sondu“, kterou nám kámen udělal. Ale to už se dostáváme jinam…

Není Mars jako Mars! Zdroj: Nestlé, vlastní
Není Mars jako Mars! Zdroj: Nestlé, vlastní

InSight blízko finále

Bohužel, v případě Marsu nám seizmograf na povrchu nebude moct odhalit mnoho dalších podobných dopadů. Alespoň je v dohledné době. Přistávací modul InSight totiž pravděpodobně brzy odejde do křemíkového nebe. Už nyní vydržel mnohem déle, než vědátoři NASA plánovali nebo očekávali. Důvodem je skutečnost, že solární panely sondy jsou stále více zanášeny prachem – a jiný zdroj energie sonda bohužel nemá.

Až se definitivně vypne, nebude na Marsu žádná mise věnovaná naslouchání vnitřnímu dunění planety a marťanské nitro se opět stane černou skříňkou. Alespoň do okamžiku, než k němu vypravíme další – automatickou či pilotovanou – misi!

[Ladislav Loukota, PB]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama