Způsobuje modré světlo skutečně rychlejší stárnutí?

TLDR: Dlouhodobé vystavení octomilek modrému světlo u nich vede k metabolickým změnám, které urychlují stárnutí. Zároveň ale lidé takto dlouhodobé vystavení modrému světlu zřejmě nemají – a lidé ani nejsou octomilky. Studie tuna.

Modrá není dobrá?

Modré světlo z našich obrazovek a telefonů dostává často bídu za možný vliv na zhoršení kvality spánku kvůli narušení produkce melatoninu. Nyní se po boku tohoto tvrzení (s nímž je to trochu složitější) možná postaví další objev, podle něhož může mít dlouhodobé vystavení modrému světlu vliv na urychlené stárnutí – tedy u mušek octomilek. Ale i s tímto objevem je to krapet složitější.

Výzkum pochází od vědátorů z Oregonské státní univerzity, kteří již několik let studují účinky modrého světla na běžnou ovocnou mušku (Drosophila melanogaster). Jejich dřívější práce ukázaly, že modré světlo může u tohoto krátkověkého hmyzu urychlit proces stárnutí a dokonce způsobit neurologické poškození. Ve své nejnovější práci chtěl tým lépe pochopit, proč k těmto účinkům zřejmě dochází.

Modré světlo je také jednou z nejkratších vlnových délek světla ve viditelném spektru – což znamená, že má relativně vysokou energii. Idea, že by mohlo mít nějaký negativní vliv, tedy není zcela lichá.

Stejně jako u všech podobných studií na modelových živočiších je nicméně hned v úvodu třeba připomenout šokantní skutečnost, že octoilky nejsou lidi. I v optimálních podmínkách žijí octomilky zhruba 50 dní. Jsou proto vhodné pro studie zkoumající vliv nějakých sajrajtů na délku života – ale zároveň korelace v jejich případě nemusí automaticky znamenat také korelaci u lidí.

Vědátoři každopádně porovnali dvě skupiny mušek: jednu, která byla ponechána pod stálým modrým světlem po dobu 10 nebo 14 dní, a druhou, která byla místo toho držena v úplné tmě. Konkrétně se zaměřili na metabolismus obou skupin mušek, tedy na to, jak hmyz odbourává živiny a další molekuly, aby získal energii.

A výsledek asi již tušíte, pokud jste tedy přečetli/nezapomněli titulek článku – u mušek s modrým světlem se opět projevily známky předčasného stárnutí a neurodegenerace. A ve srovnání s kontrolní skupinou měly tyto mouchy také znatelně odlišné hladiny těchto vedlejších metabolických produktů a také nižší hladiny důležitých neurotransmiterů! Aha!

Modrá je bolavá. Zdroj: Nickelodeon/vlastní
Modrá je bolavá. Zdroj: Nickelodeon/vlastní

Ale proč?

Modří již nejspíše tuší, že k výsledkům je třeba dodat dvě další zásadní skutečnosti. V první řadě, octomilky v dané práci byly drženy pod modrým světlem konstantně. I pokud ale usínáte se zapnutou televizí/telefonem, trávíte celý den před přístroji, a činíte tak rok za rokem, nejspíše nedostanete stejný ekvivalent modrého světla jako pokusné mušky.

Za druhé, modré světlo není jenom to, co na nás svítí z obrazovek počítačů a telefonů. Modré světlo na nás skutečnosti v nejsilnější míře svítí skrze přirozené denní světlo. Pokud by bylo modré světlo skutečně tak významně škodlivější, nejspíše bychom to pocítili už dávno i bez monitorů…

Ale moment, my přece známe případy rakoviny kůže způsobené slunečním světlem? Inu, ano – ale v jejím případě je melanom způsobený ultrafialovým (UVA a UVB) zářením, nikoliv viditelným modrým světlem. Pokud by na nás obrazovky měly tak negativní vliv, modré světlo během dne by muselo mít vliv zřejmě mnohem větší.

Zároveň platí, že modré světlo není tak častým přirozeným zdrojem osvětlení v noci. Ne snad, že by v noci bylo zcela fuč – zdrojem modrého světla v noci je třeba Měsíc. Ale je nasnadě, že vystavení modrému světlu v noci může mít nějaký vliv třeba právě na spánek.

Ruku v ruce s tím, že octomilky v nynější práci byly modrému světlu vystaveny po absurdní dobu, se tak nezdá být pravděpodobné, že by večerní scrollování feedem mělo mít výraznější vliv na stárnutí. Na co vliv nejspíše mít může, bude horší spánek a psychika, pokud na sítích trávíte zbytečně moc času.

To poslední však nebude zřejmě případ octomilek.

Není zač. Zdroj: Marvel/vlastní
Není zač. Zdroj: Marvel/vlastní

Už to vypněte!

Neznamená to, že nemá smysl vliv modrého světla na metabolismus zkoumat. Většina lidí dnes navíc netráví celé pracovní dny na slunci, ale obvykle sedí pod umělými zdroji převážně modrého světla. Je tedy stále možné, že naše prostředí bohaté na modré světlo v dnešní moderní době má na naše zdraví jednoznačně negativní vliv. Ačkoliv je velmi pravděpodobné, že by takový vliv byl mnohem slabší než u octomilek. Víc nám však řekne další výzkum.

Studie na zvířatech již dříve ukázaly, že vysoké a/nebo chronické dávky modrého světla mohou poškodit buňky, včetně těch v sítnici – ale výzkum na lidech zatím neprokázal podobný účinek světla, které dostáváme právě z našich telefonů.

Nezdá se tedy, že zrovna kvůli světlu z pár hodin scrollování telefonem byste mohli zemřít měřitelně dříve. Chronické vystavení by ale mohlo být škodlivé z jiných zmíněných důvodů (sociální sítě mohou zhoršovat riziko deprese, (nejen modré) světlo může mít vliv na spánek), kvůli kterým je rozhodně dobré užívání elektroniky krapet limitovat.

S touto závěrečnou bídou na socky se s vámi z jedné z nich také loučím, běžte si třeba zacvičit nebo tak něco!

[Ladislav Loukota, Nina Kadašová]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama